V Plzni se už tradičně koná model amerického kongresu, zkráceně AmKon. Studenti středních a vysokých škol si během něj na vlastní kůži zkouší role poslanců, senátorů, lobbistů nebo třeba novinářů. Přinášíme vám pohled pod pokličku celé akce z pera Adama Trunečky, redaktora Silnějších regionů a zároveň jednoho z organizátorů AmKonu.
Každý rok v září se obyvatelé Plzně stávají svědky neobvyklého úkazu. Po jejich městě celý týden chodí stovky mladých lidí v saku či šatech. Ti, kteří se jich zeptají, co to vlastně dělají, se dozví, že si hrají na americké politiky. A často se tomu diví i plzeňští politici. Před lety jeden z nich na zahájení AmKonu prohlásil, že v mládí radši chodil o víkendu na fotbal a vůbec by ho nenapadlo ‚řešit nějakou politiku‘.
Na organizaci tohto projektu se podílím už několik let a jak se vzdaluji věku, kdy jsem sám byl jeho účastníkem, mi čím dál méně dochází, co všechno mi dal. Během toho týdne v Plzni si to ale připomenu. U jedné ze stálých účastnic, kterou jsem kdysi přesvědčil, aby přijela, je vidět velký nárůst sebevědomí a argumentačních schopností. I když je AmKon složen ze středoškoláků, musí se během něj naučit chápat a vyjednávat o komplexních tématech, ať už je to zahraniční politika, ekonomika nebo reforma institucí. Simulace letos čítala 165 účastníků a účastnic, jejichž průměrný věk byl 18 let. O průběh akce se staraly další desítky organizátorů.
Účastníci se rychle vžívají do svých rolí
Během simulací, jako je AmKon, každý z účastníků dostane konkrétní roli, v našem případě to jsou poslanci, senátoři, lobbisté, novináři, ministři a guvernéři. Většina z nich pak má i nějakou stranickou a frakční příslušnost, takže můžete být třeba poslancem za progresivní demokraty z Kalifornie nebo trumpovským republikánem z Floridy. Zpravidla se tedy musí účastníci naučit argumentovat za stranu, se kterou by v reálném životě nesouzněli.
Poslanci a senátoři pak většinu času tráví ve výborech a na plénu, kde vyjednávají a hlasují o předpřipravených návrzích zákonů. Jejich jednání se ale snaží ovlivnit lobbisté pomocí ‚příspěvků na volební kampaně‘, ministři tlakem prezidentské moci a guvernéři šikováním poslanců ze svého státu tak, aby prosazovali svůj společný zájem. A celé toto jednání pokrývají novináři ze dvou tendenčních redakcí – prorepublikánské Pravdy zprava a prodemokratického Levého hrotu.
AmKon je tedy velmi komplexní simulací, kde si účastníci na vlastní kůži vyzkouší nejen argumentaci a vyjednávání, ale také sílu médií, veřejného mínění nebo tlaku zájmových organizací. Letos jsme k tomu simulovali i nadcházející midtermy, během kterých Američané volí členy Sněmovny reprezentantů a třetinu křesel v Senátu. Mnoho účastníků tedy muselo svůj mandát na konci simulace obhájit.
To vše umožňuje účastníkům se do svých rolí intenzivně vžít a simulace se dostává až na hranici larpu. Jeden z nich, který hraje roli ředitele NASA, do médií prohlašuje o prezidentu USA: „Je pro mě celý můj vesmír, od srdce cítím k němu lásku, která přesahuje všechny meze pozemské a nabývá to nadpozemskou charakteristiku.“ Naopak demokraté k prezidentovi nevzhlížejí a jeden z nich označuje jeho politiku za „plivanec do tváře pracujícím Američanům“. Mnoho poslanců a senátorů však pod vlivem příspěvků na kampaně od lobbistů vystupuje ze své role, čímž ale riskují. Pokud tedy například demokratický progresivec dostane podezřele vysokou částku od lobbisty za Metu, čeká ho zatčení organizátorem v roli agenta FBI. Hříšníci jsou pak zpravidla nuceni psát omluvné básně o tom, proč je korupce špatně.
