Češi patří mezi 10 nejvíce pravidelně cvičících národů v EU. Cvičí především mladí, většině celkové populace se ale pravidelně cvičit nedaří. Nejraději máme procházky a výšlapy do hor, cyklistiku, plavání či běh. Financování sportu představuje investici nejen do našeho zdraví, ale zároveň i do naší ekonomiky. Některé obce a městské části vedle klasických dotací podporují mladé sportovce i napřímo pomocí specializovaných programů.
Sport patří mezi oblíbené aktivity mnoha mladých Čechů. Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že s nižším věkem roste i podíl pravidelně cvičící populace. Podle dat České unie sportu je k tomu 21 % dětí a mládeže do 24 let členy sportovních organizací. Tento údaj se však liší regionálně – největší podíl mladých členů zaznamenává českobudějovický okres, nejmenší pak Brno-Venkov. Velký rozdíl můžeme pozorovat i mezi chlapci a děvčaty – z chlapců je členy organizovaného sportu 26,7 %, z dívek pouze 15,1 %.
Sport není jen výdaj, je to i investice
Sport je nejen oddychovou aktivitou a podmínkou pro zdravý život, ale také klíčovou ekonomickou investicí. Podle studie Deloitte vypracované pro Národní sportovní agenturu vygeneruje 1 Kč vložená do sportu 2,4 Kč – a to díky prevenci onemocnění a předčasných úmrtí, zvýšené výkonnosti na pracovišti, vyššímu prodeji sportovních produktů či vzniku nových pracovních míst.
Podle Českého statistického úřadu v letech 2015 až 2023 vzrostly výdaje českého státního rozpočtu na sport – a to v absolutních číslech i podle podílu na státním rozpočtu či HDP. Za toto období se více než zdvojnásobily finance jak na všeobecnou sportovní činnost, tak na českou sportovní reprezentaci. Ta v roce 2023 představovala 34,8 % státních sportovních výdajů.
„Příspěvky státu jsou důležité, ale většinu nákladů nesou rodiče a obce,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí (SMOČR) Radka Vladyková. „Žádný olympionik se nenarodil na olympiádě. Narodil se v nějakém městě či obci a své první úspěchy slavil na obecní infrastruktuře za peníze obcí a rodičů,“ dodává. Zatímco v roce 2023 šlo ze státního rozpočtu do sportu 8,6 miliard korun, podpora územních celků představovala 24,3 miliard korun – vyplývá to z dat MONITOR Státní pokladny poskytnutých od SMOČR. Podle Vladykové i tato částka představuje jen část skutečné podpory ze strany samospráv. „Přesnou částku nelze jednoduše vyčíslit, obce se totiž na rozvoji sportu podílejí i dalšími způsoby – například prostřednictvím škol a školských zařízení, zvýhodněného či bezplatného přístupu ke sportovištím, skrze městské organizace či investice do širší infrastruktury, jako jsou cyklostezky. Podpora se netýká jen dětí, ale lidí všech generací a v poslední době i výrazně roste podpora seniorů, například nákup plavenek, cvičení a podobně. To nejcennější, co si můžeme uspořit na důchod, jsou naše svaly a naše zdraví,“ dodává Vladyková.
Sport můžeme financovat i jinak
Některé samosprávy využívají také alternativní metodu podpory, kterou nabízí například projekt Corrency. Skrze tento program samosprávy rozhodnutí o výši podpory pro jednotlivá sportoviště přenechávají místním. Ti obdrží určité množství kreditů, takzvaných correntů, které jim pokryjí polovinu nákladů, které by jinak zaplatili na sportovišti. Například ze vstupu na bazén za 200 korun se dá pomocí 100 correntů uplatnit poloviční sleva.
Obyvatelům i samosprávě tato metoda umožňuje podpořit podniky přímo podle reálného zájmu – od restaurací přes prodejny až po sportoviště. Podle výkonného ředitele Corrency Filipa Nováka jde asi polovina correntů právě do sportovních aktivit. „Naše data v zásadě říkají, kam plynou veřejné peníze na dětský sport, pokud o jejich umístění rozhodují přímo rodiče. K interpretaci je samozřejmě potřeba pár dodatků, například vysoké umístění plavání je způsobeno velkým zájmem o plavání kojenců, naopak děti v malých městech se špatně dostávají k hokeji, pokud tam nemají zimní stadion,“ dodává Novák.
