Deset či dvacet tisíc korun dokáže víc, než čekáte. Pomůže vysadit alej, uspořádat referendum i propojit sousedy. Podívejte se, co mikrogrant změnil – a jak ho můžete získat i vy.
„Někdy opravdu stačí málo, aby vznikla velká věc. Malý grant má v sobě především motivační prvek – lidé dostanou verifikaci, že jejich nápad není hloupý. Že jim někdo věří. Často se v místě, kde žijí, setkávají s nedůvěrou, a podpora v podobě mikrograntu jim dodá sebevědomí, že to má smysl,“ vysvětluje ředitel Nadace Via Zdeněk Mihalco. Mikrogranty poskytuje Nadace Via hned na tři způsoby. Jeden společně se Spořkou v programu Dokážeme víc, který má podobu jednorázové výzvy a vztahuje se k aktuálním tématům. Loni šlo o výzvu Společně k volbám, která měla za cíl podpořit aktivity vedoucí k tomu, aby lidi šli k volbám, a mikrogrant do 20 tisíc korun získalo 27 projektů.
„Jedním z nich bylo vytvoření přehledného materiálu pro středoškoláky, kteří se poprvé chystají k volbám. Vymyslel a připravil ho tým expertů na vzdělávání a jeho cílem bylo, aby se studenti zorientovali a nebáli se jít volit. Materiál pak autoři zdarma distribuovali spolupracujícím učitelům po celém Česku. Typická ukázka toho, jaký dopad může mít necelých 20 tisíc korun v kombinaci s dobrým nápadem,“ popisuje Zdeněk Mihalco. Momentálně je otevřené letošní kolo mikrograntů na podporu občanské angažovanosti a posílení demokratických hodnot.
Sejdeme se a zjistíme, co lidé chtějí
Druhým typem jsou malé granty do 20 000 Kč určené na sousedské projekty. Podle ředitele Nadace Via dostalo takovýto grant v loňském roce 88 projektů a čím dál více žádostí se vztahuje ke krajině. „Dříve se opravovaly drobné památky, dnes jsou populární aleje, mokřady nebo zahrady. Pro žadatele není důležitá jen samotná finanční podpora, ale umíme jim doporučit i další odborníky nebo podobné projekty, které již vznikly, jako inspiraci. Ostatně vytvořit správně mokřad není tak úplně jednoduché,“ dodává Zdeněk Mihalco.
(první dvě fotografie jsou z archivu Libora Staňka a třetí fotografie z archivu Petra Miloše)
Spolek Krafferova zahrada z Jindřichova Hradce zažádal o mikrogrant, aby mohl uspořádat akci „Setkání v zahradě“. Jde o poslední velkou zahradu v historickém centru města, kde se nachází nejen vyhlášené květinářství a zahradnictví, ale probíhá tu i řada komunitních akcí. „Chtěli jsme získat od lidí zpětnou vazbu, nové podněty i nápady. Bylo to skvělé odpoledne plné pohody, povídání, promítání filmů žáků ZUŠ i vystoupení písničkářky Petry Göbelové. Ve spolupráci s organizací Socionaut jsme také vedli s návštěvníky strukturované rozhovory, během nichž vyšlo najevo, co v zahradě lidem nejvíce schází. Zjistili jsme, že více než nové prvky pro děti je žádané sociální zázemí nebo nový mobiliář pro odpočinek. Akce se zúčastnili i teenageři nebo senioři a přišli i úplně noví lidé,“ pochvaluje si akci Michaela Zudová ze spolku Krafferova zahrada.
A co považuje za největší přínos mikrograntu? „Někdy stačí malá částka, aby se udála věc, která je podstatná, současně by se ale bez tohoto mikrograntu zkrátka nerealizovala. Nám podpora umožnila doplnit akci o program, vytvořit pro ni plakáty, nakoupit dekorace, které si děti ze ZUŠ vysnily. Jsou to detaily, které nestojí mnoho, ale nakonec také důvody, proč na akci přijít nebo si ji zapamatovat.“
Tu dálnici tu (ne)chceme!
Mikrogrant ale může mít i trochu výbojnější podobu – jde o takzvaný advokační grant, jehož prostřednictvím lidé bojují za veřejný zájem. „Když vám chce někdo postavit za domem kasino nebo skládku, potřebujete jednat rychle. Tento grant pokryje například náklady na právníka nebo organizaci místního referenda. Snažíme se podporovat takové projekty, které chtějí řešit situaci právě formou diskuze nebo referenda. Například stavba dálnice naráží na zájmy různých skupin lidí, někdo ji chce, někdo ne, a je třeba o tom debatovat,“ upřesňuje Zdeněk Mihalco.
