Zatímco Praha a centrální část Česka dlouhodobě těží z vyšších příjmů i silnější ekonomické aktivity, jiné regiony, jako je Moravskoslezský kraj, se potýkají s odlivem podnikatelů, slabší mzdovou úrovní i konkurencí ze zahraničí. Stejný region ale zároveň ukazuje, že i zdánlivě méně příznivé prostředí může být kolébkou nových podnikatelských talentů, zejména pokud mají možnost se opřít o podnikatelskou komunitu a spolky. Nástroje založené na „Location Intelligence“ navíc potvrzují, že vhodné místo pro podnikání lze dnes vybírat mnohem přesněji než dříve třeba i s pomocí geografických dat. Regionální rozdíly tak nakonec mohou sloužit jako klíč k úspěšnému startu i přežití byznysu.
Ne všechny regiony v Česku jsou si rovny, když přijde na jejich přitažlivost z pohledu podnikání. Různé socioekonomické charakteristiky přitom mohou napovědět, na jaký region by se měl zaměřit kadeřník, který zvažuje otevření nového salonu, kde se více vyplatí rozjet stavební firmičku; ale mohou upozornit i na to, v jakém regionu budete na podnikatele z vašeho odvětví narážet na každém kroku. Právě na to se zaměřuje nová analýza Evropy v datech pro portál Silnější regiony.
Utrácet u vás si budou moci dovolit nejspíše v Praze a Středočeském kraji. Alespoň dle kupní síly
Jediným regionem v Česku, kde se Index kupní síly podle studie NIQ Purchasing Power Europe 2025 compendium dostal na hodnoty 120 a více, je Praha. Kupní síla vyjadřuje, kolik zboží a služeb si lidé za své peníze mohou pořídit. Zohledňuje výši příjmů i ceny, a proto ukazuje skutečnou hodnotu peněz v daném místě a čase. „Skóre 100 se rovná průměru za celé Česko a převyšují jej obyvatelé všech okresů ve Středočeském kraji, kteří se na škále dostali do rozmezí hodnot 104 až 112. Kolem průměru pak oscilují okresy, které mají na dosah dálnice z Prahy do Brna, Plzně a Hradce Králové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
„Vysoký index kupní síly v okresech Středočeského kraje je do velké míry daný efektem suburbanizace, kdy obyvatelé dojíždějí za lépe placenou prací do Prahy. Středočeský kraj vyniká v rámci dat o vyjížďce za prací mimo kraj. Za prací do jiného kraje odtud jezdí 37 % všech vyjíždějících, republikový průměr přitom činí 12 %,“ dokresluje kontext analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Nejmenší kupní sílu ze všech okresů v ČR pak mají obyvatelé okresu Sokolov. Region jako jediný z českých okresů spadá do rozmezí hodnot 80 až 88. Výši kupní síly v Praze potvrzují i nejvyšší mediánové platy. Podle dat ČSÚ platných ke konci roku 2024 mediánová mzda v hlavním městě dosahovala 49 775 korun. Naopak nejméně uspokojivý plat dostávají lidé na Karlovarsku a v jižních Čechách.
Na tisíc lidí v Karlovarském kraji vychází 16,4 volných míst, charakteristická je pro zaměstnanost v regionu sezónnost
Nejvíce volných pracovních míst v absolutních číslech najdeme dle dat ČSÚ v Praze, a to 73 744. Druhou pozici žebříčku českých krajů zaujímal v roce 2024 Středočeský kraj s 45 948 místy. Když se na to naopak podíváme z druhého konce, nejméně volných míst, konkrétně 4 816, nabízeli zaměstnavatelé v Karlovarském kraji.
Takto počítané celkové hodnoty ale nemusí adekvátně vypovídat o náročnosti sehnat novou práci – o tom může více říci přepočet volných pracovních míst na počet obyvatel krajů. I v tomto případě nicméně vede hlavní město, kterému sekundují střední Čechy. Co se ale zajímavě proměnilo, je druhý konec „žebříčku“. Na tisíc obyvatel vychází nejméně volných pozic tentokrát v Moravskoslezském kraji (10,5) a Karlovarský kraj poskočil až na průměrnou sedmou pozici s 16,4 místy.
