Dětské hřiště v Bílých Vchynicích a plácek nad školou v Albrechticích v Jizerských horách dělí více než sto kilometrů, ale spojuje je jedna žena – Klára Šandová. Díky ní se obě místa zvelebila, ale ona to tak nebere. Prý jen dělala, co bylo zrovna třeba.
Bílé Vchynice jsou malá obec nedaleko Kladrub nad Labem, kde trvale bydlí jen asi stovka obyvatel. Ti ovšem společně s chalupáři umějí žít. Vesnický ruch se soustředí kolem hasičské zbrojnice, která se vybrané dny v týdnu mění na hospodu a láká místní k utužování sousedských vztahů. Probíhají tu všechny slavnosti a akce od Mikuláše po dětský den a s organizací pomáhají nejen příslušníci zdejšího hasičského sboru, ale i jejich něžné polovičky nebo mámy. Do téhle vesnice začala Klára Šandová jezdit se svým manželem na rodinou chalupu a okamžitě sem zapadli. „V tu dobu tu bylo hodně rodin s malými dětmi a obec opravdu žila. My, Pražáci, jsme z té pospolitosti byli nadšení.“
Místní se starali nejen o zábavu, ale i o zvelebování obce. Když se jednou rozhodli obnovit dětské hřiště přiléhající ke zbrojnici, Klára se automaticky nabídla, že jim pomůže. V té době byla ještě zaměstnankyní České spořitelny (byť na rodičovské dovolené) a věděla, že na podporu sousedských projektů může získat grant. „Probrala jsem se tedy na poslední chvíli, blížila se uzávěrka přihlášek, ale rychle jsem se sousedů zeptala, co by tu potřebovali. Prý vybavení dětského hřiště včetně houpaček a houpacího hnízda, kam si člověk může lehnout, venkovní stůl na ping pong, aby mohli pořádat sousedské turnaje, a plynový gril. Doposud se tu jen pekly buřty, takže gril by umožnil připravovat i zdravější pokrmy, třeba grilovanou zeleninu.“ Klára jednoduše zjistila, kolik dané vybavení stojí, a zažádala o grant v částce necelých 100 000 Kč.
S podporou obce to jde snáz
„Hodně mi pomohla paní starostka Kladrub nad Labem, pod které Bílé Vchynice spadají. Jedna z místních aktivních babiček je totiž zároveň kladrubskou zastupitelkou, takže paní starostce zavolala a ta v rekordním čase vydala potřebná povolení. A navíc nám napsala doporučení a projekt vehementně podpořila. Grant jsme získali i díky ní.“ Pak už šlo všechno hladce, o převzetí nebo instalaci nakoupených prvků se postarali místní.
Kláru trochu mrzí jen jediná věc – v poslední době v obci ubylo rodin s malými dětmi. Většinou proto, že dostavěly dům jinde a odstěhovaly se od prarodičů. „Obec pořád žije a hřiště je využívané, ale z mladých rodin tu trvale zůstaly už jen dvě nebo tři.“ Ani Klára s manželem a dětmi už sem tak často nejezdí, protože ji plně zaměstnávají Albrechtice v Jizerských horách.
Hory, plácek, sousedé
Před více než dvaceti lety si Klára vysnila, že by jednou chtěla mít v horách penzion. Sen se jí splnil v okamžiku, kdy jeden takový pouštěli rodiče jejího manžela a přemýšleli, že ho prodají. Klára se s manželem domluvila, že v něm budou zkusmo provozovat jednu zimní sezonu a pak se zase vrátí do Prahy. „Krátce předtím se nám narodil druhý syn, takže to byl opravdu mazec. Ale manželovo rodiče nám hodně pomáhali, takže jsme to dali.“ V březnu se mladá rodina vrátila do Prahy; ovšem už jen pro zbytek věcí. Od té doby, téměř pět let, žijí a pracují v Albrechticích.
Ačkoliv je provozování penzionu náročné, manželé se opět snažili zapadnout mezi místní a být i něčím užiteční. Chodili si s dětmi hrát na zarostlý plácek nad školou, který dřív sloužil jako hřiště. Kláru napadlo, že by ho mohli upravit a znovu využívat. „Albrechtice leží v kopci a nemají ani náves, takže se tu rodiče s dětmi ani sousedé nemají kde scházet. A plácek nad školou dokonce ukrýval i jezírko a senzorický chodníček, byť ve špatném stavu.“
Klára proto dala dohromady skupinu rodičů a dalších aktivních sousedů a spojila se i s občanským sdružením Jizerské Albrechtice, které se léta snaží stmelovat zdejší komunitu formou brigád. A znovu zažádala o grant Dokážeme víc.
Kolik že stojí bagr?
„Náklady jsem odhadla na 100 000 Kč. Žádala jsem opět na poslední chvíli z dovolené v horách a neměla jsem tušení, kolik stojí například půjčení bagru a jaké všechny práce budeme potřebovat. Obec také slíbila finanční pomoc, ale během realizace to začalo trochu drhnout. Když stály pozemní práce v reálu víc, než jsem nacenila v žádosti, nechtěla to obec zaplatit s tím, že v grantu je uvedena jiná částka.“ Podle Kláry stojí za obtížnější komunikací s obcí i fakt, že je obec rozdělena do dvou skupin, mezi kterými jsou dlouhodobé sváry. I když se od nich Klára snaží distancovat a komunikuje s oběma stranami, není to vždy jednoduché.
Přesto stihla parta místních v čele s Klárou do léta udělat spoustu práce – zbavili pozemek náletů a srovnali ho, vyčistili jezírko, do kterého jedna aktivní maminka hned pořídila ryby, a vytvořili ohniště, které rovnou využili žáci se základní školy k rozloučení se školním rokem. „Ještě nám chybí balanční lávka přes mokřad a rádi bychom tu vytvořili okruh pro děti. Pracujeme i na pískovišti, dendrofonu, musíme dodělat hmyzí domeček na zaseté jizerskohorské louce a jeden tatínek nám dal k dispozici horolezecké chyty, ze kterých chceme vytvořit malou lezeckou stěnu. A já bych z palet ještě ráda postavila blátivou kuchyň pro děti.“
Živelnost je vítaná
Klářiným vzorem jsou přírodní hřiště v rakouských Alpách. Líbí se jí také, když někdo z místních dostane živelný nápad, jak plácek vylepšit. „Děti ze školy se chystají vytvořit keramické trpaslíky a postavit je sem. Paní učitelka, která zároveň píše knížky, plánuje vytvořit s dětmi k těm trpaslíkům příběh. Jedna maminka tu také z boku ohniště udělala skalku, kam děti nosí kamínky z dovolené. Tak by tomu mělo být i do budoucna.“ Na společné opékání buřtů by také ráda zvala zajímavé hosty, například starousedlíky, kteří mohou povyprávět o historii obce. Nebo místní slečnu, která napsala magisterskou práci o naučných stezkách Jizerských hor. „Zároveň bychom na plácek rádi nalákali i starší sousedy. Aby věděli, že si sem mohou kdykoliv sednout, odpočinout si, popovídat, nebo to tu také ozdobit.“
Projekty (úprava dětského hřiště v Bílých Vchynicích a vybudování dětského hřiště v Albrechticích) byly podpořeny z grantového programu České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. První projekt v Bílých Vchynicích byl realizován v roce 2021 a stál 100 000 Kč, druhý projekt v Albrechticích se uskutečnil v roce 2023 za 98 340 Kč.
">
">
">