Tradice knihovnictví je v Česku mimořádně silná, každá třináctá veřejná knihovna v Evropě stojí v Česku. V současnosti v Česku funguje 5 097 knihoven, a na jednu z nich připadá jen kolem 2,1 tisíce obyvatel. Před sto lety však jejich počet přesahoval jedenáct tisíc. Spolu s knihovnami ubývá i registrovaných čtenářů. V době elektronických čteček, audioknih a umělé inteligence by se tak mohlo zdát, že knihovny ztrácejí smysl. Knihovny přitom spíše mění svůj charakter. Digitalizují, mění se v komunitní a vzdělávací centra a půjčování knih je pouze jednou ze služeb, které v současnosti nabízejí.
Podle dat serveru Public Libraries 2030 je v Evropě na 67 000 veřejných knihoven a každá třináctá tak připadá na Českou republiku. Kdybychom se podívali na to, kolik obyvatel připadá na jednu knihovnu, stojíme si lépe než Francie, kde je to zhruba 4,5 tisíce obyvatel nebo třeba Finsko, kde tato hodnota přesahuje 6,7 tisíc obyvatel. U nás se o knihovny nemusíme zdaleka tak intenzivně přetahovat, protože na jednu připadá ani ne 2,1 tisíce Čechů.
Jih republiky, ráj knihoven
Pokud se podíváme do českých regionů, tak co do počtu knihoven s velkým náskokem vede jižní část republiky. Nejvíce knihoven, celkem 149, naleznete v okrese Brno-venkov a do 140 se pak nachází i ve dvou sousedních okresech – Třebíč a Znojmo. „Pokud bychom se zaměřili na přepočet knihoven na tisíc obyvatel, vede s přehledem Vysočina a v rámci menších územních jednotek (takzvané obce s rozšířenou působností), je na první příčce plzeňský Nepomuk, kde na tisíc obyvatel připadá hned 2,56 knihoven,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Je zlatá éra knihoven pryč?
Podle předběžných údajů Národního institutu kultury (NIK) se počet českých knihoven mezi lety 2014 a 2025 ztenčil z 5 360 na 5 097. Pokles počtu knihoven však není jen otázkou posledních deseti let, pokud bychom se podívali třeba sto let do historie, tehdy na našem území existovalo na 11 tisíc knihoven. Postupně však spolu s knihovnami klesá i množství registrovaných čtenářů. V roce 2006 mělo svou kartičku do knihovny 1,5 milionu čtenářů a vloni už jen 1,25 milionu. To ale neznamená, že by knihovny ztrácely svůj význam. Online působnost knihoven se začala posilovat během covidu, ale největší skok nastal v roce 2024, kdy počet online návštěv knihoven vzrostl ze 41,8 milionu na 68,6 milionu, čímž se alespoň částečně vyvážil klesající počet fyzických návštěv.
Vít Richter, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, však upozorňuje, že nárůst online návštěvnosti může být částečně způsoben i změnou metodiky sběru dat. „Na druhé straně platí, že počet online návštěv v síti veřejných knihoven dlouhodobě narůstá. Tento růst má zejména dva hlavní zdroje: jednak stále větší počet služeb, které v minulosti pro uživatele znamenaly fyzickou návštěvu knihovny, jsou dnes díky automatizovaným knihovním systémům dostupné online v režimu 24/7, tj. čtenář jde fyzicky do knihovny pouze tehdy, když chce nebo musí. Druhým zdrojem nárůstu je rozšiřování nabídky knihoven u elektronických informačních zdrojů, například poskytování e-výpůjček e-knih a e-audioknih a dále rozšíření přístupu do digitálních knihoven a další,“ vysvětluje Richter.
