Plzeňský kraj se v hodnocení Indexu prosperity regionů umístil až na 11. místě mezi kraji. Jeho přednostem vévodí oblast volného času. Velký důraz kraj klade na rozvoj oblasti sportu, což doplňuje také skutečnost, že se region může pyšnit vůbec největší hustotou sportovišť v Česku, na tisíc obyvatel jich zde připadá v průměru 6,16. Dobře si kraj vede také v nabídce muzeí a galerií, jejichž hustota v přepočtu na obyvatele vychází jako třetí nejlepší v Česku. Za návštěvu stojí jak známé Pivovarské muzeum Plzeň, tak třeba komornější Museum veteránů na Zelenohorské poště v Nepomuku na jižním Plzeňsku. Slabinou kraje naopak zůstává vůbec nejnižší dostupnost rychlého optického internetu v republice, která je daná nejen větším počtem malých sídel, ale také pro komerční operátory silnou konkurencí ze strany občanské iniciativy.
Plzeňský kraj vychází podle srovnání v rámci analýzy Indexu prosperity regionů z pohledu kvality života až jako 11. nejlepší region v Česku. Méně slavné skóre patří už jen Moravskoslezskému, Karlovarskému a Ústeckému kraji. Výsledky z Plzeňského kraje bohužel potvrzují stereotypy o rozvinutější metropoli a pokulhávajícím venkově – Plzeň vychází v Indexu jako nejúspěšnější mikroregion v kraji; naopak až na cípu z celkových 15 ORP v kraji najdeme mikroregion Horšovského Týna. Obecně se dá shrnout, že mikroregionům ve východní části kraje se daří lépe než těm na západě. Po Plzni se lidem nejlépe žije v ORP Přeštice a Sušice. Zatímco západní okraj kraje tvoří hřebeny Šumavy přecházející do Českého lesa, i zbytek kraje tvoří mírné pahorkatiny přecházející na severovýchodě do vrcholků Brd.
Nadšenci do pohybu a pivovarnictví si v Plzeňském kraji užijí
Jedinými pilíři, ve kterých dopadl Plzeňský kraj nadprůměrně, jsou Volný čas a Demografie a sociální struktura. Oblast volnočasového vyžití je pro kraj sektorem, ve kterém si vede vůbec nejlépe – s lepšími výsledky vyšly z českých krajů pouze Jihočeský a Zlínský. Podle údajů organizace CzechTourism návštěvníky do regionu táhnou možnosti kombinace aktivnějšího pobytu s kulturou: „Třeba z dopravy do destinace můžeme vyčíst vyšší procento využití kola. Podobně tomu odpovídají i aktivity, které návštěvníci během pobytu realizují, kde se jako důležité ukazují gastronomie, přírodní památky, pěší turistika a návštěva kulturních pamětihodností,“ dokládá vedoucí Institutu turismu Petr Janeček.
Také data v Indexu ukazují, že se lidem v Plzeňském kraji ve volném čase fyzickou kondici pěstovat nabízí; „Divoký západ Česka“ se může pyšnit vůbec nejvyšší koncentrací nejrozličnějších typů sportovišť. Průměrně dle údajů za jednotlivé ORP v kraji vychází v přepočtu na tisíc obyvatel 6,16 sportovišť, jak je identifikuje OpenStreetMap. Pro porovnání, v Praze, která v tomto ohledu vyšla nejhůře ze všech, na tisíc lidí vychází jen 2,64 sportovišť.
Důraz na sport v kraji klade i samotné vedení samosprávy. Hlavní strategický dokument kraje Program rozvoje Plzeňského kraje 2022+ uvádí sport jako jeden z klíčových aspektů pro rozvoj lidského potenciálu. Vize dokumentu nicméně kopíruje již dřívější střednědobý Plán rozvoje sportu v PK, který byl schválen v roce 2018.
Plzeňský kraj připravuje sportoviště na Zimní olympiádu dětí a mládeže v roce 2027
Že je Plzeňský kraj tradičním sportovním regionem, potvrzuje náměstek Plzeňského kraje pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc s tím, že už od dob vzniku kraje zde byla podpora tělovýchovy a sportu vnímána jako zásadní priorita. „Plzeňský kraj každoročně vyhlašuje dotační programy na podporu tělovýchovy a sportu se zaměřením na děti, mládež a parasportovce. Pravidelně vyhlašujeme na daný rok dva hlavní dotační programy,“ přibližuje přístup Kraje Vladimír Kroc.
Na podporu výstavby a rekonstrukce sportovišť ze strany kraje každoročně putuje 40 milionů korun: „Tato podpora se soustředí na obce všech velikostí, čímž se zajišťuje dostupnost sportovních aktivit pro širokou veřejnost i v méně dostupných sídlech regionu. Zaměřujeme se na to, aby byl sport dostupný pro všechny věkové kategorie i osoby se zdravotním postižením,“ popisuje Kroc. Dotace zahrnuje širokou škálu podpory – od vybudování a rekonstrukce velkých sportovních hal, stadionů, in-line drah či workoutových hřišť přes školní sportoviště až po menší víceúčelová hřiště či venkovní posilovny dostupné v přírodě široké veřejnosti.
