Voda nemusí zmizet v kanálu. Spolky ji umějí vracet krajině i sousedům

9. 6. 2026
Hana Morávková, Nadace Via

Voda v našich obcích často odteče pryč dřív, než stačí být jakkoli prospěšná. Přitom ji lze snadno zachytit, zpomalit a vrátit krajině i sousedům – a nepotřebujeme k tomu drahé technologie. Stačí střecha s okapem, pár sudů, dešťový záhon nebo trocha společné práce. Ukazují to třeba spolky z Rosic, pražského Suchdolu nebo Horní Břízy, které z dešťové vody udělaly zlato pro komunitní zahrady, kvetoucí ostrůvky i nově vysazené stromy.

Zkuste se v červencovém odpoledni bosou nohou postavit na perfektně střižený anglický trávník. Pálí, že? Půda pod ním je tvrdá jako beton a vzduch se tetelí horkem. 

A teď udělejte pár kroků stranou. Do neposekaného rohu parku, kde roste jetel  a pod keři leží hromada starých větví. Najednou je o poznání chladněji. Půda drží vlhkost, hmyz má kde žít a člověku se tam lépe dýchá. 

Voda je v našich městech a vesnicích často pořád ještě brána jako problém. Něco, co musí po dešti rychle zmizet v kanálu. Jenže právě místní spolky, sousedské skupiny a aktivní lidé ukazují, že to jde i jinak. Dešťovou vodu můžeme zachytit, zpomalit, využít k zalévání nebo ji nechat vsáknout tam, kde spadne. Stačí přístřešek, záhon, pár sudů, skupina lidí a chuť pustit se do práce.

Dešťová voda ze střechy? Pro zahradu poklad

Střechy veřejných budov, kluboven, altánů nebo zahradních domků jsou skvělou příležitostí. Voda, která by jinak odtekla pryč, může zalévat komunitní záhony, ovocné keře nebo mladé stromy. 

Dobře to vědí lidé kolem Komunitní zahrady Malackova v Rosicích. Na zahradě řešili jednoduchou otázku: čím zalévat? Voda z vodovodu je drahá a pro rostliny ne vždy ideální. Potok ani rybník poblíž není a studna na pronajatém pozemku nedávala smysl. 

A tak přišel nápad spojit dvě věci dohromady. Postavit přístřešek, pod kterým se lidé schovají před deštěm i ostrým sluncem, a zároveň z jeho střechy sbírat vodu pro zahradu. Praktické, úsporné a krásně sousedské řešení.  

Takový nápad se dá přenést téměř kamkoli. Ke klubovně hasičů, na školní zahradu nebo k altánu na návsi. Stačí střecha, okap, nádrž a voda zůstane tam, kde je potřeba.

Komunitní zahrada v Rosicích

Květiny místo kanalizace

Co se stane ve městě s vodou, která naprší? Většinou odteče pryč. Kanalizací, co nejrychleji, aby na chodnících nebyly louže. Jenže chvíli po dešti je ve městě zase sucho a horko. A kanalizace při silných srážkách často nestíhá. Vodu přitom můžeme zpomalit a odvést ji tam, kde pomůže. Třeba do dešťového záhonu. 

Dešťový záhon je mělká prohlubeň osázená rostlinami, které zvládnou sucho i krátkodobé zamokření. Když prší, voda se v záhonu na chvíli zastaví. Část se vsákne, část se odpaří a ochladí okolí. Místo šedého kouta vznikne kvetoucí ostrůvek, kolem kterého se lidem chce zpomalit krok.

V pražském Suchdole se do takového řešení pustil spolek Suchdol žije. Společně s vodohospodářem Miroslavem Páclem a krajinnou architektkou Evou Jeníkovou připravili dešťový záhon v ulici V Údolí. Vybrali místo, které je dobře vidět, leží blízko školy i zastávky a voda se k němu dá přirozeně přivést ze svahu. Spolek získal souhlas městské části i grantovou podporu od Nadace Via a společně se sousedy se pustili do práce. Záhon se povedl a v Suchdole už zvažují i další místa, která si zaslouží podobnou péči.

