Karlovarskému kraji patří v Indexu prosperity regionů až předposlední 13. místo z českých krajů, když dojde na celkovou kvalitu života v regionu. Pro kraj nejsilnější oblast představuje pilíř Dostupnosti péče, kde se oproti zbytku českých krajů drží na těsně nadprůměrné sedmé příčce. Dokonce prvenství pak kraji patří ohledně hustoty lékáren – těch zde na 100 tisíc obyvatel připadá téměř 37, za čímž může stát mimo jiné hustá síť menších měst. Přesto zdejší zdravotnictví trpí vysokým průměrným věkem lékařů. Kraj láká jejich nástupce na mnohé benefity, cestou krajských stipendií si například zavazuje mediky, aby se po studiu do regionu vraceli. Velkou slabostí Karlovarského kraje naopak zůstávají pilíře Demografie a sociální struktura i Vzdělávání. Žáci základních škol v kraji zaostávají v počtu zameškaných hodin i ve vzdělávací úspěšnosti. I tak se zdá, že se školám v kraji poměrně daří rozvíjet digitální kompetence žáků.
Kvalita života v Karlovarském kraji vychází dle metrik Indexu prosperity regionů 2025 jako druhá nejhorší ve srovnání českých krajů, hůře si vede už jen sousední Ústecký kraj. Pod celorepublikovým průměrem skončily všechny obce s rozšířenou působností v Karlovarském kraji, přičemž ORP Sokolov patří až 203. příčka ze všech 206 v Česku sledovaných mikroregionů.
Mapa jasně ukazuje, že mikroregionům ve východní části Karlovarského kraje se daří lépe než těm na západě. Prvenství mezi ORP v rámci „karlovarské sedmičky“ patří Ostrovu na severovýchodě, naopak poslední se umístilo Sokolovsko, které se rozprostírá od centra kraje právě směrem na západ. Z pohledu toků patří kraj proslulý zejména lázeňstvím řece Ohři, přičemž přírodní hranici s Německem ze severu tvoří val Krušných hor.
Z porovnávaných pilířů Indexu si Karlovarský kraj vede nejlépe v dostupnosti péče
V pilíři Dostupnost péče Karlovarskému kraji patří 7. místo v ČR. Jde tak o jedinou oblast, ve které se kraj ukázal být nadprůměrný. Nejvíce jej nahoru táhne počet lékáren, kterých zde vychází 36,85 na 100 tisíc obyvatel. To odpovídá dokonce vůbec největší hustotě lékáren v přepočtu na obyvatele ze všech krajů. „Řekl bych, že je to díky husté síti menších měst, která je pro náš kraj typická. Dále lékárny obsluhují i turisty, kteří do našeho lázeňského kraje každoročně míří. Vliv může mít i naše poloha v blízkosti hranic,“ uvažuje Petr Kubis, krajský náměstek pro oblast zdravotnictví.
Když dojde na ostatní indikátory související s dostupností péče, situace už se nezdá být tak růžová. Hustota ordinací praktických lékařů je zde v rámci Česka sice pátá nejvyšší, ale kdo hledá praktického lékaře pro své dítě, může mít relativně velké problémy, protože s hodnotou 19,87 ordinací pediatra na 100 tisíc obyvatel je kraj až jedenáctý. Co do dostupnosti zubařů se pak s 8. příčkou řadí do těsného podprůměru českých krajů.
Kubis potvrzuje, že Karlovarský kraj se totiž potýká – tak jako další regiony v Česku – s vysokým průměrným věkem všech typů výše zmíněných lékařů primární péče. „Pacienti ale mají problém se dostat i k ambulantním specialistům. Do starobního důchodu nám odchází stále více lékařů, než přichází nových,“ popisuje Kubis.
Situace dospěla dokonce do takového bodu, že Karlovarský kraj začal lékařům v důchodovém věku vyplácet příspěvek, aby svou praxi před odchodem do penze ještě prodloužili. Podle Zdravotnického deníku bylo v roce 2024 v kraji 51,2 % praktických lékařů ve věku nad 60 let a 34,7 % dokonce ve věku nad 65 let. Mezi pediatry byl pak podíl lékařů–seniorů ještě významnější, pětašedesáté narozeniny totiž oslavilo 43,9 % z nich. To, že Karlovarský kraj nemá fakultní nemocnici, je podle Kubise největší nedostatek krajského zdravotnictví. Regionu se tak totiž hůře daří dostávat zpět absolventy lékařských fakult.
