I když už u nás nevzniká tolik černých skládek jako dřív, stejně tu pořád jsou. Buď jako pozůstatek z minulých dob, nebo od lidí, kteří ještě nepochopili, že odpad se vozí do sběru a ne do lesa.
„Když jdete v Břeclavi k zámku, vnímáte zámek, ale pozemku za zídkou na druhé straně si nevšimnete. Dlouho tam bývala skládka, nálety a bezdomovci,“ popisuje Filip Šálek, břeclavský rodák, ekolog a aktivista, který se sem po dlouhých letech strávených v Ostravě v roce 2016 vrátil. Nejprve tu se skupinou podobných nadšenců založil pobočku spolku Hnutí Brontosaurus a společně zvelebili nedaleký sad. Pak obrátili pozornost k zámecké zahradě, která v minulosti sloužila jako užitková. Zahradu se postupně díky dobrovolníkům a každoroční akci Ukliďme Břeclav podařilo vyčistit od velkého množství různorodého odpadu.
„Město mělo zpracovanou studii na její úpravu, ale zatím nenašlo finance na její realizaci. Tak jsme se rozhodli, že to zkusíme postupně,“ vysvětluje Filip Šálek. Díky Lence Černé a Filipově partnerce Iloně Vybíralové, která je krajinářskou architektkou, se podařilo získat grant z Nadace Proměny Karla Komárka na úpravu centrální část zahrady. Loni na jaře pak požádali o náš grant Dokážeme víc, který realizujeme spolu s Nadací Via, aby se mohli pustit do další části pozemku podél náhonu.
Pomáhají i vězni
„Šlo o místo, které bylo zcela zarostlé nálety dřevin a také se tu nacházelo nemalé množství odpadu. Grant na vyčištění této části jsme získali a první uklízecí akci si vzali na starost Brontosauři v rámci letního tábora. S nimi jsme odstranili nálety a pozemek nahrubo vyčistili. Na druhou úklidovou akci jsme pozvali vězně z místní věznice,“ dodává Filip Šálek. Spolupráce s vězni tu prý funguje dlouhodobě dobře, a to i při úklidu města.
„Dorazilo asi deset vězňů a pán, co je hlídá. Dali jsme jim rukavice, pytle a kolečka a oni tu strávili celý den. Berou to jako zpestření, nemají tendenci se zašívat, opravdu makají. Jsou na vzduchu, můžou si zapálit a společně s nimi pracuje i bachař, kterého nebaví jen tak sedět. Byla to obrovská pomoc, na pozemek se nedá dostat s technikou, všechno se vyváželo na kolečkách.“
Vězni naplnili jeden obří kontejner vyřezanými dřevinami a jeden menší kontejner stavebním odpadem, protože kamkoliv kopli, tam objevili suť a další nepořádek. Část pařezů se ještě později musela odstranit pařezovou frézou. Na třetí část úklidu dorazil tým dobrovolnic ze Spořky pod taktovkou Bohdany Škorpíkové. „Dámy navážely kompost a připravili pozemek pro osetí travním osivem. Samotné osetí a zapravení osiva se realizovalo s pomocí veřejnosti.“
Kdo to tu seká?
O upravenou zahradu se stará Filip Šálek společně s Reném Orlitou, bezdomovcem, který má kousek odtud postavený příbytek. „Sám se nabídl, že nám bude se sekáním, zaléváním nebo hrabáním listí pomáhat. Já už jsem to nestíhal, takže to dělá on. Z grantu jsme zvládli pořídit i sekačku, moje původní se na takové ploše po roce a půl zničila. René to má jako přivýdělek, zatím ho platíme z vlastních peněz, ale letos bychom ho chtěli začít platit přes technické služby.“ Obec prý pozemek několikrát do roka také poseká, ale její traktůrky se nedostanou všude a v létě je třeba sekat i každých deset dní.
Místo, kde dřív byla skládka, mohou kolemjdoucí využívat k relaxaci. „Ještě každý neví, že se za nenápadnou zídkou ukrývá upravená zahrada, ale kdo sem vejde, je nadšený. Je to takový klidný kout uprostřed města, přes léto se tu cvičí jóga, byla tu už první svatba a chodí sem i školky.“
Uklidíme svět
Se skládkami plošně bojuje i Český svaz ochránců přírody. Stojí například za dobrovolnickou úklidovou akcí Ukliďme svět, která v České republice probíhá už od roku 1993 a během které uklízejí dobrovolníci černé skládky a další odpad. „Za tu dobu se do úklidových akcí zapojilo více než 700 000 dobrovolníků, kteří posbírali přes 10 000 tun odpadu,“ uvádí Petra Kozáková z České svazu ochránců přírody a dodává, že se zapojují jak jednotlivci, tak převážně školky, školy, firmy nebo celé obce. Podle ní se situace v Česku lepší, velkých černých skládek už tolik nevzniká, spíš se řeší poházené odpadky (tzv. littering).
