V Olomouckém kraji panují sedmé nejlepší podmínky k životu v ČR. Může za to především nejlepší dostupnost zdravotní péče mezi kraji. V Olomouci navíc sídlí Národní telemedicínské centrum, které pomáhá uvádět péči na dálku do praxe, čímž celkovou dostupnost ještě zvyšuje. Za dobrým výsledkem ale stojí i přítomnost fakultní nemocnice a vysoká úroveň vzdělávání – Olomoucký kraj v oblasti Vzdělávání získal třetí nejlepší skóre. Kromě prestižní univerzity se na něm podílí i dostupné mateřské a základní školy. Kraji se naopak nedaří v demografických a ekonomických ukazatelích, např. na tisíc obyvatel zde připadá jen 86 podnikatelů, což odpovídá třetí nejnižší hodnotě ze čtrnácti krajů.
Podmínky pro život v Olomouckém kraji dosahují sedmé nejvyšší úrovně ze čtrnácti českých krajů. V rámci samotného kraje nejlepší skóre získal mikroregion Lipník nad Bečvou, který vyniká i v celorepublikovém srovnání. Z něho totiž vyplývá, že Lipník nad Bečvou je desátým nejvíce prosperujícím mikroregionem ze 206 českých mikroregionů.
Mikroregionem přitom máme na mysli obec s rozšířenou působností (ORP). Nejedná se tak o město samotné, ale i o přilehlé okolí včetně dalších obcí. Například v mikroregionu Olomouc kromě krajského města nalezneme i města Štěpánov či Velkou Bystřici. Výjimku představuje Praha, která sice status ORP nemá, ale i tak ji počítáme jako mikroregion a zároveň i jako kraj.
Za velmi dobrým výsledkem Lipníku nad Bečvou stojí především čtvrtá nejlepší občanská vybavenost a šesté nejlepší možnosti trávení volného času z 206 českých mikroregionů. V praxi to znamená například poměrně vysoký počet knihoven, sportovišť, kin. muzeí a galerií či třeba divadel v přepočtu na obyvatelstvo.
Olomoucký kraj má třetí nejvyšší úroveň vzdělávání v ČR
Olomouc se taktéž může pochlubit dobrými podmínkami pro život. V rámci kraje skončila druhá. Jak vyplývá z celkové analýzy, Olomouc může těžit zejména ze své vysokoškolské tradice – vždyť v ní také najdeme druhou nejstarší univerzitu v Česku. Univerzita Palackého byla založena roku 1573. I díky tomu podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstvo v mikroregionu Olomouc dosahuje 19 %, tedy páté nejvyšší hodnoty.
Olomouc můžeme bez nadsázky označit za „nejstudentštější“ město v Česku. Vztaženo ku obyvatelstvu má totiž právě ona nejvíce studentů z českých měst. Když sečteme obyvatele a studenty, tak v průběhu semestru je každý sedmý obyvatel Olomouce studentem, jak vyplynulo z analýzy Silnějších regionů. Studentský duch se v hanácké metropoli nepodepisuje jen na bohatém kulturním životě, ale také na výzkumu či třeba dobrovolnictví.
Dobrá úroveň vzdělávání se ale netýká jen Olomouce a nelze ji vztáhnout ani jen na vysoké školy. Předně, Olomoucký kraj v rámci oblasti Vzdělávání dosáhl třetí nejlepší úrovně. Za dobrým výsledkem v tomto případě stojí především druhý nejvyšší počet tříd v mateřských školkách v přepočtu na obyvatelstvo, ale i dostupné základní školy. Těm se současně daří žákům předávat i digitální kompetence, v tomto dokonce vyšly nejlépe ze všech českých krajů.
Olomouc centrem telemedicíny v Česku
Právě kvalitní vzdělávání (přítomnost univerzity a fakultní nemocnice) bezpochyby přispělo k nejsilnější stránce Olomouckého kraje, a to dostupnosti zdravotní péče. Právě tu má nejvyšší v celé republice, aspoň pokud budeme vycházet z počtu lékařů na obyvatelstvo. V praxi zde díky tomu najdeme 61,32 ordinací praktických lékařů na sto tisíc obyvatel, přičemž průměr pro české mikroregiony činí 52. Nejlépe si v tomto ohledu vede mikroregion Hustopeče s 86 ordinacemi praktického lékaře.
