Královéhradecký a Pardubický kraj dokazují, že prosperita regionů nemusí plynout jen z velkých měst. V celorepublikovém srovnání se oba regiony umístily nadprůměrně, a to především díky menším obcím a mikroregionům, které posouvají průměrné výsledky krajských měst nad průměr v mezikrajském srovnání. Společně obsadily první dvě příčky v oblasti životního prostředí, Pardubice navíc ukazují sílu v práci s mikroregiony a Hradec letos těží z výročí 800 let, které proměňuje místní kulturní scénu. Rivalita obou krajských měst tak paradoxně působí jako motor, jenž posouvá celé východní Čechy kupředu.
Lev nebo kůň, Mountfield nebo Dynamo, „mechov“ nebo „koněpůlky“, Muzeum Východních Čech nebo Automatické mlýny? To jsou jen některé z předmětů sporů mezi členy bývalého Východočeského kraje. Ten se k 1. lednu 2000 rozdělil na Kraj Královéhradecký a Pardubický (společně s některými částmi Vysočiny a Libereckého kraje), což v mnoha případech ještě vyeskalovalo dlouholeté pře mezi obyvateli těchto krajů. Skutečně byste jen těžko hledali dvě krajská města, která spolu aktivně soupeří ve všem, co jde.
A abychom zcela odkryli veškeré karty, než se do analýzy obou krajů pustíme naplno, je potřeba přiznat, že se autor tohoto textu narodil v Pardubicích, ale většinu svého života prožil v Hradci Králové.
Nadprůměrná umístění krajů zapříčiňují hlavně menší obce
V celkovém srovnání prosperity v regionech dopadly oba kraje nadprůměrně dobře. Zatímco Pardubický kraj skončil na šesté příčce, Hradečáci vystoupali až na čtvrtou pozici. Hlavním tahounem těchto úspěchů nejsou krajská města, ale menší obce s rozšířenou působností v obou krajích. V Pardubickém kraji je největším tahounem Polička, která dosáhla nejlepšího výsledku v rámci obou krajů a pátého nejlepšího výsledku ze všech 206 českých mikroregionů. V okolí Hradce Králové pak dopadlo nejlépe Nové Město nad Metují, kterému v republikovém srovnání patří celkové čtrnácté místo.
Prostředí k životu na jedničku (a dvojku)
Oba kraje se mohou pyšnit vynikajícím výsledkem v pilíři Prostředí pro život, kde Hradečáci stanuli na první příčce a Pardubáci hned na druhé pozici. Vysoká účinnost separace plastu, relativně nízká kriminalita a v Hradci i nízká míra produkce odpadu zajistily oběma krajům velmi první dvě příčky krajského srovnání.
„Dlouhodobě se ukazuje, že Pardubický kraj patří mezi regiony s nižší kriminalitou, a to i v přepočtu na počet obyvatel,“ popisuje situaci Jan Ptáček, krajský ředitel policie Pardubického kraje. „Tento trend je výsledkem kombinace více faktorů – jednak kvalitní preventivní činnosti, která je cílená zejména na rizikové skupiny a místa, jednak aktivní práce našich policistů v terénu a úzké spolupráce s obcemi i dalšími partnery. Svoji roli sehrává také celkový charakter regionu, který nepatří mezi oblasti s vysokou nezaměstnaností, či vysokou koncentrací velkých městských aglomerací, kde bývá kriminalita obvykle vyšší.“
Zajímavý je i pohled na strukturu trestné činnosti v kraji. Pardubický kraj je totiž jediným, ve kterém jsou nejvýrazněji zastoupeny podvody, zatímco jinde jsou na první příčce zejména krádeže. Podle Ptáčka je většina z těchto případů přímo spojená s kyberkriminalitou: „Nejčastěji je tato kriminalita spojena s podvodnými investičními weby, phishingovými útoky a podvody s různými legendami, jako je například zneužívání identity ‚falešného bankéře‘ apod. Pachatelé často působí v jiných částech republiky nebo dokonce i v zahraničí, nicméně trestná činnost je statisticky evidována v kraji, kde se skutek stal nebo vyšel najevo, nejčastěji to bývá v místě bydliště poškozených. Proto zde dochází k vyššímu podílu podvodů na celkové kriminalitě,“ vysvětluje krajský ředitel policie.
Volný čas letos v Hradci mění výročí 800 let
V oblasti volného času jsou oba kraje relativně průměrné, nicméně pro Hradec je letošní ročník specifický a silně se vymyká běžným datům. Hradec Králové jako město totiž letos slaví 800 let od svého založení a celý rok pořádá řadu oslav, které toto výročí připomínají – ať už jde o zvýšenou podporu stávajících koncertů a festivalů, jako je festival Rock For People, divadelní Open Air či třeba Sborové slavnosti, nebo události úplně nové zřízené speciálně pro oslavu výročí.
