Jihomoravský kraj se umístil na 5. místě v Indexu prosperity regionů, vyniká kvalitním vzděláváním a v porovnání s ostatními kraji relativně dostupným bydlením. To navíc obce podporují mnohými projekty, například Brno úspěšně vyzkoušelo českou podobu amerického přístupu Rapid Re-Housing, kdy zajistilo nájemní bydlení 50 sociálně znevýhodněných rodinám a skrze neziskovou organizaci jim poskytlo intenzivní podporu. Po dvou letech si bydlení udrželo více než 80 % z nich. Jihomoravský kraj ale čelí i ekologickým výzvám, patří mezi ty nejvíce zasažené suchem, což ještě umocňuje fakt, že se jedná o tradiční českou zemědělskou oblast. Vodu se snaží zachytit budováním nových krajinných prvků, a to mnohdy s pomocí rakouských sousedů.
Jihomoravský kraj se v rámci Indexu prosperity regionů umístil na 5. místě. Může se pochlubit zejména kvalitním a dostupným vzděláváním nebo relativně mladou populací ve srovnání se zbytkem ČR – průměrné stáří zde činí 41,8 let, což odpovídá třetímu nejnižšímu věku v ČR. Jen o trochu více na východ, ve Zlínském kraji, přitom průměrný věk dosahuje 43 let – jde o nejvyšší hodnotu v republice.
V rámci Jihomoravského kraje podle dat nejvíce prosperuje obec s rozšířenou působností (ORP) Tišnov. Čím níže směrem k hranicím s Rakouskem a Slovenskem se pak vydáme, tím prosperita mikroregionů klesá.
Jihomoravský kraj patří mezi kraje nejvíce zasažené suchem
Celkově kraj v indikátorech dosahuje průměrných až dobrých výsledků. Přeci jen se umístil na 5. místě ze 14 krajů. To ale neplatí pro tzv. koeficient ekologické stability, který zde dosahuje 3. nejnižší hodnoty v republice.
Tento indikátor ukazuje poměr tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků. Mezi ty stabilní můžeme počítat lesy, trvalé travní porosty, sady, zahrady, vinice a vodní plochy, mezi nestabilní pak ornou půdu a zastavěnou plochu. Čím nižší hodnoty tento koeficient dosahuje, tím více na daném území najdeme nestabilních prvků na úkor těch stabilních. Není proto divu, že zcela nejnižší hodnotu koeficientu ekologické stability má v Česku Praha.
A co tato nízká hodnota o kraji říká? Mimo jiné dvě věci. Jihomoravský kraj patří mezi tradiční české zemědělské oblasti, nalezneme zde totiž úrodnou půdu a vhodné klima pro pěstování rozličných plodin. Nyní se ale právě toto klima mění a zdejší oblastí čelí vyšším teplotám a většímu suchu.
Nižší hodnota koeficientu ekologické stability zde také poukazuje na nižší schopnost zadržovat vodu. Čím je obecně tento koeficient vyšší, tím rozmanitější a členitější krajinné prvky na daném území zpravidla nalezneme, což znesnadňuje vodě rychlý odtok.
Na jižní Moravě vznikají nové rybníky a staronové meandry, a to i ve spolupráci s Rakouskem
Jihomoravský kraj podporuje boj se suchem a již vydal publikaci pro starosty s tipy, jaká opatření proti suchu přijmout. „Jižní Morava se každoročně potýká s následky stále zvětšujícího se sucha. My jsme se proto rozhodli v rámci našich možností s tímto negativním klimatickým jevem bojovat přímo v zasažených lokalitách a obcích. Jedině tak zabráníme odtoku vody z území kraje, nadměrnému vysušování půdy, úbytku vody a zeleně zejména v letních měsících,“ vysvětluje náměstek hejtmana Lukáš Dubec, proč kraj pravidelně vypisuje dotační programy na podporu krajinotvorných prvků schopných zadržet vodu. Kraj takto již podpořil vybudování rybníka v katastru Lipovce u Blanska či třeba výsadbu větrolamů v Neslovicích.
