Jihočeský kraj se v Indexu prosperity regionů umístil na 9. místě, což ho řadí do druhé poloviny žebříčku. Kraj nicméně skýtá značné rozdíly, a to jak mezi jednotlivými oblastmi života, tak i samotnými mikroregiony. Celkově se jižní Čechy potýkají s odlivem mladého obyvatelstva, a tedy i stárnutím populace. Tu má Jihočeský kraj šestou nejstarší v republice. Nejvyšší průměrný věk pak mají obyvatelé mikroregionu Milevsko, a to necelých 45 let. Úbytek mladých obyvatel pak zhoršuje relativně horší občanská vybavenost. Naopak se jižní Čechy mohou pochlubit, dostupnou zdravotní péčí, bezpečností, krásnou přírodou a bohatým kulturním životem, který v roce 2028 podtrhne titul Evropského hlavního města kultury pro České Budějovice.
Jihočeský kraj je 9. nejvíce prosperujícím krajem v České republice. Nachází se tak v druhé polovině. Dlužno ale dodat, že se jedná o průměr vypočtený ze všech indikátor – a za tímto průměrem se skrývají jak oblasti života, v nichž kraj rybníků vyniká, tak i ty, kde se kraj potýká s problémy.
Jižní Čechy se poměrně odlišují od Ústeckého a Karlovarského kraje, kterým v Indexu prosperity regionů vyšlo horší skóre. Zatímco v nich téměř všechny mikroregiony (obce s rozšířenou působností) získaly maximálně průměrné hodnocení, v Jihočeském kraji nalezneme spoustu výrazných rozdílů, a to jak mezi mikroregiony, tak i mezi oblastmi života. Kraj se tak v prosperitě mnohem spíše podobá třeba sousednímu Plzeňskému kraji.
Nejlepší životní podmínky v jižních Čechách panují v Českých Budějovicích a Týnu nad Vltavou
V kraji nalezneme totiž jak mikroregiony s relativně vysokou, tak i nízkou mírou prosperity. Dle srovnání se nejlépe žije v Českých Budějovicích, Týnu nad Vltavou a Vimperku. Naopak sedmnáctku jihočeských regionů uzavírají Vodňany, Strakonice a Kaplice.
Jedním dechem je potřeba doplnit, že v rámci analýzy nepočítáme data jen pro danou obec, ale pro mikroregion (obec s rozšířenou působností). Např. v případě Českých Budějovic se nejedná jen o samotné město, ale i přilehlé okolí spadající do jeho správy vč. měst jako Hluboká nad Vltavou či Zliv.
Kraj se potýká s odlivem mladých obyvatel
Ze sedmi sledovaných oblastí prosperity si kraj nejhůře vede v občanské vybavenosti a demografických ukazatelích. Tyto dvě oblasti přitom spolu úzce souvisí. Jihočeský kraj například podobně jako celou řadu českých krajů trápí odliv mladého obyvatelstva. Na tisíc obyvatel zde připadá 4,85 přistěhovalých za rok, což je až sedmá nejvyšší hodnota mezi v kraji.
Opět se ale jedná jen o průměr, např. v mikroregionech České Budějovice a Soběslav na tisíc obyvatel připadá 10 přistěhovalých, v Blatné dokonce 15 přistěhovalých. Naopak Jindřichův Hradec registruje negativní migrační saldo, to znamená, že na tisíc obyvatel zde připadá 1 odstěhovalého. Jinými slovy řečeno, z mikroregionu se více lidí odstěhovává, než se do něj přistěhuje.
V důsledku toho stárne populace a zvyšuje se věkový průměr. Obyvatelé Jihočeského kraje jsou průměrně staří 42,74 let, což odpovídá šesté nejvyšší hodnotě mezi kraji. Nejstarší obyvatele najdeme v mikroregionu Milevsko, kde průměrný věk dosahuje necelých 45 let. Naopak nejmladší populaci mají Kaplice s 41,17 lety.
Ačkoliv má podle Petra Hornáta, vedoucího Odboru regionálního rozvoje a územního plánování, Jihočeský kraj výhodnou geografickou polohu, poukazuje, že to samo o sobě nestačí, a proto kraj investuje do zlepšení životních podmínek v kraji. „Naším cílem je zajistit dostatečnou infrastrukturu pro trávení volného času i rekreaci přímo v jižních Čechách. Dalším důležitým aspektem pro zvýšení atraktivity kraje je zajistit nabídku dostupného bydlení, ale nejedná se pouze o ně, stejně důležité je i spektrum nabídky pracovních příležitostí, kvalitní školství a zdravotnická, či sociální péče. V poslední době se stává i velmi aktuálním zajištění bezpečného prostředí, kde si troufáme tvrdit, že Jihočeský kraj patří mezi nejbezpečnější místa nejen v české republice, ale i v rámci celé Evropy.“
Jihočeský kraj vyniká v možnostech trávení volného času, od krásné přírody po bohatou kulturu
Bezpečnost kraje potvrzují i data. Na tisíc obyvatel v Jihočeském kraji připadá 8,99 trestných činů, což odpovídá šesté nejnižší hodnotě v ČR. Průměr Česka pak činí 10,21 trestných činů na tisíc obyvatel. Česká republika nicméně obecně patří mezi nejbezpečnější státy v Evropě, jak ukázala loňská analýza Indexu prosperity.