„V Karlovarském kraji postupně dochází k rozvoji průmyslových zón a přicházející zaměstnavatelé rozšiřují a doplňují portfolio pracovních nabídek, které jsou v regionu do jisté míry ovlivněny orientací na tradiční odvětví jako je cestovní ruch či lázeňství, což s sebou nese i silnější sezónní charakter zaměstnanosti,“ popisuje situaci se zaměstnaností v Karlovarském kraji ředitel Úřadu Práce ČR Karlovarský kraj Pavel Kučera a připomíná, že zaměstnavatelé nemají povinnost hlásit volná místa Úřadu práce, a proto bývá skutečný počet nabídek vyšší, než uvádějí statistiky.
Do rozvoje podnikavosti v Moravskoslezském kraji šlape spolek Patrioti MSK. Aktivně propojuje podnikatele a pomáhá se sdílením zkušeností
Surovým ukazatelem v kontextu podnikavosti je jednoduše počet podnikatelů v přepočtu na obyvatele daného regionu. Jako podnikatele zde uvažujeme jednotlivé podnikající fyzické osoby, a to včetně živnostníků. Nad ostatními kraji vede s předstihem Praha, kde mezi 1 000 obyvateli najdeme 262,6 podnikatelů. Nejmenší „hustotu podnikatelů“ naopak najdeme s hodnotou 152,9 v Moravskoslezském kraji, přičemž jen o trochu lépe si vedou Ústecký a Olomoucký kraj.
Při zaostření na jednotlivé ORP najdeme poměrově nejvíce podnikatelů na 1 000 obyvatel hned po Praze v Říčanech (239). Na opačném konci pak najdeme moravskoslezská sídla Karvinou (115,6), Orlovou (119,1) a Havířov (126,2). I přes taková čísla se však zdá, že se v posledních letech přístup místních v Moravskoslezském kraji k podnikavosti a kultura podnikání mění. „Podnikatel už není sprosté slovo či zloděj. Slova jako startup, scale up, spin-off, škálovatelný produkt, marketing, prodej a investice už jsou celkem normální součástí slovní zásoby zdejších podnikatelů,“ uvádí Tomáš Buchwaldek ze spolku Patrioti MSK, jehož podstatou je právě podpora místních podnikatelů a vylepšování obrazu regionu v tomto ohledu.
Spolek měsíčně pořádá akce pro sdílení zkušenosti v jednotlivých podnikatelských oblastech i business kluby, které se zaměřují na konkrétní případové studie členů. „Vše máme postaveno na ‚peer-to-peer‘inspiraci, kdy podnikatel radí podnikateli ze své praxe. Našich 160 členů aktivně propojujeme mezi sebou. Dají si spolu například kafe a nasdílí určitou zkušenost –to znamená: někdo si něčím už prošel a někdo jiný tu samou věc zrovna řeší. Jednou za rok pak pořádáme Setkání Patriotů pro 450 účastníků,“ popisuje Buchwaldek konkrétní aktivity, kterými se spolek snaží posouvat podnikání v regionu na novou úroveň a dodává, že spolek stojí také za podcastem Rožni věnovaným podnikání v Moravskoslezském kraji. Jaké dopady spolek má, mu napovídá jeden poměrně měřitelný ukazatel: „Sledujeme počet ‚blikanců‘ – tedy akčních kroků, které na základě našich akcí podnikatelé realizují ve svých firmách,“ vysvětluje Buchwaldek.
Mnohé přístupy běžné v Praze nebo Brně se zde prosazují pomaleji, má zkušenost ostravská firma podnikající v kvalitě povrchových úprav
Se specifiky Moravskoslezského kraje se potýkala na své cestě od devadesátých let ostravská společnost Gamin, která průmyslovým společnostem poskytuje hodnocení kvality povrchových úprav, dodává jim příslušná zařízení a technologie, provádí inspekce, školí a podílí se na tvorbě standardů v oboru. „Moravskoslezský kraj je průmyslový, pracovitý a velmi specifický region – s obrovským potenciálem, ale také s řadou bariér, které musíte umět přijmout a pracovat s nimi. Mnohé myšlenky nebo přístupy, které jsou běžné třeba v Praze nebo v Brně, tady prosazujeme pomaleji. Na druhou stranu tu vznikají velmi pevné vazby a loajalita, na které se dá dlouhodobě stavět,“ popisuje Radana Brábníková, která do firmy v devadesátých letech vstoupila zespodu jako studentka na brigádě, a postupně se stala součástí strategie i vedení firmy.