V regionu se osvědčila i spolupráce s rakouským sousedem. Například v 70. letech minulého století došlo k narovnání koryta Dyje, čímž vznikla nová „přirozená“ hranice mezi oběma státy, ale také poklesla schopnost zadržet vodu. Tento zásah do krajiny také zahrnoval odpojení tří meandrů. Právě ty se ale nyní rozhodly napojit zpět české a rakouské správy povodí ve spolupráci s Výzkumným ústavem T. G. M. a rakouským národním parkem Thayatal.
„To nejúžasnější na celém tomto projektu je proměna, která se stala za necelé čtyři roky. Z řeky, která byla v minulosti narovnána a desítky let tvořila nepřekonatelnou státní hranici, se stala řeka, u které se setkáváme s našimi kolegy z Rakouska,“ komentuje David Veselý, který je zodpovědný za projekt. Napojení meandrů bylo z velké části podpořeno Evropskou unií, konkrétně částkou ve výši blížící se 1,8 milionu eur.
Jihomoravský kraj se může pochlubit relativně dostupným bydlením
Jihomoravský kraj má na poměrně dobré úrovni občanskou vybavenost (6. nejvyšší v republice), dokonce se mu nadprůměrně daří v oblasti výstavby nových bytů. Na tisíc obyvatel zde ročně připadá 8 dokončených bytů – 3. nejvyšší počet v Česku.
Nejvíce se staví v ORP Pohořelice, kde na tisíc obyvatel ročně připadne 18 nových bytů. Významný nárůst bytového fondu pak lze registrovat v mikroregionech Slavkov u Brna a Boskovice.
Kraj a obce podporují sociální bydlení, v Brně vyzkoušeli americký model Rapid Re-Housing
Dostupné bydlení ale ještě automaticky neznamená dostupné bydlení pro všechny. Jihomoravské obce tak hledají způsoby, jak podpořit lidi na okraji společnosti. Konkrétně Brno má relativně nedávnou zkušenost s novým přístupem v sociální politice, který pomáhá lidem bez domova, a to cestou mírně pozměněného formátu tzv. Rapid Re-Housing, programu, který se osvědčil v Americe.
Projekt začal v roce 2016, kdy město poskytlo své sociální byty 50 rodinám. Těm současně nezisková organizace IQ Roma Servis poskytla intenzivní podporu. Po dvou letech v těchto bytech nadále bydlelo 43 rodin, což spadá do cíle projektu, podle nějž si bydlení mělo udržet 80 % rodin.
Projekt sice splnil svůj cíl, nicméně již nenašel politickou podporu. Brno a další obce v regionu ale realizují další projekty na podporu sociálního bydlení.
Například ve Znojmě loni v srpnu slavnostně otevřeli nové chráněné bydlení, díky němuž byt najdou lidé s duševní poruchou ze Znojma i z celého kraje. Kromě toho dostanou i podporu v učení se zvládání potřebných aktivit, jako je třeba nákup a vaření, úklid či plánování svého finančního rozpočtu.
[Infografika: Obecné výsledky Indexu]
Jak ale podotýká hybatelka Alžběta Flíčková, v kraji chybí možnosti práce pro lidi s handicapem a sociální podnikání. „Ačkoliv v našem regionu najdeme několik sociálních služeb a zařízení, pro zaměstnání na chráněný trh práce nebo například pro službu podporovaného zaměstnávání musí drtivá většina zajet do Brna. Což není praktické pro nikoho, natož pak pro osoby s jakýmkoliv handicapem. Sociální podniky jsou také jen v Brně nebo na druhé straně ve Svitavách.“
Situace se naštěstí, i díky hybatelům a hybatelkám, pozvolna mění. „V Boskovicích je firma ITAB, která od nedávna poskytuje zaměstnání na zkrácený úvazek několika klientům místní sociální služby Betany, sociálně terapeutické dílny a chráněné bydlení. Jinak co se týče sociálního podnikání, v průběhu minulého roku vznikly téměř v každém kraji S-pointy, centra na podporu rozvoje sociálního podnikání. V Jihomoravském kraji toto zastřešuje organizace Teamium a já jim moc držím palce. Uvidíme, jak se současnou situací zahýbe nový zákon o sociálním integračním podniku,“ uzavírá Flíčková.