Kraj rovněž nabízí vynikající možnosti, jak trávit volný čas. Nalezneme zde druhý nejvyšší počet sportovišť v přepočtu na obyvatelstvo, dále vysoký počet muzeí a galerií, kin, divadel či knihoven. Za zmínku stojí i čtvrtý nejvyšší počet restaurací a hospod a restaurací v ČR. A samozřejmě nemůžeme opomenout ani malebnou krajinu, ať už se jedná o Šumavu, CHKO Třeboňsko či mnohé další přírodní zajímavosti a památky.
Nezapomenout ale nesmíme na kulturu, v níž Jihočeský kraj vyniká. „Kultura v jižních Čechách má obrovskou vnitřní sílu. Vyrůstala jsem v Budějovicích a posledních 20 let se pohybuji v kulturním prostředí – a vždy jsem ji vnímala jako svéráznou, odolnou a hluboce zakořeněnou. Máme tu silné, etablované instituce s dlouhou historií a celonárodním renomé. Divadlo, galerie, festivaly – to všechno tvoří základní infrastrukturu,“ říká Anna Hořejší, kreativní ředitelka České Budějovice Evropského hlavního města kultury. Současně ale dodává, že ne vždy se kreativní lidé setkávají s podporou. „Existuje tady spousta tvůrčích, angažovaných lidí, ale často fungují navzdory podmínkám, ne díky nim. Podpora pro nezávislé iniciativy chybí, stejně jako větší prostor pro experiment.“
Za zmínku stojí mikroregion Český Krumlov, který má dokonce druhý nejvyšší počet muzeí a galerií v přepočtu na obyvatelstvo v republice. Na tisíc obyvatel jich zde najdeme 100,3. Český Krumlov nicméně nepředstavuje jediné zdejší kulturní středisko. Kulturní význam celého kraje již brzy navíc podtrhne skutečnost, že se České Budějovice stanou na rok 2028 evropským hlavním městem kultury. Česko mělo naposledy evropské hlavní město kultury v roce 2015, kdy se jednalo o Plzeň.
Status Hlavního města evropské kultury pro rok 2028 podle Anny Hořejší podpoří jihočeský kulturní život, což může přispět ke snížení odlivu obyvatel: „Myslím, že to není ani tak o tom, abychom kraj neopouštěli, ale spíš o tom, abychom měli důvod se vracet. Odejít za studiem nebo zkušenostmi je přirozené a důležité. Dnešní mladí lidé mají obrovské možnosti – stipendia, Erasmus, stáže, výměnné programy. To, co člověka motivuje k návratu, nejsou jen pracovní příležitosti. Je to i kvalita života, dostupnost kultury, prostor pro iniciativu. Kultura má v tomhle procesu obrovskou sílu – pomáhá nám přemýšlet jinak o tom, co všechno je možné. A právě to teď v Budějovicích vidíme – Evropské hlavní město kultury už teď přitahuje zpátky lidi, kteří už tu dřív neviděli dost příležitostí. A to je pro mě jeden z největších přínosů celého projektu.”
Obce reagují na nedostatek bydlení zvýšením počtu městských bytů
Jihočeský kraj na jedné straně nabízí široké možnosti a příležitosti pro trávení volného času, na druhou stranu se ale potýká s nižší občanskou vybaveností. Kraj má například třetí nejnižší počet s potravinami či počet aktivních přípojek optického internetu na obyvatelstvo. Nižší je i roční počet dokončených bytů, jejichž počet odpovídá čtvrté nejnižší hodnotě mezi kraji.
Kraj na nedostatek bytů reaguje několika projekty, zaměřuje se mimo jiné na tzv. municipální byty, tj. pronajímané byty ve vlastnictví obcí, které pomáhají zvýšit dostupnost bydlení. „Jihočeský kraj i jihočeské obce připravují řadu projektů dostupného bydlení, cílem je uspokojit poptávku po municipálních bytech, které v posledních desetiletích prakticky nebyly realizovány. Bytové projekty připravují jak menší obce, např. šumavský Vacov, tak i velká města jako Tábor (čtvrť Dvorce). Písek i České Budějovice (bytové domy Čtyři Dvory),“ říká Hornát.
Na druhou stranu se kraj může pochlubit poměrně dostupnou zdravotní péčí. Na sto tisíc obyvatel zde třeba připadá 23,99 ordinací pediatrů, což odpovídá třetí nejvyšší hodnotě mezi kraji. Podobně si na tom kraj stojí i s dostupností praktiků, který zde rovněž nalezneme třetí nejvyšší počet v přepočtu na obyvatele.