Mezi regionálními předsudky, se kterými se Gamin ve svých začátcích setkával, se objevovalo i to, že malá firma z Ostravy nemůže být odbornou autoritou, klienti budou raději hledat podporu v zahraničí nebo že technické vzdělávání „odsud“ nebude nikdo brát vážně. „Časem jsme dokázali, že opak je pravdou. Dnes školíme klienty z celé republiky i Slovenska. Postupně tak vyvstala výzva v podobě dopravy a logistiky: dlouho jsme slýchali otázky typu ‚A kdy budete mít školení v Praze?‘ – a my jsme přitom věděli, že pokud chceme, aby rostl samotný region, musíme i my růst tady,” popisuje Brábníková, že Gamin investuje do zázemí, revitalizuje brownfield či rozvíjí vzdělávání i komunitní projekty právě v domácím regionu.
Živnostníky v Moravskoslezském kraji ohrožuje konkurence z Polska, například ve stavebnictví
Na člověka s živností narazíme nejspíše v Praze, kde jich na 1 000 obyvatel připadlo podle dat poskytnutých ČSÚ ke konci roku 2024 přibližně 225, což už se blíží čtvrtině obyvatelstva. Naopak nejvzácnější bylo setkání s živnostníkem v Moravskoslezském kraji, který si podobně jako v případě podnikatelů celkově drží i v tomto případě nejhorší umístění mezi českými kraji. Mezi 1 000 lidmi zde oplývá živnostenským listem necelých 139 osob.
Moravskoslezský kraj přesto sleduje, že poslední dobou dochází i zde k pozitivnímu vývoji. „Dle statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu od roku 2024 narůstá v Moravskoslezském kraji jak počet živností, tak počet podnikatelů,“ popisuje mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Mezi nejčastěji ohlášené živnosti v roce 2024 v tomto regionu patřily realitní zprostředkování, silniční motorová doprava, montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel a také tzv. volné živnosti. Naopak mezi ty nejčastěji ukončené spadla hostinská činnost nebo prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. „Jako specifický problém tohoto regionu vnímáme konkurenci z Polska v poskytování služeb v oblastech, jako jsou stavebnictví, kosmetika nebo kadeřnictví,“ dodává Birklenová. Region navíc také z pohledu živnostenského podnikání trápí odliv právnických osob pryč – zejména jde o přesun sídla do Prahy.
V míře vzniku ekonomických subjektů Praha vede, v míře zániku ale padá do průměru
Za užitečný indikátor může sloužit také míra vzniku ekonomických subjektů na vybraném území. V případě tohoto článku jsme ji počítali na základě dat ČSÚ jako podíl nově vzniklých subjektů na celkově registrovaných subjektech, to celé vynásobeno stem. Vypovídající může být zejména pro startupy a malé firmy – vyšší míra vzniku v určitém regionu naznačuje, že na daném území jsou podmínky pro začátky podnikání dobré a prostředí nenastavuje příliš mnoho bariér pro rozjezd nováčků.
Míra vzniku ekonomických subjektů byla v roce 2024 v Moravskoslezském kraji druhá nejvyšší (4,46 %) hned po Praze s 5,53 %, což do určité míry stojí v kontrastu s tím, že v daném kraji zároveň najdeme nejméně podnikatelů z celé ČR, stejně tak nejméně živnostníků a z pohledu míry zániku ekonomických subjektů je Moravskoslezský kraj rovněž až na podprůměrné deváté příčce v Česku. Míra zániku ekonomických subjektů naopak může napovědět, kde mají podnikatelé problém udržet své podnikání živé, nebo kde již není jeho provoz příliš lukrativní. V mnoha indikátorech premiantská Praha se u míry zániku dle dat za rok 2024 umístila až na sedmém místě mezi kraji s hodnotou 3,48 %.
Máte pocit, že má vaše práce přesah a něco jste pozitivně ovlivnili, říkají majitelé penzionu v Ústeckém kraji
Bohemian Cottage manželů Kubicových dodává naději, že podnikání může vzkvétat i v regionech, které podle indikátorů v našem článku vycházejí jako ty nejméně příznivé pro podnikání. Bohemian Cottage kromě penzionu na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor ztělesňuje prostor, kde se setkávají jak turisté a hosté penzionu, tak místní obyvatelé na různých komunitních akcích.