Kraj také každoročně pomáhá sportovním klubům poskytnutím celkové finanční podpory 30 milionů korun k zajištění celoroční činnosti. Přes dalších 100 milionů korun z krajského rozpočtu je pak žadatelům dostupných skrze individuální dotace. Pro sportovního ducha regionu je podstatná skutečnost, že kraj bude v roce 2027 dějištěm Zimní olympiády dětí a mládeže, což s sebou nese nutnost vybudování zázemí, které ale zůstane užitečné dlouhodobě. Mezi sportovišti, která se tak dočkají krajské podpory, najdeme Sportovní areál Špičák, Sportovní Areál Nýrsko, kde probíhá výstavba areálu pro běžecké lyžování, i zimní stadiony v Klatovech, Domažlicích a Sušici.
Kromě krajské samosprávy jde nicméně naproti rozvoji sportu v Plzeňském kraji také magistrát metropole Plzně. Například na přelomu června a července město schválilo, že mezi sedm sportovních organizací poputují téměř tři miliony korun určené na podporu organizace závodů, přípravy mladých talentů nebo zlepšení sportovní infrastruktury.
Metropole Plzeň jako největší lákadlo turistů
Organizace CzechTourism vypozorovala, že v Plzeňském kraji mezi turisty v oblíbenosti v roce 2024 dominovalo několik kategorií. Oblast věda a technika přilákala 882,3 tisíc lidí, následovala ji kategorie zoo, zahrady a akvária, která zajímala 677,3 tisíc lidí, třetí skončily hrady a zámky s 425,7 tisíci návštěvníky v roce 2024, a po nich následovaly muzea a galerie pyšnící se 215,8 tisíci zájemců. „Mezi sledovanými objekty mají největší zastoupení muzea a galerie, kam spadá 26 turistických cílů a hrady a zámky, mezi kterými najdeme 19 cílů,“ dodává Petr Janeček z CzechTourism.
Pokud bychom se podívali na to, co konkrétně pro lidi představovalo v roce 2024 v Plzeňském kraji největší lákadla, největší úspěch za celý kraj sklidila metropole Plzeň. Vůbec největší zájem turistů totiž zaznamenal s 537,3 tisíci návštěvníků Pivovar Plzeňský Prazdroj, kterému sekundovaly Zoologická a botanická zahrada města Plzně, DinoPark Plzeň, Techmania Science Center a kulturní prostor DEPO2015.
Muzea a galerie mezi chloubami Plzeňského kraje
Že je oblast muzeí a galerií silnou předností Plzeňského kraje, naznačuje ale také Index prosperity regionů. Jejich hustota zde vychází s hodnotou 23,17 takových míst na 100 tisíc obyvatel jako třetí nejvyšší z českých krajů. Lepším výsledkem se mohou pyšnit pouze Jihočeský a Liberecký kraj. Mezi nejoblíbenější muzea či galerie v Plzeňském kraji patří dle CzechTourism Pivovarské muzeum Plzeň, environmentální centrum Železná Ruda, výrobce šumivých vín Bohemia Sekt ve Starém Plzenci, Muzeum strašidel Plzeň a Pavilon skla PASK Klatovy. V posledním zmiňovaném čeká na milovníky skla ojedinělá sbírka šumavského skla a sklářského designu.
Petr Janeček z CzechTourism nicméně připomíná, že kdo se pohybuje v Plzeňském kraji, neměl by si nechat ujít ani další – ať už muzejní expozici architektury s jedinečnou atmosférou Loosovy interiéry v Plzni, největší nestátní vojenské muzeum v ČR Muzeum na demarkační linii v Rokycanech nebo barokní lékárnu U Bílého jednorožce v Klatovech – unikátní a nejzachovalejší barokní lékárnu v Česku. „Co se týče umění, tak tam je největší nabídka samozřejmě v Plzni – sídlí zde Západočeská galerie, galerie Sutnarka nebo galerie Jiřího Trnky,“ jmenuje Janeček.
Zajímavý zážitek v kombinaci s atmosférou malebného venkovského maloměsta jižního Plzeňska nabízí také Museum veteránů na Zelenohorské poště v Nepomuku, rodišti svatého Jana Nepomuckého. V rámci celkem devíti dílčích expozic muzea si návštěvníci mohou prohlédnout přes sto historických vozidel. Že se vyplatí otevřít muzeum i v městečku, jako je Nepomuk, ukazuje fakt, že v současnosti jej nijak finančně nepodporují samosprávy ani stát. „V roce 2011 byl vznik muzea podpořen z evropských fondů skrze Místní akční skupinu svatého Jana z Nepomuku a jeho dílčí rozšíření opakovaně z krajských dotačních programů na podporu cestovního ruchu. V posledních pěti letech jsme ale o žádné granty pro muzeum nežádali,“ říká Pavel Kroupa, mluvčí Spolku přátel starého Nepomuka, který muzeum provozuje.
