Kam v březnu za sousedským životem? Přece do knihovny: „obýváku vesnice.“ Knihovny už dávno nejsou jen místem, kam si chodíme půjčovat knihy nebo časopisy. Čím dál častěji ožívají i jako centra vzdělávání, mezigeneračního setkávání, komunitního rozvoje. A v některých můžete i zahradničit:) Přečtěte si inspirativní příběhy knihoven, v nichž se aktivním lidem daří posilovat sousedské vztahy a měnit tak k lepšímu místo, kde žijí.
Knihovna plná života: Rostlinkovna v Lipníku nad Bečvou spojuje lidi i přírodu
Knihovna může být i živým komunitním centrem propojujícím lidi skrze přírodu. Krásným příkladem je projekt, který rozjela Městská knihovna v Lipníku nad Bečvou. Ve vnitřním dvorku, na kterém si návštěvníci knihovny mohli posedět na lavičkách nebo vybrat knihy z knihobudky, si teď můžou vybrat i nový přírůstek na svou zahrádku. Ve velkém regálu, příhodně nazvaném Rostlinkovna, lidé nabízí na výměnu přebytky, které by jinak skončily v bioodpadu. Rostlinkovna se setkala s ohromným ohlasem, stala se přirozeným místem setkávání místních pěstitelů a návštěvníci knihovny si tu vyměnili stovky rostlinek. Na dvorku přibyla i ptačí budka a hmyzí domek a původně prázdný prostor se tak stal zase o kousek hezčím místem k trávení času.
V jihomoravském Deblíně se na akcích v knihovně propojili místní i přespolní
„Z mnoha anonymních lidí, které potkáváte na ulici, se staly známé tváře s úsměvem na rtu,“ říká Tereza Kružíková z Deblína. Společně se svými sousedy a sousedkami se v loňském roce rozhodla za podpory Nadace Via oživit obecní knihovnu a přizpůsobit její prostředí setkávání komunity. Podařilo se: ženy se mohou každý měsíc těšit na workshop „Tvořivá kavárna“, maminky na mateřské dovolené a jejich mrňata si užívají „Knížkohraní“, všechny věkové kategorie si oblíbily „Deblínské deskohraní“, pravidelné kvízy a vědomostní soutěže nebo cykly zajímavých přednášek. Díky novému zázemí, kávě a donešenému občerstvení se z obecní knihovny skutečně stal „obývák vesnice“, jak si sousedé z Deblína vysnili.
„Největší radost máme z navázání kontaktů mezi občany našeho městyse. Mezigenerační propojení komunit a vzájemné sdílení přinesly mnoho dobrého do našich vztahů, ale i do naší obce. Deblín se stal zajímavým místem nejen pro své občany, ale i pro přespolní,“ dodává Tereza Kružíková s tím, že v započatých aktivitách plánují určitě pokračovat a udržovat tak komunitní ráz obce.
Brandýská knihovna oživí místní komunitu festivalem na zámku
„Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav má více než 20 000 obyvatel, kvůli rozsáhlé výstavbě je ovšem řada z nich nově přistěhovalých a jejich vazba na město a místní komunitu je mizivá,“ vysvětluje Věra Krajíčková z Knihovny Eduarda Petišky důvod, proč s kolegy zažádali o grant Nadace Via. Chtěli seznamovat své sousedy s historií dvojměstí a posilovat tak jejich pocit sounáležitosti s místem, kde žijí. V loňském roce uspořádali oslavy 100 let od narození Eduarda Petišky, který prožil život v Brandýse nad Labem.
Letos knihovna plánuje další akci, a to komunitní festival KEPFEST, který se bude konat v sobotu 28. června na brandýském zámku. Pro sousedy nabídne například autorské čtení nebo besedu se zajímavými osobnostmi regionu, pro děti budou připraveny dílničky, workshop malování komiksů nebo chill out zóna. „Knihovna občas musí vystoupit ze svého prostoru a nabídnout akci, která je dostupná široké veřejnosti,“ míní Věra Krajíčková. Noví obyvatelé se podle ní díky akci seznámí nejen s brandýským zámkem a jeho historií, ale také sami mezi sebou.
Ve Smilkově mají knihovnu 21. století vhodnou i pro komunitní život
I v malé obci můžou mít knihovnu 21. století. Dokladem toho je Smilkov, místo s 260 obyvateli, které leží v malebné krajině České Sibiře. Ve zdejší knihovně vznikl díky iniciativě místostarostky Petry Opičkové a knihovnice Marie Kapounové moderní prostor nejen pro půjčování knih, ale i pro pořádání knihovnických a komunitních akcí.
Díky grantu od Nadace Via mohli Smilovičtí do knihovny pořídit novou kuchyňskou linku, kterou místní ve spolupráci s obcí nainstalovali do nově zrekonstruovaných prostor. „Nejvíce jsme hrdí na to, že se nám se sousedy podařilo uskutečnit další projekt. Díky společnému úsilí už naše knihovna disponuje moderním a praktickým kuchyňským zázemím pro komunitní akce,“ říká Petra Opičková. Těší se, že se v knihovně budou moci pořádat přednášky, kurzy a workshopy nebo literární večery, výstavy, promítání filmů či hudební vystoupení. „Prostory přináší do malé obce nové možnosti kulturního vyžití, které dosud nebyly dostupné,“ vysvětluje Petra Opičková. Přeměna knihovny na multifunkční komunitní centrum bude mít podle ní na sousedský život ve Smilkově velký dopad.
