Kraj Vysočina se v Indexu prosperity regionů 2025 umístil na 3. pozici mezi českými kraji. Místní se mohou těšit z kvalitního vzdělávání, nadprůměrně se zde oproti jiným českým krajům daří také ve všech sledovaných oblastech srovnání krom občanské vybavenosti, kde region dopadl dokonce vůbec nejhůře. Kraj táhne nahoru třeba vůbec nejnižší podíl lidí v krajích, které tíží exekuce. Té čelí pouze 4 % obyvatel, k čemuž pomáhá i střední vzdělanost obyvatel a zaměstnanost v obecně stabilnějších technických nebo řemeslných profesích. Na Vysočině dále najdeme nejlepší dostupnost knihoven v republice. Čest knihovnictví v tomto regionu dělá také knihovna ve Žďáru nad Sázavou, která zároveň funguje jako komunitní centrum připravené na moderní digitální dobu.
Jedeme autem po dálnici D1 směrem z Prahy na Brno. Jak míjíme Zruč nad Sázavou, počasí se „ještě dá”, ale jakmile se přiblížíme k Humpolci, podmínky se zpravidla rapidně zhorší – mlha nás nutí zpomalit a my víme, že nás vítá Vysočina, jeden z nejřidčeji osídlených krajů v Česku. Tento vnitrozemský region, který je známý svými členitými pahorkatinami, se v Indexu prosperity regionů 2025 umístil mezi nejlepšími – při hodnocení celkové kvality života mu náleží 3. pozice mezi českými kraji. Předběhly ho pouze Praha a Zlínský kraj.
Z celkem 15 obcí s rozšířenou působností, které na Vysočině najdeme, si nejlépe žijí lidé v mikroregionu Nové Město na Moravě, který, pyšnící se nejen Vysočina arénou, je známou baštou zimních i letních sportů. V těsném závěsu za tímto mikroregionem pak jsou Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Naopak na opačném konci se v kraji co do prosperity nachází Světlá nad Sázavou. Nové Město na Moravě zaznamenalo úspěch ale také v celorepublikovém porovnání, protože mu patří 3. příčka mezi všemi 206 mikroregiony v Česku.
Na stav vzdělávání může být Vysočina pyšná, najdeme zde také nejvyšší dostupnost ZŠ v republice
Nejsilněji si Vysočina stojí v pilíři Vzdělávání, kde jí v mezikrajském srovnání přísluší 1. příčka. Pomáhá k tomu zejména dobrá dostupnost základních škol, kde kraji rovněž náleží s hodnotou 56 základních škol na sto tisíc obyvatel prvenství. Pro srovnání, v poslední Praze je to 23 základních škol. Na Vysočině dále najdeme jeden z nejnižších podílů obyvatel bez vzdělání, s 0,4 % obyvatel starších 15 let, kteří nemají dokončený první stupeň základní školy, je Vysočina druhá hned po Praze. Žáci na Vysočině se mohou chlubit nadprůměrnou docházkou do školy. S hodnotou necelých 77 zameškaných hodin v průměru na jednoho žáka patří děti z Vysočiny ve školní docházce k těm nejzodpovědnějším – zprůměrovaně na jednoho žáka vychází méně zameškaných hodin pouze na žáky ve Zlínském kraji.
V ORP Jihlava, coby centru Kraje Vysočina, se pak výsledky oproti těm celokrajským ještě liší – ze všech ORP na Vysočině se Jihlava umístila v pilíři „Vzdělávání“ až na 11. příčce z celkových 15 ORP spadajících pod region. Podle náměstka jihlavského primátora pro odbor školství, kultury a tělovýchovy Richarda Šedivého nicméně lze stav jihlavského školství považovat za dobrý, a to jak z pohledu stavu a kapacit vzdělávací infrastruktury jako takové, tak i z hlediska dosahované kvality vzdělávání. „Skutečně validním ukazatelem by v tomto ohledu mělo být porovnání kapacit základních škol na území k počtu obyvatel a jejich rozmístění v území, respektive jejich dopravní dostupnost,“ upozorňuje Šedivý a namítá, že větší počet menších škol může znamenat výrazný problém z nákladového hlediska, kdy nedochází k úspoře nákladů fixního či režijního charakteru, a navíc i v případě zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných, resp. aprobovaných pedagogů pro větší počet školských subjektů. „Statutární město Jihlava má dostatečnou kapacitu základních i mateřských škol, která umožňuje umístění nejen všech dětí ve spádových obvodech na území města, ale i řady mimojihlavských dětí a dětí z řad cizinců.“
V případě Vysočiny jako kraje podle Šedivého není žádným překvapením, že u indikátoru Počet ZŠ dosáhl prvenství. „Vysočina je charakteristická nejvyšší municipální rozdrobeností v ČR, čemuž by odpovídal i větší počet škol v malých obcích.“ Samotná Jihlava je v oblasti školství speciální v několika ohledech. Podle Šedivého ke kvalitě přispívá mimo jiné v rámci Česka nadprůměrná aprobovanost.