Provoz muzea není jedinou aktivitou Spolku. Tato místní organizace založená už před dvěma dekádami jako aktivistické občanské sdružení sice nepatří mezi ty nejviditelnější, měla ale podstatný vliv na podobu Nepomuka. „Spolek se již v počáteční fázi své existence zasadil o zavedení regulativu Historického jádra města do územního plánu. Tato ‚kvazipamátková zóna‘ funguje od roku 2006 a byla převzata i do současného územního plánu. Díky její existenci bylo nepochybně zachováno množství památkových hodnot, které by jinak zanikly,“ uvádí Kroupa a ilustruje tak možnosti, jaký dopad může mít občanská aktivita v menším městě.
Po sportu a umění čas na literaturu: nedostatkem knihoven Plzeňský kraj netrpí
Velmi úspěšným indikátorem je pro Plzeňský kraj dostupnost knihoven. Na tisíc lidí zde vychází 1,32 knihoven, což region řadí na druhou nejlepší příčku v Česku hned po Vysočině s hodnotou 1,34. Možná překvapivě kraj nicméně nevyniká, co se týče hustoty divadel. Na 100 tisíc obyvatel jich zde vychází pouze 0,36.
Plzeňský kraj ale není pouze o trávení volného času. Druhým nejúspěšnějším pilířem se pro kraj stala Demografie a sociální struktura, a to přesto, že v mezikrajském srovnání se řadí až na průměrnou 7. příčku v ČR. Fakt, že má s hodnotou 10,93 na tisíc obyvatel mezi kraji třetí nejpozitivnější výsledky stran migračního salda, nám říká, že se region nemusí obávat úbytku obyvatelstva. Stran populace zde nicméně může představovat problém jeden z nejnižších podílů vysokoškoláků, kterých zde v rámci celkové populace najdeme pouze 9,19 %, což kraj řadí až na 12. příčku v ČR (v Praze, které patří prvenství, má titul 29,12 % obyvatel).
Mezi silnější pilíře regionu se řadí také Ekonomika, kterou má 8. nejlepší v ČR. Obcím v regionu v průměru plynou druhé nejvyšší příjmy v Česku hned po Praze, hodnota odpovídá 43 500 korun na obyvatele. Kraj příliš netrápí ani nezaměstnanost – podíl nezaměstnaných zde dosahoval pouze 2,72 % dle průměru za jednotlivé ORP.
Aktivní přípojky optického internetu mají v Plzeňském kraji pouze 4 % lidí
Pilířem, který naopak táhne Plzeňský kraj dolů ze všech nejvíce, je Občanská vybavenost, region se v tomto ohledu umisťuje jako poslední v Česku. Výhody vysokorychlostního internetu přes optické přípojky si zde užívají ani ne 4 lidé ze 100, což odpovídá nejhoršímu stavu ze všech krajů v ČR. V premiantském Moravskoslezském kraji přitom připadá na 100 obyvatel 10,45 aktivních přípojek optického internetu.
„Plzeňský kraj vykazuje nižší pokrytí optickými přípojkami z několika důvodů. Jedním z hlavních faktorů je silná konkurence ze strany občanské iniciativy, která má více než 38,5 tisíce členů a výrazně ovlivňuje cenovou politiku v regionu. Spolek vznikl jako alternativa k tradičním poskytovatelům a poskytuje připojení za podmínky nízkých členských poplatků. Tento model vytváří tlak na komerční operátory, což ztěžuje jejich rozšiřování optické infrastruktury – i T-Mobile zvažoval ekonomickou návratnost investic v těchto lokalitách,“ vysvětluje situaci ředitel programu výstavby FTTH (fiber to the home) sítí ve společnosti T-Mobile Zdeněk Bumbálek a dodává, že region je kromě toho charakteristický větším počtem malých sídel a menších měst, kde výstavba vychází jako nákladnější než v hustě osídlených oblastech.
T-Mobile momentálně buduje optickou infrastrukturu v šesti městech v regionu včetně Plzně, kde se zaměřuje na efektivní pokrytí vysoce osídlených oblastí. „K dnešnímu dni v Plzeňském kraji operátor nabízí dostupnost gigabitových rychlostí pro více než 57 tisíc domácností a dalších 7 tisíc domácností se nachází ve fázi výstavby,“ popisuje Bumbálek, že operátor pokračuje ve snaze zvýšit pokrytí i přesto, že zde vzhledem k silné konkurenci zaznamenal určité zpoždění.
Z oblasti občanské vybavenosti Plzeňský kraj pokulhává také v počtu výdejních míst Zásilkovny na obyvatele nebo co do hustoty zastávek veřejné dopravy. V případě pilíře Dostupnost péče pak kraj také neexceluje, umístil se až jako 13. v ČR. Obyvatelé to mohou mít těžší, pokud potřebují sehnat léky, protože u indikátoru Počet lékáren skončil rovněž jako poslední. Dobré je tedy pamatovat na to, že pokud si v Plzeňském kraji při některé z mnoha možností sportovního vyžití odřete kůži, náplasti, obvaz nebo dezinfekce nemusí být hned po ruce.
