„Je to především o změně našeho mindsetu. Odstraňme sebelítost, překážky a ideologie, učme se, protože učení zvyšuje odolnost, a inovujme. Inovace dokážou vyřešit 50 % problémů,“ odpovídá na otázku z titulku David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Podle ředitelky Asociace podnikavé Česko Anny Kačabové nevnímá zhruba třetina české populace podnikavost úplně pozitivně. „Vidí zřejmě pořád podnikatele z divokých devadesátek, který se chce obohatit na úkor druhých, aniž by jim přinesl nějakou reálnou hodnotu. Další třetina Čechů zase podle našeho průzkumu vidí podnikavost zúženě: jako schopnost založit firmu, nastartovat byznys a vydělávat peníze. Jen zbylá třetina to vnímá v širším kontextu, tedy jako kreativitu, iniciativnost, činorodost; dovednost zahrnující tři kroky.“
Tím prvním je schopnost přenastavit si myšlení a vidět kolem sebe nikoliv problémy, ale příležitosti. Podnikavý člověk nenadává, že je něco špatně, ale přemýšlí, jak to změnit. Druhým krokem je schopnost najít v sobě zdroje.
„Vědět, co ve mně je. A to, co není, si najít jinde, jak v podobě lidských, tak materiálních zdrojů. Třetí krok je, že jdu do akce a vytvořím určitou hodnotu. Ne nutně jen ekonomickou, ale třeba i společenskou nebo kulturní. Ani nemusím hned podnikat, podnikavý může být zaměstnanec, který přinese svému zaměstnavateli nějakou inovaci.“
Co si počít s kávovou sedlinou
Jana Šrámková je podnikavcem v nejlepším slova smyslu. Před šesti lety pracovala jako projektová manažerka pro několik neziskovek a v jedné z nich si vzala na starost třídění odpadů. Zároveň tu založila kávový koutek, takže zanedlouho k papírům, plastům a náplním do tiskárny přibyla kávová sedlina.
„Začala jsem googlit, co by se s ní dalo dělat. V tu dobu tady ale žádné řešení ani firmy, které by se tím zabývaly, neexistovaly.“ Jana to nevzdala a začala zjišťovat, jak řeší sedlinu v zahraničí. „Našla jsem dvě Australanky, které se tomuto tématu věnovaly, a začala je sledovat. Nicméně jsem pořád nemohla najít sofistikovaný způsob, jak kávovou sedlinu svážet.“
To bylo v říjnu 2019. V zimě se pak rozhodla pronajmout si židli v pražském Impact Hubu, kde se dozvěděla o soutěži Social Impact Awards. Svůj projekt na svoz odpadu z kávové sedliny k dalšímu využití ještě neměla tolik propracovaný, ale měla poslední šanci se přihlásit – horní věková hranice byla 30 let.
Soutěž nevyhrála, ale dostala se mezi desítku nejlepších. „A pak jsem měla štěstí, protože mi můj mentor z PwC nabídl další podporu a dodal mi tým odborníků, kteří se mi věnovali a naučili mě sestavit projekt od A do Z. Dva roky jsme vyvíjeli hardware a software pro logistiku a já jsem mezitím ještě odjela do Nizozemí na master program společnosti, která se zabývá pěstováním hub na kávové sedlině.“
Unikátní designovka s oceněním
Janina značka reKáva posléze začala nabízet kavárnám a firmám svoz kávové sedliny pomocí elektrokol a chytrých košů a domácnostem growkity (domácí sady na pěstování hub), aby si v sedlině mohly vypěstovat hlívu ústřičnou. Značka jede, ale Jana neustále přemýšlí, jak svůj projekt zdokonalit. Vylepšila původní nizozemský manuál pro zákazníky a rozhodla se dodat domácnostem growkit z ještě lepšího materiálu.
Společně s Lenkou Novotnou z firmy Plastia dva roky vyvíjely houbárium. „Je to unikát, který nedělá nikdo na světě. Když kávovou sedlinu hodíte do plastu, linka to celé opravdu zrecykluje a neplivne.“ Houbárium je vyrobeno z recyklovaného materiálu, který obsahuje příměs kávové sedliny, což mu dodává charakteristickou zrnitost a jemné probarvení. Díky tomu je nejen plně recyklovatelné, ale také esteticky atraktivní. „I díky tomu je to designovka, se kterou jsme letos na jaře vyhráli ocenění Red Dot,“ dodává Jana.