Češi tedy stále čtou. Podle evropského srovnání přečetlo alespoň jednu knihu v posledním roce na 64 % Čechů, což je desátý nejlepší výsledek napříč Evropou. Ačkoliv jsme tak v Evropě nadprůměrní, situace by s takovým knihovnickým podhoubím mohla být výrazně lepší. K návratu k četbě české čtenáře motivuje řada iniciativ včetně kampaně Čti za nároďák. „Ta popularizuje čtení a deformalizuje přístup k němu,“ vysvětluje Tomáš Jindříšek, managing partner agentury DFMG a porotce soutěže Bibliotheca Inspirans. „Čti za nároďák pořádáme ve spolupráci s autory a nakladateli a inspirovali jsme se velmi úspěšnou aktivitou ve Velké Británii, kde propagaci čtenářství propojili se sportovci a populárními osobnostmi. Stavíme na tom, že stačí číst i jen jednu stránku denně, aby došlo k významnému posunu. Nejdůležitější totiž není to, co a jak čteme, ale samotná radost ze čtení,“ doplňuje Jindříšek.
Knihovny 21. století
S proměnou knihoven tedy nesporně pomáhají i moderní technologie. K provádění výpůjček dlouhou dobu sloužily čárové kódy, které knihovníci naskenovali a výpůjčku zanesli do systému. Moderní knihovny dnes už často využívají RFID čipy, které nejen zrychlují celý proces, ale zároveň umožňují i samoobslužné výpůjčky skrze automaty. V některých knihovnách fungují i výdejní a rezervační skříně, které uživatelům umožňují uskutečňovat výpůjčky, aniž by museli knihy hledat v regálech. Tyto (a jiné) boxy pak mohou často sloužit i pro vracení knih mimo provozní dobu knihovny. Jedním z pokročilejších typů jsou pak i návratové koše Smart Bin, které knihy rovnou třídí. Samozřejmostí jsou v současnosti i digitální výpůjčky e-knih a audioknih. Městská knihovna v Praze vydává a půjčuje e-knihy už od roku 2009 v rámci projektu e-knihovna. Její katalog čítá na 3000 titulů, které jsou zdarma ke stažení a její katalog využívá i řada dalších pražských knihoven.
A jak by měla moderní knihovna vlastně vypadat, prozrazuje Andrea Studihradová z České spořitelny a porotkyně programu Bibliotheca Inspirans: „Moderní knihovna by měla být otevřený a důvěryhodný prostor, kde se lidé dostávají nejen ke knihám, informacím, technologiím a hrám, ale také k lidem, k sobě samým. Můžete se tady potkávat, naučit se spoustu věcí, nebo si taky prostě jen pokecat, nabít mobil, odskočit si a přečíst si na nástěnce, kdy je ve vaší obci další veřejné setkání nebo masopust. Knihovny podle mě mají potenciál být nejen ‚obývákem obce,‘ ale také hybatelem regionu. Ony přispívají k propojování společnosti, k dialogu, k celoživotnímu vzdělávání, ale i šíření prosté radosti. Na úžasných lidech z knihoven, kteří velmi dobře znají své okolí a chápou jeho potřeby, bych stavěla sítě aktivních lidí v regionech.“
České knihovny vloni uspořádaly celkem 88,6 tisíc vzdělávacích akcí
Ačkoliv název této instituce v sobě stále nese slovo „kniha“ v řadě z nich už si lze půjčovat i mnohem širší sortiment věcí – od deskových her, přes sportovní náčiní či nářadí až po hudební nástroje. Mimo to knihovny pořádají řadu speciálních programů a akcí, kterými naplňují nové poslání. Často se totiž stávají komunitními centry, která pomáhají rozvíjet dovednosti a znalosti obyvatel obcí, ve kterých působí.
Zatímco v roce 2014 pořádaly české knihovny 32,5 tisíce takových akcí, a jejich počet se během pandemie samozřejmě propadl ještě více, v roce 2025 došlo podle NIKu k 88,6 tisícům takových akcí, tedy bezmála trojnásobku. Role českých knihoven se tedy postupně mění, s čímž souhlasí i Bohuslav Vondruška, vedoucí oddělení statistiky v Národním institutu kultury: „Trend vývoje počtu doprovodných a vzdělávacích akcí je v čase pozitivní a celkově roste rychleji než klasické knihovnické služby.“
Nejlepší knihovny slouží svým komunitám
Mimo to se knihovny snaží pomáhat lidem v situacích, které by pro ně bez osobní podpory bylo obtížné řešit. Jednou z takových služeb je i přepravní služba Senior TAXI. „Registrovat se k Senior TAXI lze standardně skrz jednoduchý registrační formulář na webových stránkách. Přestože drtivá většina seniorů používá právě tuto snadnou formu registrace, najdou se i tací, kteří ať už ze zdravotních důvodů, nebo z důvodu, že nemají počítač k dispozici, preferují osobní kontakt. Knihovny jsou dostupné po celé ČR, a tak některá města směřují své občany právě do knihoven, kde za ně zaškolený personál registrační formulář vyplní. Takovou službu nabízí např. Městská knihovna Hranice,“ vysvětluje Filip Novák z Corrency, společnosti, která v některých městech mimo jiné pomáhá i s financováním právě Senior TAXI.
