Komunitní sázení táhne, ale skutečná práce začíná potom. Jak zasadit strom tak, aby vydržel, a na co si dát pozor?
Podle krajinářky Kláry Duškové z Nadace Via je v české krajině obrovský prostor pro zlepšení, protože naše životní prostředí není v dobrém stavu – a komunity v tom hrají klíčovou roli. „My všichni žijeme v krajině a každý z nás by měl malým dílkem přispět. Ze zdravé krajiny budou profitovat úplně všichni: zemědělci, obce, chodci, motoristé, majitelé domů a pozemků, zvířata,“ popisuje Klára Dušková. Kláru jsme vyzpovídali v posledním díle podcastu Přes plot a doporučujeme vám její e-book Naše krajina.
V české krajině ubylo od poloviny 20. století velké množství přírodních prvků, hlavně kvůli intenzifikaci zemědělství. „Zmizelo 35 000 hektarů polních remízků a hájků, 120 000 kilometrů polních cest a 30 000 kilometrů alejí a liniové zeleně,“ upozorňuje Anna Poledňáková, vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost pod Nadací Partnerství. Iniciativa podporuje komunitní sázení stromů mimo les, protože v Česku probíhá v lesích vesměs jen náhradní výsadba, kterou má ze zákona zajistit vlastník a významně ji dotuje i stát.
Přírodní klimatizace a zvlhčovač vzduchu v jednom
Stromy představují nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak v rozpáleném létě ochladit vzduch a udržet v něm vlhkost. „Vzrostlé stromy dokáží ochladit město až o 5,5 °C, pokud zelená plocha zabírá alespoň 40 % zástavby. Dospělý strom ročně zadrží přes 15 000 litrů vody a zvlhčí vzduch v objemu až 400 litrů denně,“ vysvětluje Martina Pavelková, zakladatelka iniciativy Sázíme stromy.
Tento projekt získává peníze od firemních dárců a pak společně s obcemi nebo spolky domlouvá, kde stromy vysadit. Propojuje jednotlivce, spolky, školy, obce i firmy. Koordinátoři Sázíme stromy se po roce na místo výsadby vrací, aby zkontrolovali, že se stromům daří. Iniciativa zároveň od roku 2024 kromě výsadeb organizuje i dobrovolnické akce, kde se o mladé výsadby pečuje: dobrovolníci povolují úvazy, mulčují, plejí zálivkové mísy a opravují kotvení stromů. S výsadbou pod taktovkou Sázíme stromy má čerstvou zkušenost i Vladislav Duba a jeho kolegové z jihlavské centrály Spořky.
Pánská alej ve Střítěži
V březnu vyrazili do Střítěže u Jihlavy vysázet alej z 26 ovocných stromů v rámci benefitu Dne jinak, který mohou využít dvakrát do roka a jít pomáhat. Akce probíhala pod hlavičkou Sázíme stromy a pánové se prý nenechali dvakrát přemlouvat. „Přeposlal jsem možnost zapojit se kolegům z centrály i jihlavské pobočky, a nakonec se nás sešlo sedm,“ popisuje Vladislav.
Nechodí na tyhle akce spíše ženy? „Asi ano, třeba při brigádě v zoo kolegyně dominovaly. Ale tohle byla fyzicky trochu náročnější práce, tak jsme si udělali pánskou jízdu.“ Pro Vladislava to byla první zkušenost se sázením stromů, ale koordinátorka Nela ze Sázíme stromy jim na místě vše detailně vysvětlila a ukázala, a následně je hlídala, aby vše prováděli správně. „Spolupracovala i obec. Dodali bagr, takže jsme jámy na stromy nemuseli kopat ručně, a hasiči zasazené stromy následně důkladně zalili. Obec se také o stromy bude dál starat,“ popisuje Vladislav. Podobné aktivity ho prý baví. „Rád sázím a starám se o přírodu, mám i vlastní les. A je fajn takhle pobýt s kolegy i mimo kancelář.“
Jak na to?
Ať už se rozhodnete sázet alej, remízek nebo strom ve vnitrobloku, potřebujete mít předem vyřešených pár věcí: povolení majitele pozemku, jistotu, že kořeny nebo koruny vysazených stromů nebudou zasahovat do ochranného pásma inženýrských sítí, nakoupit vhodné druhy stromů, udělat plán výsadby, zajistit peníze na stromy, sehnat dobrovolníky… Vlastně to zase není tak jednoduché.