Karlovarský kraj proto zavedl nejširší spektrum benefitů v ČR, na které se snaží nové lékaře přilákat. „Jako vedení Karlovarského kraje si hodně si slibujeme od krajských stipendií, kterými si částkou 150 tisíc korun ročně již od 1. ročníku (tedy částkou 900 tisíc korun za celé šestileté studium lékařské fakulty) zavazujeme mediky na lékařských fakultách, aby se nám po studiu vrátili zpět do kraje. V současné době takto máme zavázaných již skoro 150 budoucích lékařů. Informace o štědrých benefitech ze strany kraje se nám začínají šířit i mezi novými zubními lékaři, kteří mají zájem si v Karlovarském kraji budovat přímo celé kliniky,“ vidí do budoucna nadějnější vývoj Petr Kubis, a zároveň dodává, že krajům s uvedenými problémy nicméně musí pomoci stát a zdravotní pojišťovny.
Když pozornost přeneseme ze stavu zdravotní péče v kraji na samotné zdraví jeho obyvatel, máme před sebou smutnější obrázek. Podle analýz Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Karlovarský kraj „vede“ mezi kraji u řady onemocnění, mimo jiné u diagnóz nádorů. „Problém, který nás rovněž trápí, je nízká úroveň čerpání preventivní péče. Naši občané nedělají pro své zdraví vše, co by mohli. To je nový úkol vedení Karlovarského kraje, přimět občany kraje, aby absolvovali preventivní prohlídky, screeningová vyšetření a aby tématu prevence zdraví věnovali potřebný čas,“ dodává Kubis.
Nové onkologické centrum v kraji výrazně uleví pacientům
Pozitivní změny v dostupnosti zdravotní péče se přesto v kraji již dějí. V Karlovarské krajské nemocnici bude od ledna 2026 nově otevřeno komplexní onkologické centrum. Půjde o výrazné zlepšení dostupnosti péče pro onkologické pacienty v kraji, Karlovarský kraj totiž dosud svoje centrum neměl a pacienti byli nuceni léčbu podstupovat především v nemocnicích v Plzni a v Ústí nad Labem.
Metodickou podporu karlovarskému centru zajistí pražská Fakultní nemocnice v Motole, a ve výsledku se tak pacienti v Karlovarském kraji dočkají v oblasti onkologické péče nejmodernějších standardů. „Do FN Motol budou směřováni jen pacienti vyžadující nejmodernější technologicky náročné výkony, přičemž bude zajištěna plynulá návaznost péče i zdravotní dokumentace. Lékaři FN Motol budou působit jako konziliáři při indikačních seminářích a poskytovat i telemedicínské konzultace. Tím se zkrátí čekací doby, zjednoduší proces péče a omezí nutnost cestování mimo kraj. Spolupráce se zaměřuje také na výchovu nové generace onkologů. Lékaři KKN získají možnost dalšího vzdělávání, účasti na klinických studiích i zapojení do výuky a výzkumu FN Motol, což posílí stabilitu odborných týmů a přístup pacientů k moderním postupům,“ popsal přednosta Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol Tomáš Büchler.
Také Karlovarský kraj tak bude částečně nedostupnost péče v regionu řešit mimo jiné cestou telemedicíny, tedy poskytováním péče na dálku. Tuto cestu již testují a postupně zavádějí do praxe v Národním telemedicinském centru v Olomouci a v ostravském Centru telemedicínských služeb. Již v roce 2024 lékaři z vojenské nemocnice v Praze skrze satelitní most úspěšně odoperovali pacienta s tříselnou kýlou, který se však fyzicky nacházel v brněnské vojenské nemocnici. Tématu zvyšování zdravotní péče v regionech zapojením telemedicíny a digitalizaci zdravotnictví jsme se více věnovali v samostatné analýze.
Lázně jsou dostupné i pro místní. Často to ale neví
Péče v Karlovarském kraji je neoddělitelně spjatá s tím, že jde o tradiční lázeňský region. V tomto ohledu se nicméně kraj v posledních letech potýká s nepřízní osudu. Lázeňství nejprve silně pocítilo dopady pandemie, poté jej zas nenechal nadechnout růst cen energií a celkově inflace po ruské invazi na Ukrajinu. Přesto již nyní prochází obdobím stabilizace a rozvoje, je přesvědčená ředitelka Institutu lázeňství a balneologie (ILAB) Alina Huseynli: „Mnohá zařízení modernizovala svůj provoz, investovala do digitalizace a rozšiřují nabídku o preventivní, rehabilitační a wellbeing programy, které reagují na současné trendy ve zdravotnictví a cestovním ruchu.“
Bohužel vzhledem k potřebnému zlepšení prevence obyvatel kraje místní stále do velké míry vnímají lázně jako prostor pro turisty – a to přesto, že existuje nabídka ambulantních a preventivních služeb určených právě jim. „Dlouhodobě upozorňujeme na nutnost posílení povědomí obyvatel Karlovarského kraje o možnostech využití lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a o jejím významu pro léčbu a prevenci civilizačních onemocnění,“ říká Huseynli. ILAB v návaznosti na to každý měsíc pořádá vzdělávací a popularizační aktivity pro širší veřejnost. „Významným krokem v tomto směru byl projekt Infocentra města Karlovy Vary s názvem ‚Piju prameny‘, na kterém jsme spolupracovali. Cílem projektu bylo ověřit účinky tradiční karlovarské pitné kúry, a zároveň motivovat obyvatele města k návratu k tomuto historicky osvědčenému preventivnímu návyku. Výsledky projektu potvrdily pozitivní vliv pití minerálních pramenů na metabolické zdraví, zejména v oblasti prevence jaterní steatózy (ztukovatění jater),“ doplňuje Huseynli.