Mým úkolem během simulace je vypomáhat v redakční části projektu. Ráno se tedy s účastníky v roli novinářů bavíme o tom, která výborová jednání by pro nás mohla být zajímavá, jaké poslance a senátory si vzít do rozhovoru, jestli nemají informace o nějaké kauze a jak pokrývat průběh midtermů. Dlouho do noci pak stříháme naše každodenní relace, díky kterým se účastníci dozvídají, co se děje napříč různými výbory. A právě kreativní práce se střihem ve dvou našich tendenčních médiích účastníkům pomáhá ukázat, jak snadné a nebezpečné je překrucování výroků a reality. A jak důležitá je tedy role nestranných médií a novinářů s pevným etickým kodexem.
Projekt se neobejde bez desítek dobrovolníků a mnoha partnerů
Za celým projektem stojí desítky organizátorů, kteří připravují AmKon a mnoho doprovodných akcí po celý rok, a to neplaceně. Organizační ředitelka projektu pro ročník 2026 Eliška Kuthanová říká, že AmKon je pro ní srdcová záležitost. „A řekla bych, že to je taková vstupní brána do aktivního studentství, do občanské společnosti, kdy se staráme o něco, co není jenom naše, ale je to náš všech,“ vysvětluje Kuthanová.
Organizátorka Tereza Ondráčková vidí velký smysl AmKonu i ve vzájemném porozumění. „Naučíme se zastávat názory, které bychom v reálu neprosazovali, ale díky tomu se učíme i poznat pohled druhé strany a najít pak pozorumění i s člověkem, se kterým se neshodneme na sto procent. A to si myslím, že je krásně přenositelné i do reálného života,“ vysvětluje Ondráčková. Sama v minulosti AmKon vedla, dnes pracuje jako všeobecný chirurg. I přesto jí stále dává smysl se projektu ve volném čase věnovat. „Čím jsi starší jako student, postupně jako středoškolák a pak jako vysokoškolák, u mě tedy už jako pracující, tak ubývá příležitostí učit se hrou,“ dodává.
Organizace AmKonu však zdaleka není jen o samotné hře. „Ukazuje se, že u projektů takové masovosti a komplexnosti, jakým je AmKon, není tím největším problémem nadesignovat simulaci tak, aby byla funkční, bavila a rozvíjela účastníky a organizátory. Tou zdaleka nejvážnější výzvou je logistická stránka celé akce, tj. aby měli účastníci a organizátoři kde jednat, co jíst a kde spát,“ vysvětluje Petr Večeř, vrchní ředitel AmKonu pro letošní ročník. Pro náš projekt je tedy o to zásadnější pomoc zvenčí. Projekt je podporován americkou ambasádou, která mu poskytuje prostory třeba pro pořádání celoročních akcí. AmKon dlouhodobě spolupracuje i s Univerzitou Karlovou, díky které má k dispozici koleje pro ubytování účastníků.
V samotné Plzni je pak klíčovým partnerem město, takže se plenární zasedání odehrávají i v reprezentativním zastupitelském sále renesanční radnice. Další prostory pak poskytuje třeba Městský obvod Plzeň 3, Studijní a vědecká knihovna, Krajské centrum vzdělávání nebo Hotel Central. „Jen díky nim se nám daří udržovat účastnické poplatky v relativně rozumné výši,“ dodává Večeř.
AmKon je v Česku možná unikátní svou komplexností, není však zdaleka jediným takovým projektem u nás. Mnoho jeho účastníků a organizátorů se podílí také na Pražském studentském summitu, který spadá pod Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO). Střední školy po celém Česku pořádají modelová zasedání OSN, takzvané MUNy, o jednom z nich jsme psali v nedávné reportáži. Najdete u nás i mnoho simulací EU, ať už jde o regionální simulace EuropaSecura od Europea nebo Rozhoduj o Evropě, případně českou pobočku celoevropského projektu European Youth Parliament.
Celkově se tak na českých studentských simulacích podílí stovky organizátorů a tisícovky účastníků, kteří díky nim posilují své schopnosti vyjednávání, argumentace i vzájemného porozumění, sebevědomí vystupovat a komplexní přehled o čím dál komplikovanějším světě, ve kterém vyrůstají.