Co dělat, když na skládku narazíte a nechcete projít jen tak bez povšimnutí? „Máte dvě možnosti. Můžete ji uklidit svépomocí třeba s kamarády nebo sousedy. Pokud je ale větší, nebo v ní jsou těžké věci, nebojte se kontaktovat obec. To je nejčastější případ, že se domluví skupina sousedů-dobrovolníků a obec to zastřeší. Zajistí kontejner a následný odvoz odpadu na skládku,“ popisuje Petra Kozáková. Zapojit se můžete celoročně, v rámci roku se pak konají dva tzv. velké úklidy (na jaře a na podzim). Stačí vyplnit registrační formulář na webu a organizátor úklid zveřejní na svých stránkách, v rámci velkých úklidů navíc můžete zažádat o odpadkové pytle a pracovní rukavice zdarma.
Chataři milující přírodu? Ehm…
S černou skládkou se rozhodlo skoncovat i Hradištko. Podle Lucie Kroupové, která má na obci na starost životní prostředí, je v jejich katastru černých skládek pět. „Většinou jde o pozůstatky minulého režimu, kdy se chataři zbavovali odpadu tak, že vykopali díru, odpad do ní hodili a zahrnuli ho. Nebo to hodili rovnou do Vltavy. Smutné je, že tam občas někdo něco přihodí i dnes. Třeba pytel jednorázových plen.“
Právě Lucie Kroupová se po svém nástupu do funkce rozhodla, že letitou skládku pod Medníkem u Posázavské stezky odstraní. „Impulzem byl participativní rozpočet obce. Jedním z návrhů, který podala místní chatařka Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody, byla právě likvidace této skládky. Nakonec vyhrál jiný projekt, ale obci se podařilo postupně zrealizovat i další návrhy. Jen skládka zbyla, tak jsem začala přemýšlet, co s ní.“ Obtížně dostupný terén neumožňoval dojet na místo autem a ani člunem po vodě to kvůli nedostatečnému ponoru nešlo.
Mravenci ze Spořky
„Takže nezbylo, než všechno odnosit ručně do 200metrového kopce. Akorát ty ruce chyběly.“ Posázavská stezka ale patří mezi oblíbené cíle zaměstnanců Spořky v rámci Dne jinak, a tak když organizátorky akce oslovili Zdeňka Proška ze Sboru dobrovolných hasičů Pikovice, neváhal a propojil je právě s Lucií Kroupovou. V červnu tak do lesa pod Medník dorazilo skoro padesát dobrovolníků. „Původně jich mělo přijít dvacet, nakonec dorazil víc než dvojnásobek. Všichni zaměstnanci Spořky dostali rukavice a pytle a jak mravenci vynášeli odpad do toho šíleného kopce na nejbližší cestu. Byli super, ve dvě hodiny odpoledne už nám žádné volné pytle nezbyly.“ Obec přistavila kontejner a multikáru, Lesy ČR zajistili valník. Vynosilo se asi 50 pytlů a odvezly se dva kontejnery železa.
„Snažili jsme se hned na místě odpad třídit. Bylo tam leccos – matrace, pružiny z postele, plastové nádoby, hrnce, kanystry, oblečení, boty, záchodová mísa, kabely, šicí stroje, lednice, okapy, židle, jednorázové pleny… A obal od mléka z roku 1980!“
Lucie Kroupová dodává, že pozemek pod skládkou sice patří Lesům ČR, ale nepořádek pochází od obyvatel jejich obce a chatařů. „Kdyby měly lesy samy všechno dotovat a čistit, nebylo by to v jejich silách. Tak jsme jim pomohli.“ Na místě prý ještě zůstal čouhat ze země sporák a pár dalších věcí, takže se pár lidí ze Spořky dohodlo, že sem dorazí znovu a dočistí to tu.
Máme jen jedny ruce. Doslova
Zapojili se i místní? „Do úklidu skládky ne. Ti se zapojují do úklidu dětského hřiště nebo obce. Největší účast je, když je to spojené s dětmi. Po úklidu černé skládky pod Medníkem jsme vypsali výzvu, že tu máme ještě pár dalších skládek a hledáme dobrovolníky. Přihlásil se bohužel jen jeden, z 2500 trvale žijících obyvatel a nespočetné skupiny chatařů. Tak jsem si ho dala do databáze a čekám, jestli se přihlásí ještě někdo další.“
Podle statistik projektu ZmapujTo bylo v Česku nahlášeno necelých 11 000 černých skládek, nejvíce v Praze a Středočeském kraji, nejméně na Vysočině. Ministerstvo životního prostředí také v létě vypsalo dotační výzvu na likvidaci černých skládek pro obce. Černé skládky mizí také díky grantu Dokážeme víc. Například z černé skládky vznikl přírodní sad, naučná stezka a posezení u lesa, lesopark nebo jedlá komunitní zahrada. K poslednímu zmíněnému projektu si můžete pustit také podcast.
Text vyšel také v newsletteru dobro.dejky.cz.
Projekt Srdce Břeclavi, o němž se zmiňujeme v textu, byl realizován s podporou programu České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. Stál 80 000 Kč.
">
">
">