Význam lázeňství přesahuje oblast zdravotnictví. Představuje jeden z klíčových pilířů identity a dlouhodobé prosperity Karlovarského kraje a je také silným turistickým tahákem. „Kombinuje ekonomické, sociální, kulturní i environmentální přínosy. Přináší stabilní zaměstnanost, podporuje rozvoj odborného vzdělávání a inovací, a díky vysoké koncentraci přírodních léčivých zdrojů i odborných kapacit zvyšuje prestiž regionu v rámci celé Evropy,“ dodává Alina Huseynli.
Mariánské Lázně mají dostupnost péče z ORP v kraji nejlepší, těší se z nového stomatologa
V pilíři Dostupnosti péče si v Indexu prosperity regionů ze sedmi ORP Karlovarského kraje nejlépe vede mikroregion lázeňského střediska Mariánské Lázně. Také podle názoru Jany Roubalové, zastupitelky Mariánských Lázní a předsedkyně Komise sociální a zdravotní, je základní péče v mikroregionu velmi dobře saturována. „V ORP Mariánské Lázně poskytuje zdravotní péči mimo lékařů primární péče i zhruba na 30 specializovaných ambulancí, to vnímám jako zastupitelka opravdu velmi pozitivně. V Nemocnici Mariánské Lázně je kromě ambulantních specialistů dostupné i radiodiagnostické pracoviště – RTG, CT, SONO a laboratoř Synlab,“ vyjmenovává Roubalová.
Přesto také Mariánské Lázně kopírují obecný trend nedostatku: „Tak jako mnoho měst i nás samozřejmě trápí nedostatek lékařů, zejména v primární péči – pediatrů, praktických lékařů, zubařů a gynekologů,“ říká Roubalová. Mezi benefity Mariánských Lázní, kterými se snaží přitáhnout další lékaře, najdeme finanční podporu jako například dotaci na vybavení ordinace, pomoc při shánění zaměstnání pro partnera, bydlení i zajištění školy či školky pro děti. „V letošním roce se nám podařilo do Mariánských Lázní přivést stomatologa, který má v plánu v budoucnu rozšířit svou kapacitu ještě o další křesla. Pevně věříme v další úspěchy,“ doplňuje Roubalová.
Vzdělávání jako slabá stránka Karlovarského kraje: vzdělávací úspěšnost je zde nejnižší z českých krajů
Nejhorších výsledků dosahuje Karlovarský kraj v pilířích Vzdělávání a Demografie a sociální struktura – v obou mu patří až poslední příčka v republice. Žáci základních škol zde nejvíce ze všech krajů meškají výuku, na jednoho žáka zde průměrně na školní rok (počítáno jako průměr za období školních let 2014/15 až 2019/20) vychází 103,4 zameškaných hodin. Průměrný žák základní školy ve Zlínském kraji přitom za školní rok v daném období zameškal 72,1 hodin. Také průměrná úspěšnost vzdělávání na Karlovarsku vychází jako nejnižší mezi kraji, ačkoli ve velmi těsném závěsu sekunduje sousední Ústecký kraj. A poslední příčka Karlovarskému kraji patří rovněž u dostupnosti mateřských škol v přepočtu na obyvatele, na 1 000 obyvatel připadá 1,33 tříd ve školce.
Přesto i v oblasti vzdělávání nejdeme indikátory, kde se Karlovarskému kraji vede v porovnání s ostatními českými regiony dobře. Na jednoho žáka ZŠ zde v rámci financování školy připadá třetí nejvyšší částka ze všech krajů, konkrétně 49 105 korun. Dokonce prvenství pak kraji patří v případě indikátoru Digitální kompetence. Hned 63,27 % základních škol v regionu se totiž domnívá, že se jim digitální kompetence u žáků daří rozvíjet. Pro porovnání, mezi pražskými „základkami“ je o tom přesvědčeno pouze 46,9 % z nich. Takové dovednosti jsou přitom pro dospívající v současné době klíčové.
Podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí žáků v kraji by měly být poměrně dobré
Anna Brzybohatá z České školní inspekce (ČŠI) nicméně upozorňuje, že to může být ovlivněno subjektivním pohledem. „Nemusí to nutně znamenat, že by objektivní výsledky žáků byly nadprůměrné ve srovnání s jinými regiony.“ Přesto ČŠI má důkazy o tom, že jsou v Karlovarském kraji vytvořené poměrně dobré podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí. „Školy mají vybavení, řada pedagogů pracuje s digitálními technologiemi a kraj reaguje na potřebu digitálního vzdělávání. Na druhou stranu nemáme dostatek veřejně dostupných krajských dat, která by umožňovala tvrdit, že žáci ZŠ v tomto kraji výrazně lépe rozvíjejí digitální kompetence než ve všech ostatních českých krajích,“ připouští Brzybohatá.
Když se na vizitku vzdělávání v Karlovarském kraji podíváme také z pohledu demografie, kraj má ale opět co zlepšovat. Vysokou školu absolvovalo pouze 7 % místních, což je vůbec nejnižší číslo v ČR, a naopak zde potkáme nejvíce lidí, kteří nemají dokončený ani první stupeň základní školy. Že by kvalita života v kraji mohla být vyšší, napovídají také obecnější údaje o obyvatelstvu. Podle průměru místní mohou mít naději, že se dožijí 76,46 let; v Praze, která si v tomto ohledu vede nejlépe, přitom průměrná naděje dožití odpovídá 80,27 let. V přepočtu na obyvatele lidé v Karlovarském kraji také plodí nejméně potomků. Tyto útržky společně se stárnutím populace a hůře dostupnou péčí snad pomohou na cestě k tomu, aby se na Karlovarský kraj v rámci ČR dále nezapomínalo.
Pozitivním krokem k tomu, aby co do infrastruktury Karlovarský kraj dohnal jiné regiony v Česku, už je v současnosti snaha o veřejnou vysokou školu v regionu. Ta v kraji dosud chybí. Ve hře jsou dvě varianty – buď by do Karlových Varů mohla expandovat plzeňská Západočeská univerzita, nebo by mohla vzniknout úplně nová instituce. Druhá varianta se nicméně tak úplně nezamlouvá vládě; mimo jiné proto, že by vysokoškolský ústav musel procházet složitým schvalovacím procesem.
Spolku KultiVary jde o sociální přesah, chystá projekt na podporu znevýhodněných mladých
Na pokulhávající společenské podmínky v Karlovarském kraji reagují i občanská uskupení. Spolek KultiVary, který se již delší dobu věnuje kulturnímu a komunitnímu životu v regionu, uvažoval již delší dobu, že se svou činností na sociální problematiku zaměří více. „Částečně jsme se jí věnovali vždycky. Kromě kulturních akcí jsme dělali projekty jako Studentstvo v kultuře, spolupracujeme s neziskovými organizacemi, jako jsou Člověk v tísni, Armáda spásy nebo Platforma pro sociální bydlení, se kterými organizujeme promítání filmů a besedy. Část z nás se také věnuje problematice spravedlivé transformace,“ popisuje Veronika Plomerová, místopředsedkyně spolku.
Letos se spolek rozhodl, že už nechce dělat dál kulturní akce, které nebudou mít sociální přesah. „Shodou okolností jsme zároveň dostali nabídku na financování naší činnosti, kterou dosud děláme všichni v dobrovolnickém módu ve svém volném čase. Tuto příležitost jsme se tedy rozhodli využít a aktuálně připravujeme projekt, který se bude zaměřovat na děti a dospívající ze socioekonomicky znevýhodněných prostředí a jejich rodiny a instituce které s nimi pracují – školy, sociální služby či volnočasové instituce,“ dodává Plomerová s tím, že projekt, jehož cílem je zmírňovat dopady socioekonomických nerovností v Karlovarském kraji, zatím prochází přípravnou fází. „Čeká nás monitorování a analýza potřeb, abychom zjistili, na jaké aktivity se zaměřit. Při plánování jednotlivých aktivit se chceme zaměřovat na jejich smysl a dopad v delším časovém horizontu. Na to, jak mohou přispět k trvalejší změně v regionu a k posílení vztahů mezi lidmi,“ uzavírá Veronika Plomerová za KultiVary.
