Indiánky podporují, informují a přinášejí naději, protože to kdysi potřebovaly samy

Projekt Indiánky ukazuje ženám a dívkám, že na poruchy plodnosti nebo syndrom polycystických vaječníků (PCOS) nejsou samy. Podporuje je, informuje a přináší naději. Protože to samé kdysi potřebovaly jeho zakladatelky Anna Sedláková a Karolína Krejčová. V roce 2020 zazářily v Social Impact Award.

Anna Sedláková šla ve čtrnáctí letech ke gynekoložce, protože ještě pořád nemenstruovala. Lékařka jí však nedokázala pomoci. Anna měla i silné akné, padaly jí vlasy a občas ji přepadla úzkost nebo deprese. Na Googlu zjistila, že pravděpodobně trpí nemocí zvanou PCOS. Když googlila dál, začala na ni v souvislosti s tímto onemocněním vyskakovat hesla jako neplodnost, potraty nebo cukrovka. Vyděsilo ji to, ale deset let se o tom styděla s kýmkoliv mluvit. Pak jí i přes hormonální antikoncepci začaly vypadávat vlasy ještě intenzivněji.

„Došlo mi, že to musím začít řešit. Šla jsem za gynekoložkou a řekla jí, že mám PCOS. Nejdřív mi nevěřila, že prý na to nevypadám. Trvala jsem ale na vyšetření a testy moje podezření potvrdily.“ Tehdy jí gynekoložka jako jediné řešení nabídla hormonální antikoncepci. Anna se ale rozhodla hormony vysadit. Omezila cukry, které podporují tvorbu testosteronu, začala pravidelně sportovat, relaxovat a hledala způsoby, jak podpořit svou psychickou pohodu. Díky tomu se jí daří s nemocí žít bez výraznějších výkyvů.

Karolína Krejčová ve dvaceti letech vysadila antikoncepci. Jenže se jí hodně zhoršila pleť a několik měsíců nedostala menstruaci. Gynekoložka jí na vaječnících našla velké množství cyst a předepsala jí další antikoncepci s tím, že jiná léčba není.

Po dalších pěti letech ale Karolína zjistila, že má poruchu srážlivosti krve a hormonální antikoncepci užívat nemůže. Po jejím vysazení začala mít kromě těch fyzických i psychické problémy a trpěla nespavostí. Stejně jako Anna hledala přírodní způsoby, jak tělu pomoci.

V květnu 2019 napsala Anna do facebookové skupiny, kde se scházely ženy a dívky s PCOS, že je markeťačka, má PCOS a taky nápad na osvětový projekt. Ptala se, jestli do něj někdo půjde s ní. Ozvala se Karolína, s Annou si padly do oka a společně rozjely Indiánky.

„Název jsme vymýšlely několik týdnů. Měly jsme asi čtyřicet variant, hledaly jsme něco zapamatovatelného, spojeného s ženstvím. A aby byla volná doména a aby se tak už nejmenoval nějaký obchod nebo organizace,“ říká Anna.

Když na tu dobu Anna vzpomíná, směje se: „Chtěly jsme hlavně dělat dobro, peníze jsme zpočátku vůbec neřešily.“ Jenže jak založit neziskovku? Nakonec jim poradila žena z jiné nevládky. „Mám to období trochu v mlze, byly jsme plné energie a učily se všechno za pochodu. Chtěly jsme inspirovat, vytvořit něco, co nám chybělo. Organizaci, která by říkala, že jsme tady taky. Aby na to holky nebyly samy jako kdysi my. Chtěly jsme být otevřené, dávat naději. Už jen zjištění, že tu jsou další normální fajn holky, které jsou na tom stejně, jim může hrozně pomoct,“ říká Anna.

Pak přišla Karolína s tím, že by se mohly přihlásit do programu Social Impact Award. Souběžně s tím ve spolupráci s bylinkářem a chemikem vytvořily čaj Rozkvět indiánky, který je určen právě pro ženy s hormonální nerovnováhou a prodává se v dm drogerii.

„Otevřel se nám nový svět, poznaly jsme, co je to co-work a že existují lidé, kteří taky chtějí něco změnit. Hrozně jsme na sobě makaly, a nakonec jsme program vyhrály,“ uvádí Karolína. V porotě tehdy Indiánky sledovala i Ivana Štefková z České spořitelny. Vzpomíná, jak si ji Anna s Karolínou získaly tím, kolik času své komunitě věnovaly: „S radostí jsem sledovala, jak dokázaly otevírat prostor pro spolupráci a přinášet a dotahovat nové nápady. Povedlo se jim i něco, po čem většina začínajících projektů jen touží – jsou tu i po čtyřech letech a zdaleka nekončí.“ Karolína ostatně letos mluvila na TedX.

Na finance nakonec také došlo. Část nákladů Indiánkám pokrývá příjem z čaje a loni získaly menší grant pro mladé do 30 let. Letos začaly do Čech dovážet kalíšek na podporu početí a gel na podporu spermií. Ve spolupráci se CityZen nabízí svá trička s nápisem Naděje.

Článek vyšel také v newsletteru dobro.dějky.cz.