Knihovny zároveň pořádají různá setkání, školení a plní další společenské funkce. „Školení bývají nejrůznějšího charakteru – od prevence až po setkávání se zajímavými osobnostmi. V některých knihovnách jsou k dispozici vzdělávací místnosti nebo dokonce dílny. Například v jihočeských Bernarticích sídlí knihovna v rodném domku významné rodačky doktorky Vlasty Kálalové, která založila první ženskou nemocnici v Bagdádu. Místní knihovnice v tomto domku zřídila její improvizované muzeum,“ vyjmenovává Tomáš Jindříšek z DFMG.
Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou zase nabízí svým návštěvníkům širokou nabídku služeb včetně čítárny, studovny, kulturní laboratoře, ateliéru, místa pro klubové a komunitní aktivity, takzvané „Zašívárny pro děti“ nebo služeb SeniorPointu, který seniorům pomáhá v každodenních situacích, nabízí informace a poradenství v oblasti sociálních služeb, úřadů a seniorských organizací a umožňuje osamělým seniorům i prostor pro setkávání či popovídání. I proto se tato knihovna vloni stala Městskou knihovnou roku v soutěži, vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.
Za zmínku však stojí i Středočeská knihovna v Kladně a její projekt Knihovna pro duši, který zájemcům nabídne bezplatné a anonymní konzultace s psychologem, a to především dětem a mladým lidem. Nepůjde o terapeutickou péči, ale o možnost včasného rozhovoru s odborníkem v přirozeném a dostupném prostředí knihovny. „Knihovny totiž mohou být také místy, která pomáhají s péčí o duševní zdraví,“ vysvětluje Simona Dřízhalová, expertka udržitelnosti ve společnosti T-Mobile, která knihovnu podpořila v rámci grantové výzvy Komunita oporou duševnímu zdraví dětí v regionech. „Knihovna pro duši přináší podporu duševního zdraví do prostředí, které je pro děti, mladé lidi i jejich rodiny přirozené, dostupné a nestigmatizující. Knihovna zde nefunguje jen jako místo pro vzdělávání, ale také jako bezpečný komunitní prostor, kde lze včas zachytit obtíže a nabídnout podporu. Důležité je také propojení odborné pomoci, preventivních aktivit a sdílení zkušeností s dalšími knihovnami, díky čemuž může mít projekt dopad i za hranicemi Kladna,“ doplňuje Simona Dřízhalová.
Podpora od vlády i Evropské unie
Moderní pojetí knihovnictví se s podporou evropských států snaží Česko posilovat systematicky. Programem IROP podporuje knihovny, které reagují na potřeby současné společnosti, ať už jde o digitalizaci služeb, bezbariérovost, nebo vytváření příjemného prostředí pro návštěvníky napříč generacemi. Evropská podpora pomohla mimo jiné financovat například vznik nové pobočky Knihovny Petra Bezruče v opavských Kylešovicích.
Podporou a posilováním dopadu moderních knihoven se zabývá i program Bibliotheca Inspirans, každoroční ocenění pro inspirativní knihovny, které už pátým rokem uděluje Nadace OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou.. „Oceňujeme knihovny, které září. To není jen claim ocenění, to je podstata výběru. Pro každý ročník společně s Nadací OSF vypisujeme konkrétní téma, pro které chceme objevit knihovny, které se mu věnují nejinspirativněji. Vytahujeme ty knihovny, jejichž aktivity, přístupy, postupy, nápady by mohly mít šanci rozsvítit další knihovnu,“ vysvětluje Andrea Studihradová.
