Místní akční skupiny (MAS) rozhýbávají venkov ve velkém – finančně, rozvojově i lidsky. Díky tomu, že působí lokálně a pokrývají téměř celou republiku, to mohou dělat zdola. Třeba i na váš popud.
MASky propojují místní obyvatele, spolky, samosprávu i podnikatele. Jsou podstatnými hybateli dění okolo vás. A přesto jste se s nimi třeba ještě nesetkali, neznáte jejich práci a nevíte, proč byste se o ně měli zajímat. Kromě toho, že mají tak zajímavý (pro neznalého zavádějící?) název – MASky. O definici toho, co MAS dělají, jsme požádali ředitelku Národní sítě MAS Kristinu Garrido Holmovou. NS MAS jednotlivé MAS zaštiťuje v ČR i zahraničí, propojuje je s jednotlivými ministerstvy a stará se o to, aby měly pro svou práci co nejlepší podmínky. Také zajišťuje vzdělávání svých členů, organizuje jejich setkávání a dělá řadu dalších aktivit.
„MASky jsou územní jednotky, které propojují různé sektory, tedy neziskové organizace, místní samosprávy, podnikatele a obyvatele. Všichni společně připravují strategie rozvoje, tedy na základě svých znalostí a analýz vymýšlejí, co je pro daný region na následujících sedm let důležité. Vzniklé strategie jsou jakési kuchařky, podle kterých MAS v daném období pracují. Jedinečné na tom je, že o regionu rozhodují přímo lidé a subjekty, kteří zde žijí, vše vychází z místních potřeb. Ctíme princip LEADER, tedy přístup zdola směrem nahoru.“
V Česku existuje 180 venkovských MAS a nově i 7 městských. Všechny dohromady pokrývají 93,16 % území a 6,7 milionu obyvatel ČR. Na území jedné MAS musí bydlet 10 000 až 100 000 lidí, největší je co do počtu obyvatel MAS Přemyslovské střední Čechy (téměř 99 tis. obyvatel) a nejmenší MAS Brána Písecka (necelých 12 tis. obyvatel). Největší rozlohou je MAS Pošumaví (pokrývá téměř 150 000 ha a 100 obcí), nejmenší území pokrývá MAS Staroměstsko a nejméně obcí má MAS Svatováclavsko.
Sháníme a přerozdělujeme zdroje
MAS zlepšují kvalitu života ve venkovských regionech mimo jiné tím, že do nich přinášejí peníze. Jak z ministerstev, tak třeba z EU. „Jednotlivé MASky využívají různé operační programy ministerstev. Poté, co dané ministerstvo schválí strategii rozvoje, vymezí danému regionu podle počtu obyvatel a velikosti území a případně dalších ukazatelů určitý objem peněz. Ten potom MASka podle cílů rozvoje a pod dohledem ministerstva rozděluje svým lokálním subjektům,“ vysvětluje Kristina Garrido Holmová.
Některé MAS jsou více zacílené třeba na vzdělávání nebo energetiku, některé fandí přeshraniční nebo mezinárodní spolupráci s dalšími MAS nebo i s jinými subjekty, například prostřednictvím programu ERASMUS+ a Visegrádských fondů.
Příkladem velmi aktivní MAS, která má celorepublikově nejvíce podpořených projektů z programu IROP, a zároveň je jednou z nejstarších v Česku, je MAS Region HANÁ z.s., kterou vede Jaroslav Brzák. Ten stál už u jejího vzniku jako jeden z dobrovolníků, který pomáhal zpracovávat první strategie. Postupně se zapojoval víc a víc, až ho to úplně pohltilo.
Venkovské tábory a návštěvy seniorů na Hané
Kromě strategie rozvoje dělá MAS Region HANÁ i řadu dalších aktivit, například projekt Jsme spolu – komunitní činnost v Regionu Haná. Pořádá například venkovské komunitní tábory pro děti, jejichž cílem je podporovat rodiče na trhu práce. „Ovšem stejně důležitá je samozřejmě i kvalita táborů, které se snažíme dělat co nejzajímavější. Máme jich hodně, letos jich bylo 46,“ popisuje Jaroslav Brzák, který je zároveň velkým fanouškem komunitních center.