„Poskytujeme obcím a spolkům, což jsou naši nejčastější žadatelé, finanční a metodickou podporu. Dáváme granty na výsadby a máme zpracované manuály, jak správně sázet. Bohužel nemáme kapacitu posílat k jednotlivým výsadbám odborníka, ale jezdíme se na výsadby našich grantistů podívat. Náš web funguje vlastně jako tržiště: někdo může nabídnout k výsadbě vlastní pozemek, pokud třeba nemá kapacitu nebo sílu sázet sám. Organizátoři výsadby tam hledají dobrovolníky a dobrovolníci si mohou vybrat, kam se chtějí zapojit. Nejvíc akcí bývá na podzim, což je z hlediska sázení nejvhodnější doba,“ doplňuje Anna Poledňáková. Zájem o sázení stromů je stále velký, ale kvůli změně klimatu přibývá problémů s následnou péčí o stromy.
„Zažíváme čím dál delší a sušší léto, i jaro a podzim bývají teplejší, a obcím nebo spolkům pak občas docházejí lidé nebo finance. Jenže o zasazený strom se musíte starat zhruba dalších deset let. Potřebuje zalévat, ořezávat a chránit například před korní spálou nebo okusem zvěří. Navíc třeba řez už vyžaduje odborníka, na kterého ale už obec nebo spolek pak nemusí mít peníze,“ vysvětluje Anna Poledňáková s tím, že kvůli tomu vyhlásili výzvu na péči o mladé stromy.
„Obec nebo spolek se musí spojit s odborníkem, který stromy prořeže a proškolí lidi v obci, aby se o strom následně mohli správně starat sami. Odborníka zaplatíme my z grantu.“ Péče o vysazené stromy podle Anny Poledňákové skvěle funguje například v Brušperku, kde zhruba čtyřicetičlenný spolek 1000 stromů pro Bušperk sází stromy, aby vrátil zaorané polní cesty zpět na mapu. A v pražské Vinoři vzorně pečuje městská část o 700 stromů, část je nově vysazená, část tvoří letité dřeviny v parcích a alejích.
Adopce stromů jako skvělý nápad i frustrace
Také Klára Dušková zastává názor, že je lepší přizvat si k sázení stromů a následné péči odborníka. „Zasadit strom není problém, ale zasadit ho tak, aby dobře rostl a dožil se několika desítek let, vyžaduje určité zkušenosti. Skvělé je, že když se to povede, stromy pravděpodobně přežijí ty, kteří je sázeli, ten výsledek je viditelný a trvalý. Do sázení se může zapojit hodně lidí včetně dětí, lidé si navíc mohou konkrétní strom adoptovat. Dají si na něj cedulku se svým jménem, pro radost ho občas zajdou v neděli zalít a berou ho za svůj.“ Anna Poledňáková považuje adopci stromů za jeden ze způsobů, jak zvýšit zájem lidí o zasazený strom, ale vidí i určitá úskalí. „Právně ten strom není těch lidí, kteří ho zasadili a adoptovali, ale vlastníka pozemku. Navíc u každého sázení je určitá úmrtnost stromů, ne každý se uchytí, i když děláte všechno správně. To je pak pro ty lidi smutné.“ Podle ní je proto důležité především veřejnost edukovat.
Kdy je lepší nevysazovat
Bez plánu následné péče se do sázení raději nepouštějte. Strom bez zalévání v horkém létě prvních pár let prostě nepřežije a jsou to vyhozené peníze i energie. „Také paseky v lese, mokřady nebo ekosystém luk jsou pro přírodu důležité a není nutné za každou cenu prosazovat výsadbu. Někdy je lepší nechat přírodu být,“ myslí si Klára Dušková. „Výsadby stromů, které podporujeme v programech Nadace Via, ale probíhají většinou ve formě výsadby podél cest. Tam je to za mě vždycky dobrý nápad a nedá se nic zkazit.“
Anna Poledňáková dodává: „Je dobré nezanedbat ty právní věci, tedy mít souhlas majitele pozemku, a pokud sázíte stromy blíže než 3 metry od hranice sousedního pozemku, potřebujete souhlas i tohoto majitele. Nepodceňte ani ty inženýrské sítě, které vám mohou výsadbu zkomplikovat. A volte vhodné stromy, ideálně původní druhy vypěstované v místní školce.“ Obě odbornice se také shodují, že stejně důležitá jako výsadba nových stromů je ochrana těch stávajících. „Strom, který správně zasadíme dnes, ochladí okolí až za třicet čtyřicet let. Proto je třeba chránit hlavně vzrostlé stromy a zbytečně je nekácet,“ uzavírá Klára Dušková. Nadace partnerství také přišla s aplikací Tree Check, která umožňuje pomocí fotky rozpoznat druh stromu a zjistit, v jakém je stavu a jak mu můžete pomoci.
Když se prokoušete taji toho, co správná výsadba a péče o strom vyžadují, zjistíte, že komunitní sázení je skvělý způsob, jak si vytvořit k místu vztah. Pokud společně se sousedy zasadíte strom, pravděpodobně ho někdo z vás – nebo možná všichni – bude v létě zalévat, aniž byste čekali, až se toho ujme obec.
Text vyšel také v newsletteru dobro.dějky.