Ožití Hradce potvrzuje i jeho primátorka Pavlína Springerová: „Město letos žije kulturně, sportovně, společensky i zábavně jako nikdy předtím. Připravili jsme více než sto různorodých akcí, aby si každý našel to svoje – od malých dětí, přes rodiny až po seniory. Proběhly koncerty, divadelní představení, výstavy, workshopy, ale i neobvyklé zážitky jako ‚Sauna days‘. Jinými slovy každý zažije svůj vrchol oslav na jiné akci – někdo na skejťáckém festivalu, jiný na jedinečné dronové show či v rámci nevídané balonové fiesty, kdy se nad Hradcem v jeden moment vznášelo více než 80 horkovzdušných balónů.“
Hradecké letiště, které je už desítky let dějištěm festivalu Rock For People, hostovalo na přelomu srpna a září hostovalo unikátní dronovou show spojenou s oslavami 800 let města. Pětistovka dronů divákům předváděla několik architektonických skvostů Hradce i další místní symboly.
Pardubická SFÉRA vzdělává a baví děti i seniory
Ve volnočasovém vyžití nezaostává ani Pardubický kraj. Příkladem za všechny je vzdělávací centrum SFÉRA, které nejenže připravuje zájemce na vzdělávání budoucnosti skrze posilování měkkých dovedností, ale pořádá přednášky o moderních trendech v přírodních vědách, propojuje experty z různých oborů a rozvíjí komunitu. „Posláním SFÉRY je otevírat svět vědy, technologií a řemesel všem generacím – tak, aby si je lidé mohli nejen vyslechnout, ale hlavně sami vyzkoušet,“ popisuje misi SFÉRY její Tereza Všetečková, která se stará o komunikaci projektu a doplňuje, že se aktivit pořádaných projektem mohou účastnit děti od pěti let, školáci, studenti, rodiče, učitelé, ale i dospělí, kteří se chtějí celý život něčemu učit.
„Máme 180 vzdělávacích programů pro školy, kurzy a kroužky pro děti a teenagery, workshopy i vzdělávání pro dospělé. Každý si u nás může najít svou cestu – ať už jde o hravé objevování, nebo hlubší pochopení složitějších témat,“ vysvětluje Všetečková
V poctivé práci s mikroregiony jde Pardubický kraj příkladem
Zatímco Hradec oslavuje výročí, které Pardubice čeká za sedmdesát let, Pardubický kraj usilovně pracuje na podpoře jednotlivých regionů, které jej utvářejí. Vedení kraje se nespokojilo s tradičním vymezením mikroregionů, ale překreslilo mapu k tomu, aby mohlo efektivněji pomáhat v těch nejvíce ohrožených místech včetně příhraničních oblasti s Polskem.
Mimo to v kraji funguje i elektronický dotační portál Pardubického kraje, který pomáhá podporovat rozvoj vybraných projektů, které o podporu žádají.
Občanská vybavenost a sociální struktura – dva pilíře, ve kterých mají kraje rezervy
Ke cti oběma krajům slouží fakt, že se v žádné ze sledovaných oblastí nepropadají k posledním místům mezikrajského srovnání. Nejhorším umístěním Pardubického kraje je devátá příčka v občanské vybavenosti, způsobená zejména nižším počtem optických přípojek k internetu, zastávek veřejné dopravy a v případě například Chrudimi i nižší hustotou silniční sítě.
Nejhorším umístěním Královéhradeckého kraje je rovněž devátá příčka, ale tentokrát jde o pilíř Demografie a sociální struktura. Vrchlabí a Trutnov patří k obcím s rozšířenou působností, ze kterých se lidé vystěhovávají, v Broumově je jeden z nejnižších podílů vysokoškoláků a ve věkovém průměru je Nové město nad Metují až na 193. místě z 206 sledovaných mikroregionů.
Ať už raději vyrazíte na Sněžku nebo Veselý kopec, ať už se raději koupete na Rozkoši nebo nebo na Seči, ať už jste absolventy UPCE nebo UHK, jedno je jisté: východní Čechy mají co nabídnout. Oba kraje ukazují, že prosperita není jen doménou velkých měst, ale že ji často nesou menší obce a mikroregiony. Královéhradecký i Pardubický kraj potvrzují, že kombinace dobrého životního prostředí, kvalitní práce s regiony a pestrého kulturního života tvoří pevný základ pro jejich rozvoj. Dlouholetá rivalita a soupeření Hradce a Pardubic tak možná není překážkou, ale motorem, který oba kraje žene ku prospěchu obou krajů.