„V projektu Corrency jsme měli v roce 2025 kapacitu plně naplněnou. I proto jsme pro rok 2026 finanční limit podpory navýšili. Je pro nás důležité, aby si co nejvíce dětí mohlo dovolit sportovat a vyrůstat v prostředí, které je vede k pohybu a férovosti,“ uvedl starosta Slezské Ostravy Richard Vereš. Podobný efekt vnímá i starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová: „Rostoucí zájem rodičů nás utvrzuje v tom, že tato forma podpory má konkrétní dopad – pomáhá dětem zůstat aktivní, rozvíjet jejich talent a trávit volný čas smysluplně a bezpečně. Zároveň podporuje místní kluby, které jsou důležitou součástí života našeho města.“
Mladí mají nejraději fotbal, dospělí procházky
Podpora formou Corrency byla u sportujících dětí nejčastěji využita na fotbal (23,3 % v roce 2024). I podle dat MultiSport Indexu ze stejného roku je právě fotbal u dětí nejčastějším sportem (20 %). Následuje tanec, plavání, florbal, fitness či atletika. U dospělé populace pak mezi nejoblíbenější formy pravidelného sportu patří procházky a výšlapy do hor, cyklistika, plavání či běh.
Zhruba desetina Čechů se pravidelně věnuje i různým formám lyžování či snowboardingu. Do budoucna ale tyto oblíbené sporty ohrožuje úbytek sněhu v důsledku klimatických změn. Pro letošní ročník lyžařské akce Jizerská 50 T-Mobile ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem speciálně zařídili síť senzorů a meteostanic, která pomohla závodníkům v reálném čase monitorovat sněhové podmínky. Dále také teplotu, vlhkost vzduchu či rychlost větru. V létě ji budou moci využít i turisté a cyklisté.
„Podporu sportu vnímáme i jako obrovskou příležitost nasměrovat všechny zákazníky napříč generacemi nejen k fyzickému pohybu, ale také jako významnou součást duševního zdraví, možnost prezentovat technologické inovace a také edukovat. I proto se na naše aktivity snažíme přirozeným způsobem napojit udržitelnou linku a kromě ekologických vosků na běžky nebo opakovaně použitelných vaků na oblečení pro závodníky vyzýváme k zapojení i samotné účastníky například tím, že na místo mohou přinést starý telefon k recyklaci,“ říká expertka sponzoringu společnosti T-Mobile Lucie Komárková.
Čechům ve sportování brání nedostatek času či peněz
Podle Eurobarometru většina Čechů a Češek od 15 do 24 let cvičí pravidelně, o celkové populaci to ale bohužel neplatí. I tak si vedeme lépe než průměr Evropské unie – zatímco u nás cvičí alespoň s nějakou pravidelností 44 % populace, průměr EU je pouze 38 %. V tomto srovnání se umisťujeme na 8. místě. Nejlepších výsledků dosahují Finové se 71 %.
Největší překážkou pro Čechy k tomu, aby sportovali pravidelněji, je podle Eurobarometru nedostatek času (46 %) či slabá motivace (25 %). 22 % populace se zároveň potýká s handicapem a 9 % Čechů si nemůže dovolit více sportovat právě kvůli vysoké ceně. Zmíněná studie Deloitte poukazuje na skutečnost, že více sportují právě lidé z vyšších socioekonomických tříd. V Jihlavě podle náměstka primátora Richarda Šedivého mohla k nárůstu počtu sportujících dětí přispět sleva v podobě Corrency: „V roce 2025 sportovní kluby a spolky evidovaly o 236 sportujících dětí více, než v roce předchozím. Tedy asi o 5 %.“ Dodává ale, že přesný efekt uvidí až v dlouhodobém horizontu. „V každém případě je velmi pozitivní, že děti sportují více, a o to nám jde,“ uzavírá Šedivý.