Zatímco se Vysočině daří také co do dostupnosti mateřských škol a vzdělávací úspěšnosti, jeden nedostatek vzdělávání na Vysočině obsahuje. U indikátoru Digitální kompetence kraj spadl až na 12. příčku v Česku. Pouze necelých 52 % základních škol se zde totiž domnívalo, že ohledně rozvoje digitálních kompetencí u žáků dosahují zdaru. V tomto případě si ORP Jihlava, ač nijak výrazně, vede lépe než kraj Vysočina jako celek. „Jsme přesvědčeni, že proces rozvoje digitálních kompetencí u žáků na ZŠ v Jihlavě lze vnímat jako úspěšný,“ uvádí náměstek Šedivý s tím, že cílem na jihlavských školách je rozvoj digitálních kompetencí žáků napříč předměty: „Žáci se učí vyhledávat, hodnotit a ověřovat informace, aktivně spolupracovat v online prostředí a tvořit digitální obsah, jako jsou prezentace, videa, 3D modely a podobně,“ popisuje Šedivý.
Žďárská knihovna sází na digitální vzdělávání seniorů i na virtuální realitu
Na dobré základy položené pilířem vzdělávání navazuje symbolicky také další pro Vysočinu úspěšná oblast, a to hustota knihoven v přepočtu na obyvatele, která je v kraji vůbec nejvyšší v Česku. Na tisíc obyvatel zde připadne 1,34 knihoven. V Praze, která je z tohoto pohledu na chvostu, na stejný počet lidí vychází pouze 0,18 knihoven. Indikátor Knihovny spadá do pilíře Volný čas, ve kterém Vysočině patří nadprůměrná 4. příčka.
Vysočina je domovem mimo jiné také pro Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou, která je jednou z knihoven, které v roce 2022 dostaly ocenění v rámci soutěže Bibliotheca Inspirans, a zároveň je i komunitním centrem. „Velmi pyšní jsme na kroužek pro děti s názvem Kulturní laboratoř, který letos probíhá již třetím rokem. Cílem tohoto netradičního kroužku je kromě rozvoje kreativity, komunikačních dovedností, čtenářské gramotnosti nebo týmové spolupráce také budování pozitivního vztahu ke kultuře u té nejmladší generace,“ popisuje knihovnice Kateřina Hošková, že na realizaci kroužku knihovna spolupracuje s Regionálním muzeem ve Žďáru nad Sázavou. Knihovna také umí přesvědčivě ukázat, že i v digitálním věku může instituce jako knihovna jít s dobou: „V roce2025 jsme zahájili interaktivní program Knihovna v jiné dimenzi ve formě pravidelného kroužku, který propojuje literaturu s virtuální realitou a přibližuje mladým čtenářům svět knih inovativním způsobem,“ říká Hošková. Co se týče nabídky akcí pro veřejnost, novinku letošního roku představuje celoroční cyklus besed a workshopů pro seniory s názvem Klikni, babi! Klikni, dědo! Ten se zaměřuje na rozvoj digitální a mediální gramotnosti seniorů a posílení jejich schopnosti samostatně a bezpečně využívat digitální technologie, přičemž je doplněný také o poradnu.
Knihovny bývají zpravidla úzce propojené s obcí, ve které se nacházejí. V případě knihovny Matěje Josefa Sychry Kateřina Hošková označuje spolupráci s městem za nadstandardní. „Z města vnímáme velkou podporu, a to nejen finanční. Podporuje nás v našich akcích, snaží se vyslyšet naše přání a požadavky. Věřím, že tato spokojenost je oboustranná –i my se velmi rádi zapojíme do aktivit společně s městem a navzájem se podporujeme a pomáháme si.“ Fakt, že se Vysočina může chlubit vůbec nejvyšší hustotou knihoven mezi českými kraji, dokresluje také zkušenost Kateřiny Hoškové s přístupem kraje: „Finanční podpora z kraje je výborná, stejně jako další metodická pomoc či nabídka vzdělávání pro knihovníky,“ pochvaluje si knihovnice.
Jen 4 % obyvatel Vysočiny bojují s exekucí
Nebýt českého hlavního města, Vysočina dosáhla největší prosperity z pohledu ekonomických indikátorů, takto jí patří v pilíři Ekonomika velmi pěkná druhá pozice v ČR. K umístění v předních řadách významně přispěla velmi dobrá situace Vysočiny, když dojde na podíl lidí, kteří zde čelí exekuci. S hodnotou kolem 4 % obyvatel v exekuci jde o vůbec nejlepší stav ze všech krajů v Česku. Pro porovnání, v Karlovarském kraji, ve kterém exekuci čelil největší podíl lidí, šlo o 13,7 % obyvatel.
