Už dnes se Česko potýká se stárnutím populace, které se projeví nejen na často diskutovaném důchodovém systému, ale také na zdravotnictví. To se musí již brzy vyrovnat se stárnutím silné generace takzvaných „Husákových dětí“. Česko navíc bude stárnout nerovnoměrně. Zatímco Praha láká mladé pracovníky z krajů, populace Karlovarského kraje bude v roce 2060 průměrně o téměř 6 let starší než ta pražská. Díky telechirurgii by ale mohli pomáhat regionálním nemocnicím i na dálku. Odlehčit zdravotníkům může i umělá inteligence, roboti nebo vzdálená diagnostika. České zdravotnictví se ale neobejde bez systémové změny.
Zdravotnický sektor v posledních letech zažívá nástup vlny nových technologií, které se u nás začínají testovat a zavádět do praxe. Produkty české firmy Carebot pomáhají podle Forbes například s analýzou skenů hrudníků či měřením páteřních deformací. Zdravotnický deník už loni psal o využití AI k vyhodnocování možných případů infekce pomocí analýzy zdravotnické dokumentace v Krajské zdravotní nemocnici Ústeckého kraje.
Zavádění nových technologií, které zefektivňují práci zdravotníků, může českému zdravotnictví pomoci uvolnit kapacity navíc, které bude v následujících letech čím dál více potřebovat. Každý rok roste podíl populace v důchodovém věku, nejstrmější pak tento nárůst bude na přelomu 30. a 40. let, kdy do něj bude nastupovat generace „Husákových dětí“. Můžeme tedy očekávat nárůst jak akutních zdravotnických problémů, tak potřeb dlouhodobé péče. Nárůst podílu populace v důchodovém věku se pak alespoň na jednu dekádu zastaví až na začátku 60. let.
Stárnutí se dotkne celého Česka, podle projekcí Českého statistického úřadu ale nebude probíhat rovnoměrně. Mnohem pomaleji totiž bude stárnout Praha a Středočeský kraj. Dnes mají průměrný věk 42,2 a 42,1 let, oproti nim „nejstarší“ kraje dosahují průměrného věku kolem 44,5 let. Zatím nejde o zásadní rozdíl, bude se ale dlouhodobě prohlubovat, nejrychleji pak bude stárnout Karlovarsko. V roce 2040 bude mít Praha průměrný věk 43,8 let, zatímco Karlovarský kraj 48,3 let. V roce 2060 to bude 45,9 let a 51,7 let.
Mnohem závažněji ale tento rozdíl působí, pokud se na něj podíváme z pohledu Indexu ekonomické závislosti. V průběhu 50. let v něm sedm krajů překoná hodnotu 100, což znamená, že zde bude žít více obyvatel v neproduktivním věku než v tom produktivním (20-64 let). V Praze však má tato hodnota kvůli příchodu mladých pracovníků z krajů i zahraničí zůstat mnohem nižší, v roce 2060 má dosáhnout hodnoty 68,5 – tedy necelých sedmdesáti neproduktivních obyvatel na stovku produktivních. „Hrozí nám rozdělení Česka na ‚mladou pracující Prahu‘ a ‚starší regiony‘, které budou muset být z Prahy dotovány. Takový nerovný vztah by určitě nevyhovoval nikomu. Peníze navíc samy o sobě nevyřeší hrozící nedostatek zdravotnických pracovníků. Technologický posun v tomto odvětví může pomoci, zdravotnictví se ale neobejde i bez lidského kontaktu,“ komentuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka.
Práci mohou nemocnicím ušetřit i 5G technologie
Metropole a bohatší centra sice zpravidla lákají vysoce kvalifikované pracovníky, některé technologie ale mohou pomoci dostat jejich expertízu i do regionů. V kontextu zdravotní péče je řeč především o telechirurgii. Během ní se přenáší obraz z operace k dalším lékařům, kteří mohou na dálku radit. Vojenská nemocnice Brno například vyzkoušela tuto technologii ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze během experimentální operace tříselné kýly – lékaři na dálku pomáhali na obrazu označovat místa, na které se měl operující zaměřit.
Podle Markéty Vršecké z Univerzity obrany tak může telechirurgie překlenout geografické vzdálenosti mezi pacientem a specialistou. „Nejde o náhradu lokálních chirurgických týmů, ale o možnost propojit regionální pracoviště s expertními centry a využít jejich know-how bez nutnosti transportu pacienta na velkou vzdálenost. To může vést ke zkrácení času k léčbě, lepší dostupnosti specializované péče a efektivnějšímu využití odborných kapacit,“ vysvětluje Vršecká. Ještě větší potenciál pak vidí ve vojenském prostředí. „[Telechirurgie] umožňuje poskytovat specializovanou chirurgickou péči v podmínkách nasazení, na odloučených základnách nebo v krizových a bojových situacích, kde je fyzická přítomnost specialisty obtížná či riziková,“ dodává.