„Ta jsou přirozenou součástí života v západním světě, typicky třeba v Irsku, kde jsou snad v každé vesnici už od začátku dvacátého století. Vznikla tu právě z popudu komunit, z jejich vlastní potřeby. U nás se někdy lidé na slovo komunity moc netváří, nicméně postupně získávají větší podporu. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí pochopilo, že podporou komunit na venkově může předcházet třeba určitým sociálně-patologickým jevům.“
Na Hané už před pěti nebo šesti lety investovali do opravy vybraných prostor ve 13 obcích a založili tu na zkoušku právě komunitní centra. Někde šlo o celou budovu, jinde jen o místnost v horním patře obecního úřadu. „Budova je jen schránka, komunitní centrum je hlavně o lidech a činnostech. Našli jsme lokální lídry, které jsme podpořili, a kolem nich se ten komunitní život začal točit.“
Za jednu z nejúspěšnějších aktivit považuje Jaroslav Brzák program zaměřený na podporu seniorů. MAS Region HANÁ vybrala několik seniorských koordinátorů, kteří měli za úkol aktivizovat seniorské kluby a udělat drobnou analýzu toho, co je třeba pro ně udělat. „Na základě toho vznikly pravidelné meziobecní návštěvy, tedy že senioři z jedné obce připravují návštěvní den pro seniory z ostatních obcí. Připraví pro ně jednodenní putování po vesnici, provázejí je, něco upečou, vezmou je i na obecní úřad, a během toho vznikají velmi pozitivní vazby. Jezdí k nám senioři až z Olomouce a obce musely začít dělat dvoudenní program, protože do jednoho dne už se to nevešlo.“
Vstupní brána
MAS může být dobrou příležitostí i pro někoho, kdo je v regionu nový a chtěl by se zapojit do místního dění. Nebo pro někoho, kdo chce v regionu rozjet byznys a potřebuje poradit nebo získat finanční podporu. „MASka je ideální místo, které člověka v regionu nasměruje, jakási vstupní brána,“ dodává Kristina Garrido Holmová. Další informace o tom, jak MAS pomáhají, najdete na tomto videu. Spektrum je široké, od záchrany varhan ve Křtinách až po podporu zážitkové dílny ve Velkých Losinách, kde si návštěvníci mohou vyrobit ruční papír.
Zelenina a setkávání v Klatovech
Také rozlohou největší MAS Pošumaví z. s. podporuje mimo jiné komunitní projekty. „Jedním z takových viditelných a oblíbených je komunitní zahrada v Klatovech nazvaná Zahrada v srdci města. Za podpory Operačního programu Zaměstnanost + a finanční podpory Nadace Via se za moštárnou ve Šmilovského ulici upravil pozemek a instalovaly se tu vyvýšené záhony. Kdokoliv z místních se tak může nejen zapojit do pěstování zeleniny a květin, ale vznikl tu i důležitý prostor pro komunitní setkávání a sousedské aktivity. Probíhají tu i menší veřejné akce,“ popisuje Věra Dvořáková z MAS Pošumaví.
O tom, že MAS velmi výrazně oživují regiony, není pochyb, ale proměnila se jejich činnost za těch více než dvacet let, co v Česku fungují? „Já myslím, že se to určitě posouvá, naše činnost se velmi doširoka rozkročila. Otázkou je, jestli je to výhoda nebo ne, ale těch možností a aktivit je mnohem víc než před dvaceti lety. Kolegové z regionů často váhají, zejména z personálních důvodů, jestli by měli využívat vše, co se nabízí, nebo se naopak orientovat jen na některé oblasti. Ale obvykle se pouštějí do věcí s vervou a nadšením a rychle se profesionalizují,“ popisuje Kristina Garrido Holmová, která zároveň se smíchem odmítá odpovědět na otázku, která z českých MAS je nejaktivnější – z toho důvodu, že se liší velikostí území, počtem obyvatel, personálním obsazením i rozsahem činností.
Jaroslav Brzák považuje za největší přínos MAS to, že jsou pravou rukou obcí, kterým pomáhají s rozvojovými věcmi. „Také přinášíme do regionu znalosti, dovednosti a investice, nejen peněžní, ale ty i do lidských zdrojů.“
A právě pro tyto schopnosti MAS byste si měli vyhledat tu svou. Zjistit, co vše podporují, jak můžete jejich potenciál k proměně místa, kde žijete, využít i vy.
