Podle nejnovějších zjištění Indexu prosperity regionů mají české kraje co se týče prosperity velké rezervy. Na první pohled by se mohlo zdát, že Praha z mezikrajského srovnání vychází jako ideální místo pro žití – díky své malé rozloze a hustému zalidnění vychází nejlépe hned ve třech z pěti zkoumaných pilířů: Finance, Lidé a Volný čas. Odvrácená strana mince však poukazuje na nedostatek zelených ploch, nejvyšší emise na obyvatele, nedostatek škol či relativně vysokou kriminalitu. Dobře se umístil i Jihomoravský či Liberecký kraj a mezikrajské srovnání pak uzavírají kraje na západě republiky. I ty však mají naopak řadu pozitivních charakteristik, na kterých lze budovat při snaze o posílení reputace i života v kraji.
České kraje se často potýkají se stereotypy a předsudky, které se však často nezakládají na pravdě. Každý z nás už někdy slyšel o kvalitě života v Sudetech, o rázovité nátuře Moravskoslezského kraje nebo o tom, že jsou regiony na západě republiky „nejhorší ve všem“. Data ale tyto domněnky a stokrát opakovaná tvrzení nepotvrzují. Každý kraj má své přednosti a příklady dobré praxe, které je potřeba vhodně zužitkovat.
Karlovarsko se může například chlubit dobrou občanskou vybaveností či vynikajícím prostředím s nízkými emisemi či vysokou ekologickou stabilitou půdy. Na Ústecku je nejnižší kojenecká úmrtnost a nejvyšší průměrná rychlost internetu a Moravskoslezský kraj zase nabízí druhou nejvyšší koncentraci kin a divadel v Česku. Krajem s nejlepším hodnocením se však v prvním ročníku Indexu prosperity regionů stalo Hlavní město Praha.
Praha nabízí nejvyšší koncentraci příležitostí pro volný čas
Praze přísluší prvenství v pilířích financí, volného času i lidských zdrojů, ale pokud bychom se zaměřili na prostředí, je situace o poznání problematičtější. Nejhorší poměr půdy s přírodními prvky a takzvané „nestabilní“ půdy, nejhorší emise tuhých znečišťujících látek či nejnižší podíl neziskových organizací na obyvatelstvo, posouvají Prahu v této kategorii na předposlední místo.
Vůbec nejlépe se Praze daří v pilíři volného času, a to hned z několika důvodů. Nejenže se může ve srovnání s ostatními kraji chlubit například největším množstvím divadel a kin, ale ještě lépe hlavní město vychází, pokud počty sportovišť, knihoven nebo například keší pro geocaching přepočteme na plochu. Jakožto rozlohou nejmenší kraj nabízí ve všech indikátorech tohoto pilíře největší koncentraci příležitostí pro trávení volného času a jde o jediný kraj, který v jakémkoliv s pilířů obsadil první příčku v každém z indikátorů. Pokud bychom však přihlédli k populaci, byla by situace zcela opačná a v krajském srovnání by se propadla až za průměr.
Brno stíhá Prahu, chybí mu však dostatečná občanská vybavenost
Jižní Morava v celostátním srovnání obsadila celkovou 2. příčku, a to zejména díky druhému nejlepšímu výsledku v pilíři Lidé a nadprůměrně dobrým umístěním ve všech ostatních pilířích. Největší rezervy má Jihomoravský kraj v oblasti občanské vybavenosti kvůli nižší hustotě silniční a železniční sítě, nedostatečné rychlosti internetu, ale i malému počtu škol v přepočtu na obyvatelstvo. Na deset tisíc obyvatel připadá 6,24 škol a horších výsledků dosahují jen čtyři další kraje. Co se však týče například dostupnosti lékařů, je Jižní Morava v krajském srovnání hned za Prahou.
Na třetí příčce celkového srovnání prosperity je pak Liberecký kraj, kterému se daří zejména tam, kde Jižní Morava nejvíce strádá, a to v již zmíněné občanské vybavenosti. Liberecký kraj tuto kategorii ovládl hlavně díky relativně vysoké rychlosti internetu či nejvyššímu množství aktivit a výletů, kterých se mohou lidé zúčastnit.
Jižní Čechy: nejlepšímu prostředí a zvládnutým financím podráží nohy občanská vybavenost a volný čas
Jižní Čechy považuje velká část národa za pastorální kraj, který ustrnul v 19. století a ve kterém se vše točí kolem rybníků a cykloturistiky. Ve skutečnosti však podle nejnovějších dat Indexu prosperity regionů nabízí právě Jižní Čechy nejen nejlépe hodnocené prostředí či druhé nejvyšší umístění v pilíři financí. To ale neznamená, že Jižní Čechy nemají své rezervy, na kterých je potřeba pracovat. Třetí nejvyšší kojenecká úmrtnost či nízký zájem pro přistěhování kraj v oblasti lidských zdrojů posouvají na devátou příčku a z hlediska občanské vybavenosti, která zahrnuje dostupnost lékařské péče, rychlost internetu nebo například pokrytí pobočkami Zásilkoven je kraj dokonce až předposlední. Co se týče Zásilkoven, v jejich dostupnosti vede s přehledem Hlavní město Praha. Na jeden kilometr čtvereční vychází bezmála 14 poboček, zatímco v druhém Moravskoslezském kraji to je jen jediná pobočka.
Český západ uzavírá srovnání
Na konci srovnání se pak objevují kraje, které se dlouhodobě potýkají se špatnou reputací z hlediska různých žebříčků. Třinácté místo pro Ústecký a čtrnácté místo pro Karlovarský kraj s sebou však nesou i několik pozitivních příkladů toho, v čem se západním regionům daří. Co se týče Karlovarska, obyvatelé zdejšího kraje mohou být právem hrdí na své prostředí s velmi nízkou ekologickou zátěží. Větši zastoupení mají lesy, travní porosty, chmelnice, vodní polochy a další přírodní prvky jen v Libereckém kraji a co se týče emisí tuhých znečišťujících látek, lepších výsledků dosahují jen dva české kraje.
Ústecko se kvůli své těžební minulosti přírodním prostředím chlubit nemůže, ale disponuje například nadprůměrnou občanskou vybaveností, a to včetně nejhustšího pokrytí silniční a železniční sítí či průměrně nejrychlejším internetem podle serveru DSL.cz.