Aktuálně podle Vršecké probíhá ověřování bezpečnosti a spolehlivosti této technologie v podmínkách, které co nejvíce odpovídají reálnému provozu. Není ale v plánu zůstat pouze u technologické demonstrace. „V dlouhodobém horizontu chceme vytvořit podmínky pro praktické nasazení telechirurgie zejména tam, kde může překonávat geografické bariéry a zajistit dostupnost specializované péče i v odlehlejších regionech nebo při řešení mimořádných situací,“ vysvětluje Vršecká.
Telechirurgie si však vyžaduje bezpečný a vysoce spolehlivý datový přenos. Tomu pomáhá postupné rozšiřování sítí 5G po Česku. Její možnosti dále prohlubuje 5G SA, tedy samostatná oddělená síť. „Technologie 5G SA přináší zdravotníkům nejen vysokou rychlost přenosu dat, ale především spolehlivost a bezpečnost potřebnou pro kritické aplikace. Umožňuje efektivní využití nemocničních informačních systémů, telemedicíny, vzdálených konzultací i pokročilých diagnostických a zobrazovacích nástrojů,“ vysvětluje Jakub Kopecký, ředitel pro oblast Průmyslu 4.0 ve společnosti T-Mobile.
5G sítě pomáhají i s využitím robotů
Díky technologii 5G mohla například Nemocnice Jihlava nasadit šest autonomních robotů, kteří slouží jako logistická podpora. Čtyři z nich pomáhají s rozvozem stravy a další s úklidem, systém ale do budoucna počítá i s přepravou zdravotnického materiálu, uvedl loni v prosinci T-Mobile ve své tiskové zprávě. Tito roboti tedy pomáhají šetřit lidské zdroje na podpůrnou práci. Jihlavská nemocnice k jejich provozu používá hybridní síť, která kombinuje kapacitu veřejné 5G sítě s oddělenou 5G SA. Prostřednictvím této sítě mohou roboti komunikovat s veškerou infrastrukturou – tedy výtahy či dveřmi – kterou pro svůj pohyb potřebují.
Plně oddělenou 5G SA síť pak zavedla již zmíněná Vojenská nemocnice v Brně. „Mezi hlavní oblasti využití patří propojená a mobilní zdravotní péče, vzdálené konzultace a diagnostika, bezpečný přenos obrazu a dat, automatizace provozu a další rozvoj chytré nemocnice,“ vysvětluje Jiří Najman, manažer nemocnice pro kybernetickou bezpečnost. Podle vedoucího jejich IT skupiny Tomáše Požárka umožňují bezdrátové technologie zavedené ve spolupráci s T-Mobile praktičtější manipulaci s diagnostickými zdravotnickými přístroji, čímž šetří jejich čas a zvyšují komfort. „Zároveň se zvyšuje komfort pacienta, který může být vyšetřen například ze svého lůžka a není zatěžován přesuny,“ vysvětluje.
Nemocnice si podle Najmana hodlá průběžně vyhodnocovat úspor času a zdrojů, které jim nové technologie přinesou. „Očekáváme, že s rozšiřováním nasazení do dalších provozů budeme moci kvantifikovat přínosy například v podobě snížení času na přemisťování pacientů, rychlejšího přenosu obrazové dokumentace nebo vyšší využitelnosti mobilních přístrojů,“ dodává.
Bez systémových změn se ale neobejdeme
Ruku v ruce se stárnutím populace se zdravotnictví potýká i s nárůstem nákladů. V roce 2010 dosáhly celkového objemu 301,7 miliard korun, v roce 2024 už to bylo 696,7 miliard. Klíčovým faktorem ale byla i inflace. Velkou většinu této částky představují výdaje pojišťoven, 94,5 miliardy pak šlo v roce 2024 z kapes domácností, 81,9 miliardy z veřejných rozpočtů a 6,1 miliardy ze soukromých zdrojů. Se stárnoucí populací tedy bude růst i tlak na financování.
Zavádění nových technologií sice může být nákladnou, zato ale hodnotnou investicí. Podle Požárka mohou totiž zefektivnit práci ve zdravotnictví, a pomoci tak se snížením následků populačního stárnutí. „Jejich efekt však nebude dostatečný bez širších změn v organizaci péče, podpory domácí a následné péče a dostatku kvalifikovaného personálu. Technologie proto nemají zdravotníky nahradit, ale umožnit jim pracovat efektivněji a věnovat více času pacientům,“uzavírá.