Dešťové záhony v pražském Suchdole

Staré požární nádrže mohou znovu ožít

V mnoha vesnicích najdeme staré požární nádrže. Někde zarostlé, jinde plné listí a odpadků. S trochou společné práce se z takové nádrže může stát malý místní poklad. Místo pro rostliny, obojživelníky, ptáky a také místní, kteří se kolem nádrže zase rádi zastaví. 

Spolek nebo sousedská skupina může začít úplně jednoduše: zjistit vlastníka, uspořádat brigádu a vyčistit okolí. Ne každá nádrž se dá proměnit hned. Ale skoro u každé se dá začít debatou: co by tady mohlo být místo zarostlé betonové vany? Jednou z možností jsou plovoucí ostrůvky. Tyto umělé konstrukce se do pár let stanou domovem mokřadních rostlin i vodních ptáků. Pokud vás tohle téma zajímá, na stránkách Nadace Via najdete podrobný návod, jak takový plovoucí ostrov vybudovat.

Plovoucí ostrůvek s volavkou

Stromy, sady a stín: voda se drží tam, kde je život

Nádrže a sudy jsou jedna část, ta druhá je o stromech, keřích, pestré zeleni a půdě, která není udusaná na kámen. 

Pěkný příklad nabízí Ekologický spolek Horní Bříza. Ten se dlouhodobě věnuje tématům ekologie, zadržování vody, biodiverzity a udržitelnosti. Když na místním sídlišti chyběla zeleň, spolek uspořádal komunitní výsadbu 90 stromů různých druhů a zapojil do ní místní obyvatele i město

Když strom zasadí sousedé společně, prohlubují svůj vztah k místu, kde žijí: „Tenhle je náš. Ten jsme sázeli na podzim, pamatuješ?“

Co mohou spolky udělat hned u sebe

Každý spolek zná své místo nejlépe. Ví, kde se po dešti tvoří potok přes cestu, kde v létě všechno usychá, kde chybí stín a kde by lidé rádi poseděli. 

Možností je spousta: 

  • Zachytávat vodu ze střech. Klubovna, altán, sborovna, pergola nebo zahradní domek mohou napájet sudy a nádrže na zalévání. 
  • Zakládat dešťové záhony. Voda z chodníku, střechy nebo dvora může skončit mezi trvalkami. 
  • Měnit tvrdé povrchy za propustné. Parkovací stání, pěšiny nebo místa kolem hřišť mohou propouštět vodu do půdy. 
  • Pečovat o půdu jako o houbu. Kompost, mulč, listí a štěpka pomáhají půdě držet vlhkost. 
  • Nechat část zeleně divočejší. Ne všude musí být trávník nakrátko. Kvetoucí kouty ochlazují, drží vláhu a dávají domov hmyzu. 
  • Zpomalovat vodu v remízcích a na svazích. Z větví a listí se dají vytvořit jednoduché přírodní zábrany, které při dešti zpomalí proud vody a zachytí splavenou půdu. Oživovat staré vodní prvky. Návesní rybníčky, požární nádrže, tůně nebo mokrá místa za obcí mohou dostat novou roli.

Nejde jen o vodu. Jde i o lidi

Když se řekne zadržování vody, zní to technicky, jako velký a drahý projekt se složitými technologiemi. Ve skutečnosti je to často mnohem obyčejnější. Někdo přinese lopatu, někdo koláč, další umí oslovit starostku. Někdo ví, kde sehnat sud, někdo umí napsat žádost o grant.  

Možná i u vás je místo, kde voda zbytečně odtéká do kanálu. Právě takové proměny podporuje Nadace Via v grantovém programu Místo, kde žijeme. Pomáháme lidem, kteří chtějí společně se sousedy zlepšit své okolí a připravit obce i města na změny klimatu. Z grantu můžete zaplatit odborné konzultace, materiál, úpravy terénu nebo sazenice. Podpora se pohybuje v desítkách až stovkách tisíc korun. Potřebujete inspiraci? Prolistujte si publikaci Naše krajina. Víte už, do čeho se pustit? V Nadaci Via vám rádi pomůžeme.

Sdílejte článek
Sdílejte článek
Chci se o regionech dozvídat víc