Jako příklad úspěšného projektu uvádí referendum proti rozšíření skládky v Čáslavi. Zdejší občanská iniciativa Čáslavské referendum o rozšíření skládky s pomocí svého zmocněnce Bohumila Bartuňka a grantu 20 tisíc korun vyhlásila referendum, aby o budoucnosti skládky mohli rozhodnout sami obyvatelé. Původně měla sloužit jen pro komunální odpad, ale po prodeji soukromé firmě se proměnila v komerční skládku pro odpad z celé republiky včetně nebezpečného odpadu.
„Když provozovatel oznámil plánované rozšíření skládky na téměř dvojnásobek současné kapacity a radnice to podpořila, založili jsme se sousedy občanskou iniciativu – tento záměr podle nás ohrožoval jak životní prostředí, tak kvalitu života ve městě. Zajistili jsme potřebný počet podpisů a zahájili informační kampaň, která kromě ekologických rizik upozornila i na to, že firma dluží městu stovky milionů korun,“ popisuje Bohumil Bartuněk. Občané nakonec uspěli a Bohumil Bartuněk dodává, že mu grant pomohl hlavně s počáteční fází informační kampaně, kterou pro občany s kolegy zajišťovali.
Kouzlo matchingu
Na organizaci komunitních akcí není podle ředitele Nadace Via ani tak potřeba tolik peněz, spíše si to organizátoři musí odpracovat. „I když v pohraničí je dvacet tisíc korun velká částka, kterou si ne všichni mohou dovolit dát ze svého. U všech mikrograntů navíc nabízíme i možnost matchingu – pokud si žadatelé založí dárcovskou výzvu na Darujme.cz, vybrané finanční prostředky jim až do výše 20 000 Kč zdvojnásobíme.“ Matching učí aktivní sousedy získávat do budoucna zdroje v rámci komunity.
„Žadatelé si většinou myslí, že v rámci výzvy určitě nic nevyberou, ale opak bývá pravdou. Vyzkouší si, že to jde, a pak mohou pokračovat sami. I v tom spočívá dlouhodobý dopad mikrograntů,“ doplňuje Zdeněk Mihalco. „Místní tím navíc k místu nebo projektu získávají vztah: mohou říct svým dětem, že na tuhle alej také malým dílkem přispěli.“
Laskavost od mimozemšťana
Minigranty poskytuje účastníkům svých vzdělávacích programů také organizace MigAct, která podporuje aktivní občanství obyvatel Prahy a spolupracuje s lidmi s migračním původem. Ti dnes tvoří přibližně čtvrtinu obyvatel hlavního města. „Je tu mnoho aktivních lidí, ale často o sobě navzájem nevědí, přestože se věnují podobným tématům. Snažíme se vytvářet prostředí, kde se mohou propojit bez ohledu na svůj původ,“ vysvětluje Natallia Allen, spoluzakladatelka MigAct.
MigAct pořádá i komplexnější vzdělávací programy pro místní hybatele. Loňský ročník byl určen jen pro lidi s migračním původem; letošní, který začne v polovině dubna, je otevřen všem. V rámci tohoto programu mají účastníci možnost získat minigrant ve výši 5 000 Kč na aktivitu, která souvisí s jejich projektem. „Loni šlo například o podporu žen v poporodním období, udržitelné cestování, výstavu prací ukrajinských studentů-umělců nebo projekt podporující laskavost,“ vyjmenovává Natallia Allen.
S posledním jmenovaným přišla Jessica Rincon, která vytvořila instagramový profil mimozemšťana Dobronita a po Žižkově rozmístila ručně psané vzkazy s laskavými zprávami a odkazem na profil. Jessica pochází z Kolumbie a díky podpoře z MigAct se dozvěděla, jak svůj projekt šířit dál. Tyto vzkazy totiž podle Jessiky pomáhají vytvořit prostor, kde má vřelost a laskavost své místo bez ohledu na to, odkud pocházíme.
„Účastníci jsou minigrantem podporováni v tom, aby projekt vymysleli, naplánovali, zrealizovali a vyhodnotili. Pro velkou část z nich je to poprvé, co je takto někdo podpoří. Tahle zkušenost je většinou nakopne, dodá jim sebevědomí a na své další kroky už jsou třeba schopni si prostředky shánět samostatně,“ dodává Natallia Allen.
Malý grant může zafungovat i jako katalyzátor. Vy z něj nakoupíte pár stromků, soused přinese lopaty a krumpáče, další čtyři přijdou se sázením pomoct, sousedka upeče buchty pro brigádníky, a když je alej hotová, sejdete se všichni u ohně při opékání buřtů. Je totiž hlavně o lidech, kteří jsou ochotní udělat první krok, a těch ostatních, kteří se chtějí přidat.
Text vyšel také v newsletteru dobro.dějky.