Počátky podnikání v regionu před sedmnácti lety přinesly Kubicovým, kteří se přistěhovali z Prahy, výhody i překážky vycházející právě z regionálních specifik. „Měli jsme omezené finance, ale náklady na stavbu a později i rekonstrukci penzionu jsou zde nižší. Zároveň je zde ale také omezený počet firem, které vám rekonstrukci pomohou udělat. Například tenkrát byl v regionu pouze jeden člověk s razítkem na stavbu kořenové čističky. Administrativa a stavební síly se tehdy ukázaly být hlavními překážkami,“ vzpomínají Irena a Aleš Kubicovi s tím, že se bohužel potýkali i se závistí a nepřejícností ze strany svého okolí. Nutnost zařídit si některé věci svépomocí manželé vnímají jako motor seberozvoje, který oceňují: „Naučíte se řemeslu, službám a dalším věcem okolo,“ popisuje Aleš Kubica, že pokud zde začnete podnikat a trochu se vám daří, okolí o vás hned ví, objevují se noví přátelé, příležitosti ke spolupráci, tvoříte komunity. „Z toho pak pramení spokojenost, žije se vám tady dobře a máte pocit, že vaše práce má přesah a něco jste pozitivně ovlivnili. V našem případě jde o udržitelný cestovní ruch s ohledem na ochranu přírody a dobré vztahy. Pořádáme řadu vzdělávacích aktivit a z ohlasů cítíme, že přispíváme k dobrému jménu našeho kraje,“ říká Kubica.
Ústeckému kraji, kde se Bohemian Cottage nachází, patří v přepočtu na obyvatelstvo mírně podprůměrná osmá pozice v Česku v množství podniků spadajících pod oblast ubytování, stravování a pohostinství. Na 1 000 obyvatel zde dle dat ČSÚ vychází 11,9 podniků, přičemž v sousedním Karlovarském kraji pyšnícím se v tomto ohledu prvenstvím, hodnota odpovídá 19,3 podnikům na 1 000 obyvatel.
Location Intelligence jako nástroj současných podnikatelů
Pomůckou pro začínající podnikatele může být kromě spolků podporujících podnikavost třeba také technologie Location Intelligence, která podnikům umožňuje pochopit, jaké lokality jsou vhodné konkrétně pro jejich model podnikání, a kde bude uspět složitější. Zakládá se na analýze strukturovaných dat za využití prostorové vrstvy s geografickými daty.
V Česku se zájemci o takovou analýzu vhodnosti lokality z pohledu podnikání mohou opřít třeba o nástroj MarketSpot, který stojí na pilířích tří společností – T-Mobile, Mastercard a CleverMaps. „MarketSpot funguje tak, že na ověřených a aktuálních datech o obyvatelstvu, jeho pohybu, dopravě, bodech zájmu nebo platebních transakcích zkoumáme atraktivitu testované lokality. Výsledkem je hodnocení kvality lokality z pohledu několika parametrů,“ popisuje mechanismus MarketSpotu Ondřej Tomas, CEO ve společnosti CleverMaps.
Drobní podnikatelé o Location Intelligence bohužel často zatím neví
Ondřej Tomas upozorňuje, že takový nástroj je určený pro podnikatele všech velikostí. „Momentálně o něj mají zájem zejména retailové řetězce z oblasti potravinářství či rychlého občerstvení, zároveň ale také banky nebo různé platformy jako benefit pro své zákazníky,“ říká Tomas a upozorňuje, že drobní podnikatelé zatím ještě netuší, že taková data existují a můžou jim pomoci snížit riziko neúspěchu provozovny.
Jedním z parametrů, které zákazníkům MarketSpot poskytuje, je obchodní atraktivita dané lokality. Ta vychází z bodů zájmu. „Jako bod zájmu si zde můžeme představit potraviny, bankomaty, školy, lékařská zařízení, restaurace a podobně. Každý bod zájmu spadá do jedné z deseti kategorií: nakupování, stravování, volný čas, vzdělávání, zdravotnictví, ubytování, finance, doprava, služby, úřady a kanceláře. Každý bod pak má nějakou svou váhu,“ vysvětluje Ondřej Tomas, jak MarketSpot součtem vah vytváří podíly každé z deseti kategorií ve vybrané lokalitě.
Data MarketSpotu týkající se bodů zájmu ukazují, jak vysokého podílu každá z deseti kategorií v jednotlivých krajích Česka dosahuje. Pokud v určitém kraji dosahuje procento v porovnání s ostatními regiony nejvyšší hodnoty, podnikatelům to může sloužit jako nápověda, že je v dané části Česka daná oblast podnikání nasycená více než jinde, a vyplatí se tak přeorientovat buď na jinou oblast podnikání, nebo na jiný region. Zatímco například Finance dosáhly nejvyššího podílu s hodnotou 3,9 % v Ústeckém kraji, u oblasti Nakupování dosahuje nejvyššího podílu s 22,4 % kraj Pardubický. U Služeb vede jednoznačně s 3,5 % Praha, a stejně tak s 14,1 % u Stravování.