Olomoucký kraj péči zpřístupňuje a zkvalitňuje i s pomocí tzv. telemedicíny, poskytování péče na dálku. Ve Fakultní nemocnici Olomouc například od roku 2014 sídlí Národní telemedicínské centrum, které má již zkušenosti se sledováním stavu pacientů na dálku, pokud jde o poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání či diabetes. „Národní telemedicínské centrum je kompetenčním centrem Ministerstvo zdravotnictví a vytváří pro ně odborné vývojové a realizační podhoubí pro telemedicínu v ČR, a to na základě jak národních, tak evropských projektů. Zároveň je velmi aktivní v Olomouckém kraji, kde řídí pracovní skupinu e-Health v rámci Smart regionu a realizuje pro kraj i některé projekty,“ přibližuje činnost centra Adam Fritscher, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc.
Od roku 2020 lékaři testují vzdálené monitorování onkologických pacientů. Díky němu mohou lékaři s pacientem mnohdy konzultovat jeho stav na dálku, čímž mu ušetří cestu do nemocnice, a to i v případě onkologické péče. Jak vysvětluje Antonín Hlavinka, náměstek informačních technologií FNOL a koordinátor ICT Národního telemedicínského centra, pro Medical Tribune: „Komplexní onkologické centrum FNOL poskytuje onkologickou péči v celém Olomouckém kraji. Z některých oblastí, jako je například Jesenicko, mají pacienti velkou dojezdovou vzdálenost. Velké části nemocných trvá cesta do nemocnice více než hodinu. Na regionální úrovni je onkologická péče nedostatečná, respektive mohou podat jen omezené množství terapie. Navíc vnímáme narůstající nedostatek kvalifikovaného personálu.“
Telemedicína ale nestojí jen na odborných kapacitách a zdravotnických zařízeních, nýbrž i na dostupnosti kvalitní digitální infrastruktury. Bez ní by nebylo možné zajistit spolehlivý přenos citlivých zdravotnických dat či realizovat videokonzultace s pacienty v odlehlých oblastech. Právě technologická připravenost regionu tak čím dál více rozhoduje o tom, zda se pokročilé zdravotní služby skutečně dostanou až k lidem. Význam technologického zázemí potvrzuje i T-Mobile.
„Rozvoj telemedicíny souvisí s dostatečně robustní a stabilní digitální infrastrukturou. Díky ní je možný bezpečný a plynulý přenos zdravotnických dat, realizaci videokonzultací i vzdálený monitoring pacientů – tedy služby, které jsou klíčové pro zvýšení dostupnosti zdravotní péče v regionech. Investice do moderní infrastruktury proto nejsou jen technologickým vylepšením, ale strategickým krokem k efektivnějšímu zdravotnictví a dlouhodobé prosperitě regionů,“ Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost společnosti T-Mobile.
Olomoucký kraj má třetí nejlepší dostupnost vysokorychlostního internetu. Na 100 obyvatel zde připadá 7,68 aktivních přípojek optického internetu. Situace je obecně lepší na Moravě a ve Slezsku, nejvyšší dostupností se totiž může pochlubit Moravskoslezský kraj, který tak předčil druhou Prahu.
Kraji se naopak příliš nevede v ekonomických a demografických ukazatelích
Lze navíc předpokládat, že současný nedostatek kvalifikovaného personálu se bude dále prohlubovat, jelikož Olomoucký kraj má třetí nejstarší obyvatelstvo v Česku. Jeho obyvatelé jsou průměrně staří 42,94 let, přičemž celorepublikový průměr činí 42,39 let. Se stárnoucí populací se sice potýká celé Česko, nejvíce ale dopadá právě na regiony, z nich se mladí odstěhovávají.
Obecně si Olomoucký kraj stojí hůře v demografických ukazatelích. Kromě vysokého průměrného věku za to může i páté nejnižší migrační saldo či třeba nižší naděje dožití v porovnání s ostatními kraji.
Kraj se také současně umístil až na jedenáctém místě v oblasti Ekonomika. Najdeme zde například třetí nejnižší počet podnikatelů, na tisíc obyvatel jich zde připadá 86. Přitom zvýšení počtu podnikatelů by podle Terezy Hrtúsové, analytičky České spořitelny, zvýšení počtu podnikatelů by mohlo kraji pomoct hned na několika úrovních: „Do budoucích desetiletí lze podle projekce ČSÚ očekávat pokles počtu obyvatel v kraji, a to o zhruba 11 % do roku 2050. Podíl obyvatel v produktivním věku se bude snižovat z dnešních 62 % na 55 % v roce 2050, vzroste naopak podíl osob starších 65 let, který v roce 2050 dosáhne 31 % oproti aktuálním 23 %. Olomoucký kraj se rovněž potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti oproti celorepublikovému průměru. Pozitivním impulzem pro kraj by s ohledem na demografický a ekonomický vývoj byla podpora malého a středního zaměstnání a vytvoření start-upového ekosystému. Efektem podpory podnikání by zároveň mohlo být zvýšení motivace mladých lidí k setrvání v regionu.“