O Janino houbárium mají zájem české i zahraniční obce a samosprávy, protože dokonale zapadá do konceptu Smart City. Díky své podnikavosti vybudovala nejen ekonomicky prosperující firmu, ale i firmu, která má hodnotu pro společnost.
Podnikavost jako základní kompetence
Je podnikavost vrozená, nebo se k ní může dopracovat každý? Anna Kačabová je přesvědčená, že se tahle schopnost dá natrénovat. „Velký díl podnikavosti si neseme z dětství. Pokud se ji nedaří podněcovat v rodině, měla by pomoci škola, což se v Česku zatím moc neděje. Naopak ji české školství někdy v žácích spíše potírá.“
Podnikavost je ale i podle Evropské komise jednou z osmi klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a nejpozději od září 2027 vstupuje v platnost nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, dříve osnovy, který školám ukládá, aby v podnikavosti děti rozvíjely. Asociace podnikavé Česko je spojovníkem mezi svými organizacemi, které působí na školách, a úředníky, odbornou veřejností a řediteli škol a ve velkém se věnuje osvětě. „Aktuálně rozjíždíme certifikaci Podnikavá škola, kdy školy doprovázíme na cestě při proměně v podnikavou školu. Ukazujeme jim, že spoustu věcí k podpoře podnikavosti už dělají, pomáháme jim nastavit systém a zapojit komunitní nebo podnikatelské prostředí.“
Hloupnutí versus odolnost
Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma Spořky, žijeme v době souběhu několika krizí. „Oxfordská univerzita vyhlásila slovem roku 2024 výraz brain rot neboli hloupnutí. Děje se tak v důsledku konzumace sociálních sítí a poklesu našich kognitivních schopností. Čtvrtina lidí dnes není schopná koncentrace, pětina se neumí učit novým věcem. Navíc důvěra v to, že se příští generace budou mít lépe, silně klesá.“
Co tedy dělat? Je naším cílem být šťastný? „Ne, naším cílem je přežít. Čili stát se odolnými,“ reaguje David Navrátil, a dodává, že se není třeba tolik litovat. „Česká republika může využít trend reindustrializace, vždyť umíme vyrobit cokoliv. I letadlo, jako jedna z mála zemí na světě. Chybí nám sice kapitál, ale nechybí nám kreativita, dokonce máme nejvyšší podíl kreativity na světě. Také patříme k vysoce robotizovaným zemím, i když taková Čína je ještě mnohem dál.“
Podnikavé Estonsko, Jihomoravský kraj a Smíchov
Členské organizace Asociace podnikavé Česko podporují podnikavost na všech úrovních vzdělávacího systému. Řeší ji ale někdo na úrovni vlády? „Iniciovali jsme vznik meziresortního výboru. Zjistili jsme totiž, že se k tématu podnikavosti vztahuje více ministerstev, ale žádné se mu nevěnuje naplno. Ale nejsme na tom tak dobře jako třeba Estonsko. Tam si řekli, že podnikavost je hlavní prioritou jejich vzdělávacího systému. Že neohrožuje jiné kompetence nebo obsahy, naopak dokáže v rámci vzdělávání obejmout řadu dalších věcí a dodává mu kontext. Podle našeho nejnovějšího průzkumu jen každý šestý dospělý Čech (16,3 %) označuje podnikavost za klíčovou dovednost pro život v 21. století, což je velmi málo,“ říká Anna Kačabová.
V Česku je podle ní v podnikavosti nejdále Jihomoravský kraj, protože se nevěnuje jen inovačním centrům a startupům, ale i školám. „Uvědomují si, že když chceme do inovačních center nalákat podnikavé hlavy, musíme na nich začít pracovat už na základkách. Organizace, které se tu podnikavosti věnují, proto spolupracují a v systému na sebe navazují.“
Jako příklad škol, které by v Česku mohly sloužit jako vzor podnikavosti, zmiňuje také Smíchovskou střední průmyslovou školu a gymnázium v Praze a EKO gymnázium Brno. „Obě podporují studenty v tom, aby si všímali věcí kolem sebe a vymýšleli projekty, které budou pomáhat škole i komunitě. Aktivně tu funguje školní parlament a participace, mladší studenti se učí od těch starších a role učitele se přesouvá z toho, kdo má patent na veškeré poznání, na mentora a průvodce.“
Text vyšel také v newsletteru dobro.dějky.