Kraj Vysočina má podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) dlouhodobě jeden z nejnižších podílů obyvatel v exekuci v celé republice, konkrétně na konci roku 2025 hodnota v tomto kraji odpovídala 3,8 %. Jeden ze souvisejících problémů se přesto týká i tohoto kraje. „Data z výzkumu PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR ukazují, že téměř polovina lidí v exekuci neví, jak funguje oddlužení a jak by do něj mohla vstoupit. Mnoho z nich tak v dluzích zůstává i přesto, že by jim zákon umožňoval řešení. To se týká i Vysočiny. Byť má méně exekucí, tak informovanost a přístup ke službám je podobně omezený jako jinde,“ upozorňuje Hábl.
Za skutečností, že podíl lidí v exekuci je na Vysočině lepší, stojí několik faktorů, přičemž jako jeden z hlavních Hábl uvádí stabilní regionální ekonomiku. „Vysočina má oproti jiným krajům nižší míru nezaměstnanosti, což snižuje riziko propadu příjmů a zadlužení. Průměrná mzda je zde sice mírně pod republikovým průměrem, ale zároveň zde panuje nižší životní nákladovost než v metropolitních oblastech. Region je také bez větších sociálně vyloučených lokalit, a má silnější komunitní vazby. Tím se vytváří prostředí, které brání tomu, aby se dluhové problémy hromadily v podobě chronického předlužení, jak je tomu v některých jiných regionech. Navíc v kraji převládá střední vzdělanostní struktura a zaměstnanost v technických nebo řemeslných profesích, které bývají stabilnější,“ doplňuje Hábl další faktory, které snižují zranitelnost vůči dluhovým pastem.
Samotný IPŘP, který funguje celorepublikově, soustředí své aktivity také do kraje Vysočina. Podle Hábla je přitom kromě datových a advokačních aktivit směřujících k úpravám legislativy klíčové také zvyšovat informovanost o možnostech řešení dluhů. „Právě nízká informovanost je podle našich zkušeností i výzkumů PAQ Research hlavní bariérou vstupu do oddlužení. Proto rozvíjíme nástroje jako je portál Nedlužím státu, školení pro obce i programy pro firmy, které chtějí pomoci svým zaměstnancům v tíživé finanční situaci. Jsme také zakládajícími členy Konsorcia dluhových poraden ČR, skrze které podporujeme dluhové poradny po celé ČR, a skrze nový projekt Dluhový patroni zprostředkováváme klíčové informace o oddlužení a lepší přístup k odborné pomoci,“ popisuje Hábl.
Na Vysočině se lidé nemusejí bát kriminálníků ani nevytříděných plastů, prostředí pro život zde vychází jako 3. nejlepší v Česku
Kde jsou na tom lidé ekonomicky lépe, bývá to lepší i s kriminalitou, platí obvykle. A naznačují to také data Indexu prosperity regionů v případě kraje Vysočina. Mezi tisícem obyvatel se zde uskuteční 7,42 trestných činů, což Vysočině přináší druhou nejlepší příčku hned po Pardubickém kraji se 7,31 trestnými činy na tisíc obyvatel. Trestné činy patří mezi dílčí indikátory pilíře Prostředí pro život, ve kterém jako celku pak Vysočina obsadila třetí pozici v závoji za Královéhradeckým a Pardubickým krajem.
Nadprůměrných výsledků nicméně dosahuje u prostředí pro život také z pohledu ekologického. ORP na Vysočině jsou druhé nejefektivnější v ČR, když dojde na oddělování plastového odpadu od zbytku komunálního odpadu. Z celkového množství plastu v odpadu se zde obcím s rozšířenou působností daří vytřídit 64 %, což není o mnoho horší výsledek než u premiantského Královéhradeckého kraje, kde se vytřídí přes 65 % plastů.
V občanské vybavenosti Vysočina pokulhává, problém vězí i v obchodech s potravinami nebo dostupnosti zastávek
Jestli se Vysočině naopak v nějakém pilíři nedaří, je to občanská vybavenost. Ta je ve vnitrozemském pahorkatém kraji třetí nejhorší v Česku. Nepomáhá především malá hustota obchodů s potravinami, na kilometr čtvereční zde totiž připadá 0,06 obchodu (v Praze se hodnota rovná 2,3). Dolů kraj táhne u občanské vybavenosti také nejhorší dopravní obslužnost v republice – na čtverečním kilometru stojí pomyslně 0,47 zastávky veřejné dopravy. To stojí přitom v určitém kontrastu se skutečností, že silniční a železniční síť Vysočiny v čele s dálnicí D1 má strategický význam, a to jak na vnitrostátní, tak i na celoevropské úrovni.
