Knihovny se stále potýkají s dlouhodobým propadem návštěvnosti, který ještě umocnila pandemie covidu. Ačkoliv se do nich lidé vracejí, celková návštěvnost je nižší o 21 % než v roce 2019. Tento pokles podtrhl obecnou potřebu najít novou roli knihoven ve 21. století. Tomu se knihovny věnují už dlouhodobě a například se stávají místem setkávání, klidu a také vzdělávání. Třeba litvínovská knihovna, která získala cenu Bibliotheca inspirans, vytvořila komunitní zahrádku a „Komnatu nejvyšší potřeby“, v níž návštěvníci najdou různé technické a vzdělávací pomůcky. Ve Vodňanech pak knihovna pořádá knihovnické kvízy po vzoru hospodských kvízů a zřídila komunitní zahradu coby místo pro setkávání se a trávení volného času.
Podle evropských dat čtou Češi málo. Prozrazuje to průzkum Eurostatu, který zkoumal, kolik lidí přečetlo za poslední rok alespoň jednu knihu. V Česku se jedná o 30 % populace, což odpovídá až 25. místu z 31 evropských států.
Česko se také potýká s poklesem návštěvníků knihoven. Ten nastal zejména v letech 2019–2020 důsledkem pandemie. Například v Moravskoslezském kraji opadla návštěvnost o 41,7 % a v Jihomoravském kraji o 44,5 %. Nutno podotknout, že i do té doby knihovny registrovaly mírný, ale dlouhodobý odliv návštěvníků.
Nyní se pomalu zotavují, ovšem ještě v roce 2022 byla návštěvnost v obou jmenovaných krajích (podobně jako ve většině Česka) nižší než před covidem. Celkově je současná návštěvnost knihoven o 21,3 % menší než ta v roce 2019. Nejmenší návštěvnost v přepočtu na 1 000 obyvatel měl v roce 2022 Středočeský kraj a dále kraj Ústecký. V některých případech atraktivitu v době pandemie nezvýšila ani digitalizace služeb a možnost vypůjčení audio či elektronických knížek. Například v Pardubickém, Jihočeském a Středočeském kraji naopak došlo k poklesu i u online návštěv.
Nejvíce knihoven na obyvatele má Kraj Vysočina, a to 120 knihoven na sto tisíc obyvatel. Naopak třeba v Moravskoslezském kraji bychom nalezli jen 35 knihoven na sto tisíc obyvatel, takže se společně společně s Prahou nachází na posledním místě. S ohledem na rozlohu vedení naopak přebírá Praha, v níž se na 100 kilometru čtverečních nachází 18 knihoven. Nejnižším počtem ku rozloze disponuje Karlovarský kraj.
Problém mladých není nechuť ke čtení, ale nedostatek času, nevlídné prostředí a dělání ze čtení povinnosti
Skupina mladých čtenářů do věku 15 let představuje pro knihovny důležitou cílovou skupinu. Tvoří totiž 28 % jejich registrovaných návštěvníků, vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle kvalitativní studie Čtení v životě teenagerů zaměřené na vodňanskou knihovnu, právě přilákání dětí ve věku 9–15 let představuje největší výzvu. „Naše knihovna je před rekonstrukcí a dlouho jsme se zamýšleli, jak definovat potřeby teenagerů, aby se jim u nás líbilo. Respondenti výzkumu nám přesně definovali, co by v knihovně chtěli a my tyto informace jednoduše překlopili do požadavků na architekta pro architektonickou studii,“ popisuje Lucie Hasilová z vodňanské knihovny, kde výsledky výzkumu organizovaného programem Silnější hybatelé České spořitelny aplikují v praxi.
Studie poukázala na dvě důležité příčiny, které děti odvádí od čtení. „Respondenti ve věku 9–15 let projevili poměrně výrazný odpor k povinné četbě a jejímu normování. Tento přístup v nich vyvolává následnou nechuť ke čtení. Také pak je zajímavé, že se cítí po dnech ve školách a na kroužcích vyčerpaní a je pro ně velmi obtížné ještě dále provozovat aktivitu, která vyžaduje soustředění. Nevnímají tedy čtení jako relax, řekla bych, že u něj nedokáží vypnout mozek,“ vysvětluje Hasilová.
Jedním z doporučení studie je tak vytvoření z knihovny prostoru vhodného pro (společné) trávení času, kde ale zároveň naleznou čtenáři klid a ideální podmínky pro čtení. Z výpovědí respondentů totiž vyplývá, že vnímají knihovnu spíše jako místo, kam si pouze chodí pro knížky, než jako prostor, kde se mohou déle zdržet. Doma přitom dle svých vlastních slov často také nepanuje atmosféra vhodná ke čtení.
