Tisíce projektů mění český venkov – od nových učeben a cyklostezek po veřejná prostranství či zázemí pro hasiče. Prostřednictvím místních akčních skupin už IROP podpořil zhruba 2 500 projektů za více než 5,7 miliardy korun. Data ukazují, kam evropské peníze směřují, že schvalování projektů je téměř dvakrát rychlejší než v minulém období, ale také že se prostředky mezi regiony rozdělují méně rovnoměrně.
Když se podíváme na mapu, kde evropské fondy pomáhají, neuvidíme jen velké projekty ve velkých městech. Je tam i tisíce menších projektů – nové učebny, opravené kulturní domy, veřejná prostranství, cyklostezky nebo hasičské zbrojnice. Každý z nich představuje malý bod na mapě, dohromady však tvoří obraz měnícího se českého venkova. Mnohé z těchto projektů by přitom bez podpory místních akčních skupin (MAS) vznikaly jen velmi obtížně.
Právě na ně se zaměřila analýza projektů Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) realizovaných prostřednictvím místních akčních skupin – přezdívá se jim „malý IROP”. Data ukazují nejen to, kam evropské prostředky směřují, ale také jaké typy projektů v malém IROPu převažují, jak rychle procházejí schvalováním nebo jak se podpora mezi regiony proměňuje.
Co je to „malý IROP“?
IROP je jedním z nejvýznamnějších evropských programů podporujících rozvoj regionů. Financuje širokou škálu investic – od škol a sociálních služeb přes dopravu až po kulturní infrastrukturu. Vedle klasických výzev vyhlašovaných Ministerstvem pro místní rozvoj obsahuje také část určenou pro komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Té se mezi místními akčními skupinami neformálně říká „malý IROP“.
Rozdíl nespočívá jen v tom, co se podporuje, ale také v tom, jak se podpora dostává do území. Místní aktéři společně pojmenují potřeby svého regionu a promítnou je do strategie CLLD. Podle ní pak místní akční skupina vyhlašuje výzvy zaměřené na konkrétní potřeby území a pomáhá žadatelům připravovat odpovídající projekty. Podpora z IROP se tak propojuje s prioritami, na kterých se místní aktéři v regionu společně dohodli.
Kam z „malého IROPu“ putují finance
IROP určený pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje je rozdělen do osmi výzev. V aktuálním programovém období 2021–2027 směřuje nejvíce prostředků do vzdělávání, dopravy a podpory hasičů. Významnou část tvoří také veřejná prostranství, kulturní infrastruktura nebo sociální služby.
| Kód výzvy | Způsobilé výdaje projektů | Název výzvy |
| 06_22_048 | 1 879 345 833 Kč | Výzva č. 48 – Vzdělávání |
| 06_22_060 | 1 167 102 397 Kč | Výzva č. 60 – Doprava |
| 06_22_061 | 901 768 428 Kč | Výzva č. 61 – Hasiči |
| 06_22_070 | 590 939 948 Kč | Výzva č. 70 – Kultura – památky, muzea |
| 06_23_073 | 534 496 053 Kč | Výzva č. 73 – Veřejná prostranství |
| 06_23_086 | 272 533 503 Kč | Výzva č. 86 – Cestovní ruch |
| 06_22_049 | 239 866 949 Kč | Výzva č. 49 – Sociální služby |
| 06_23_114 | 86 557 270 Kč | Výzva č. 114 – Kultura – knihovny |
Data z portálu ISKP, stažena 8. 12. 2025.
Od začátku programového období vzniklo přibližně 2,5 tisíce projektů s celkovými způsobilými výdaji přes 5,7 miliardy korun. To představuje v průměru téměř dvacet projektů na jednu místní akční skupinu. Zde je přehled všech projektů tzv. „malého IROPU“ uspořádaný podle krajů a místních akčních skupin. Přestože se skladba projektů mezi kraji liší, ve všech regionech dominují investice do školství, dopravy a vybavení jednotek dobrovolných hasičů. Místních akčních skupin je celkově 180 a pokrývají skoro celou Českou republiku.
Co ukázala data při porovnání s minulým programovým obdobím
Při porovnání s minulým programovým obdobím z dat vychází, že především doba hodnocení projektů se výrazně zkrátila. Zatímco v programovém období 2014–2020 trvalo schválení projektu přibližně 200 dní, v současném období je to v průměru přibližně 103 dní. Zároveň se výrazně snížily rozdíly mezi jednotlivými kraji, což naznačuje větší standardizaci procesu hodnocení.
Výrazně kratší dobu schvalování potvrzuje i praxe místních akčních skupin. Podle Pavlíny Šarmanové z MAS Valašsko – Horní Vsacko stojí za rychlejší administrací především kvalitnější příprava projektů ještě před jejich podáním do systému ISKP. „Pokud je projekt dobře připravený ještě před tím, než se nahraje do systému, bývá následně schválen poměrně rychle. Nejdůležitější je příprava – konzultujeme záměr už v jeho první podobě a pomáháme žadatelům sladit projekt s cíli strategie CLLD. Když se následně do detailního zpracování zapojí zkušený projektový manažer nebo externí konzultant, bývá celý proces mnohem hladší,“ popisuje. Důležitou roli podle ní hraje i dlouhodobá práce v území: starostové dnes možnosti programu znají lépe, záměry připravují s předstihem a žádosti pak vyžadují méně doplnění. „Je vidět, že se všichni postupně učíme. Obce, projektanti i místní akční skupiny mají dnes s přípravou projektů mnohem více zkušeností než na začátku minulého programového období,“ dodává Pavlína Šarmanová.
Pavlína Šarmanová z MAS Valašsko – Horní Vsacko (MAS s projekty s nejkratší dobou schvalování v systému ISKP)
Analýza přinesla ještě jedno zajímavé zjištění. Při přepočtu objemu způsobilých výdajů na jednoho obyvatele se ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou dnes větší než v minulém programovém období. Jinými slovy, prostředky nejsou rozloženy tak rovnoměrně jako dříve.
Neznamená to však, že některé regiony jsou automaticky zvýhodněny. Data naopak ukazují, že velikost kraje ani počet obyvatel nejsou rozhodujícími faktory. Rozložení prostředků ovlivňuje celá řada okolností – od připravenosti projektů přes absorpční kapacitu jednotlivých území až po tematické zaměření výzev a konkrétní potřeby regionů.
Malé projekty, velký dopad
Za více než dvěma tisíci projekty se skrývají školy, knihovny, kulturní domy, veřejná prostranství, bezpečnější doprava nebo lepší zázemí pro dobrovolné hasiče. Projekty, které možná nevzbuzují celostátní pozornost, ale mají každodenní význam pro lidi, kteří v těchto obcích žijí. Schválně si v databázi MAS najděte tu svou místní akční skupinu. Možná zjistíte, že pomáhala i s některým z projektů, které ve svém okolí dobře znáte.