Litvínovská knihovna jako oáza klidu Ústeckého kraje
S podobným postojem se můžeme setkat na více místech. Například u litvínovské knihovny, která svým přístupem k dětem oslovila porotu soutěže Bibliotheca inspirans. Pro mladé čtenáře zde zřídili Komnatu nejvyšší potřeby, jejíž název odkazuje na tajemnou místnost ze světa Harryho Pottera, nebo poradnu, kam dospívající může přijít, pokud ho něco trápí. „Část dětského oddělení tvoří herna, která je vybavena nejrůznějšími technickými pomůckami, hrami a vzdělávacími prvky. Děti sem chodí hned po škole a tráví tu celá odpoledne. Tým knihovníků dětského oddělení nabízí pravidelné tematické dny v týdnu, které se zaměřují na různé oblasti neformálního vzdělávání,“ popisuje ředitelka litvínovské knihovny Marcela Güttnerová.
Další příjemný benefit pro místní představuje komunitní zahrádka, která vznikla z potřeby upravit venkovní prostor knihovny. „V době, kdy jsme hledali finanční zdroje, šel kolega zrovna nakupovat do Kauflandu, kde vyhlašovali dotační program ‚Už to roste, už to klíčí,‘ do kterého jsme se zapojili. Za pomoci dobrovolníků z místní komunity jsme vytvořili záhony, kde si lidé pěstují bylinky, květiny nebo zeleninu. V novém altánu jsme také pořádali společná grilování a workshopy o zahradničení,“ vypráví Güttnerová. Do dotačního programu se tehdy zapojila také Nadace Via. Ta pomáhá realizovat projekty, které podporují komunitní život ve městech a vesnicích.
Na „hospodský kvíz“ do knihovny
Z výše uvedeného je tedy jasné, že se role knihoven v Česku zásadně proměňuje. Nyní slouží nejen k půjčení knih, ale také jako prostor k setkávání a vzdělávání. Nadace OSF v tomto směru knihovny podporuje skrze program Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím. „Účelem programu je upevnit pozici knihoven mezi dalšími organizacemi občanské společnosti tak, aby mohly naplňovat své vzdělávací, kulturní, komunitní a prodemokratické role. Do knihovnického prostoru přinášíme finanční podporu, kontakty, propojení, partnerský přístup, podporujeme rozšiřování jejich programové nabídky, profesionalizaci i schopnost hájit svou pozici pomoci advokačních a PR aktivit. Také se nám daří zviditelňovat ožehavější vnitřní témata, jako je například wellbeing pracovníků a pracovnic knihoven,“ vysvětluje Tereza Lišková, manažerka programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím. Podle ní se role knihoven proměňují spolu s časem, vývojem technologií, jednotlivců i společnosti.
„U nás v Litvínově to velmi souviselo s rekonstrukcí a přístavbou budovy knihovny, která tak získala nové prostory pro další služby občanům. Reflektovali jsme nové potřeby návštěvníků a vytvořili jsme bezpečný prostor, který je otevřený široké veřejnosti a nabízí kromě tradičních knihovních služeb i širokou paletu aktivit neformálního vzdělávání, společenské a kulturní akce,“ popisuje svoji zkušenost Marcela Güttnerová.
Taky v knihovně Gelasta Vodňanského pořádají pracovníci akce různého charakteru. Nově k nim přidali Knihovnické kvízy. „Hledali jsme akci, která by k nám přilákala nové návštěvníky. A Knihovnický kvíz byla trefa do černého. Na první kvíz nám přišlo 12 lidí a druhý již hrálo 12 týmů. Ve kvízu máme 60 otázek ze 6 různých oblastí, jedno téma je vždy spojené s knihami. Za více než rok, kdy kvíz hrajeme se nám ustálil pravidelný okruh hráčů, ale zároveň je příjemné, že pokaždé to přijde zkusit i někdo nový. Knihovnu tak v rámci kvízu navštíví noví návštěvníci, kteří se tam zároveň dozví, jaké všechny služby nabízíme a jaké další akce pořádáme. Troufám si tvrdit, že nám knihovnický kvíz přivádí uživatele, kteří by si jinak cestu k nám nenašli. A protože nám přijde škoda, nechat si kvízy pouze u nás, nyní je nabízíme i do dalších knihoven,“ říká Lucie Hasilová
Nebát se experimentovat a hledat nové způsoby, radí ředitelka oceněné knihovny
Vedle programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím se Nadace OSF angažuje v podpoře knihoven skrze udílení ocenění hned několika knihovnám v republice, jedná se o zmiňované Bibliotheca inspirans. „Snažíme se ukázat pestrost shluků napříč republikou, inspirovat i další knihovny. V tomto duchu se odehrává i naše komunikace a předávání ocenění, to probíhá vždy v září na největší knihovnické konferenci v Olomouci. Na stage nebo i na konferenci samotnou se tak díky Bibliothece inspirans dostanou leckdy i knihovny, které jsou tam poprvé,“ dodává Lišková.
„Naším tipem pro ostatní knihovny je být otevřený novým trendům, nebát se experimentovat a hledat nové způsoby, jak oslovit různé skupiny lidí. Knihovna by měla být otevřená nápadům komunity a snažit se být místem, které spojuje lidi prostřednictvím různých aktivit. Důležité je také vytvářet příjemné a přístupné prostředí, kde se lidé cítí vítáni, chodí za svými knihovníky, je jim tam dobře a rádi se vracejí,“ prozrazuje tajemství úspěchu ředitelka litvínovské knihovny.
">
">
">