„Tak to tady konečně zase žije, je to skvělé!“ Takto spontánně ohodnotila proměnu Školničky v Jablůnce jedna z účastnic slavnostního otevření tohoto veřejného prostoru za městským úřadem.
Obdobná radostná zvolání zazněla v šesti obcích, které úspěšně se svými týmy prošly prvním dvojročím tzv. velkých grantů Dokážeme víc, který realizujeme spolu s Nadací Via. A protože právě teď vstoupilo do dalšího dvojročí dalších pět týmů, tedy obcí, využívám tuto příležitost k ohlédnutí a pár postřehům. Vycházím nejen z toho, co jsem zaznamenala, zapamatovala si, ale také z průběžných a závěrečných zpráv grantistů.
Tehdy a teď
V sondě z cest za 10 finalisty prvního dvojročí v roce 2023 jsem glosovala, že u všech je možné soustředit se na rozvoj sousedských vztahů díky změnám v zastupitelstvu. Často po dlouhých letech. V prosinci loňského roku jsme navštívili finalistů osm, které jsme vybrali z 19 přihlášených. Někde chytili komunitní vítr také díky novým zastupitelům, jinde sází na stejné vedení dlouhá léta.
V prvním dvojročí (2023 a 2024) byli žadately (a hlavními realizátory) nejen obce, ale také spolky i příspěvkové organizace. V tom druhém, které právě začalo, jsou to pouze obce. Jedno z důležitých doporučení prvních grantistů je – navažte a udržujte dobré vztahy se zastupiteli a úředníky. Inu, tady to tedy otáčíme a apelujeme na dobré vztahy se spolky a dalšími organizacemi, občany.
V prvním dvojročí uspěly – s čestnou výjimkou východočeských Dašic – projekty z Moravy a Slezska. Aktuálně se na proměnu veřejného prostoru mohou těšit občané tří středočeských obcí: Zdic, Štíhlic a Nupak, dále v Hroznětíně (Karlovarský kraj) a na opačné straně republiky ve Starém Jičíně (Moravskoslezský kraj).
Společně poprvé s lidmi
Žijete v obci, kde je normální spolurozhodovat o tom, jak budou vypadat společné prostory, které problémy řešit jako první? Participace pro vás je každodenní zkušenost? Závidím/e. Pro první šestici našich grantistů byla bez výjimky intenzivní spolupráce s veřejností první zkušeností. My máme radost, že na to chtějí všichni navazovat, ba už navazují.
„Díky programu Dokážeme víc jsme se naučili zapojovat lidi a pracovat s participací,” hodnotí starosta Jablůnky Petr Brinček. „To se nám teď velmi hodí – jako obec jsme se přihlásili do programu Audit Family Friendly Community Zlínského kraje, který pomáhá zapojovat různé skupiny obyvatel do rozhodování o obci. Díky programu Dokážeme víc jsme tady vlastně mazáci! Navíc jsme si uvědomili, že málo obcí ví o možnosti získat nadační granty, pracovat lépe s místním zdroji. Na slavnostním otevření jsme se proto sešli se starosty z okolí, abychom jim ukázali, co se vše dá dělat a jak o takové prostředky žádat.”
„Náš projekt Galerie PRUH v Boskovicích tvoří pomyslnou první vlaštovku v zapojování veřejnosti do projektů, kdy lidé opět začali věřit, že má smysl se zapojit, říkat svůj názor, že na ně někdo reaguje a chce vést dialog.”
„Největší výzvou projektu bylo ukázat lidem a nechat je zažít participativní přístup tak, aby vnímali, že je to v Trboušanech opravdové. Přesvědčit je, že nám na jejich názoru opravdu záleží, že to fakt není ‚divadlo,‘ kdy je o řešení rozhodnuto.”
„V Jablůnce měli občané poprvé možnost přijít a sami se vyjádřit a spoluvytvářet tak veřejný prostor. Chvíli nám trvalo, než jsme je přesvědčili, že nás zajímá, co by chtěli a potřebovali. Když zjistili, že jsme opravdu jejich požadavky začlenili do projektu, začali věřit, že mají skutečně vliv na dění v obci.”
A mohli bychom ty proměny vidět?
V Boskovicích byly tahouny proměny sídlištního pruhu zeleně bez jakéhokoli mobiliáře, ač v okolí jsou školy, školky, dům pro seniory a hlavně obytné doby, v místo pro setkávání, ženy ze Spolku za rozvouj architektury v Boskovicích (SRAB). Na počátku se musely popasovat s velkou nedůvěrou místních, výsledkem omlazená zeleň, nové mlatové cestičky s lavičkami. Zkrátka Galerie PRUH, která nabízí nejen pravidelné výstavy, ale vybízí také k pikniku, posezení nebo partii šachu.
Příspěvková organizace Středisko volného času Klubko Staré Město táhla proměnu místa pro setkávání u Čerťáku. Plácku z bývalé skládky, kam si – k překvapení rodičů – chodily hrát jen děti (v jedné části byl a zůstal malý pumptrack), protože tam nic jiného nebylo. Dobře, parkovali tam rybáři, ale i oni jsou velmi rádi, že teď prostor prokoukl, nabízí ohniště s posezením a také houpačky i další herní prvky. Mezi populární kousek patří kopeček z hlíny, která “zbyla.” Je to široko daleko jediná příležitost pro sáňkování. (Bude-li tam někdy sníh.) Prostor začali místní nadšeně využívat od osázení prvních laviček.
Ve Vřesině mají za sebou první etapu projektu My spojíme vodu – ona spojí nás, ve kterém chtějí do budoucna propojit stezkou dva místní rybníky a upravit jejich okolí v místa pro společné akce. U toho prvního vytvořili zatím nejhezčí ohniště a přístřešek, jaký jsem kdy viděla. Doplnili o herní prvky, vytvořili mlatové cesty. A dokázali slavnostně otevřít i týden po povodních, kdy se báli, co vše jim voda odnese. Hlavním realizátorem je obec.
O Jablůnce jsem se už zmiňovala. Do programu se přihlásili s vidinou proměny jedné části prostoru za městským úřadem (v centru obce, která de facto nemá centrum ve smyslu náměstí). Projekt oživení Školničky nakonec 10x překročil finanční příspěvek našeho grantu a proměna prostoru je k nepoznání. Multifunkční hřiště zůstalo, okolo něj ale vznikla místa k posezení, ke hrám všech generací – od lanovky pro menší k pétanque hřišti pro pokročilé. I díky dalšímu dárci osázeli místo zelení. I zde byli hybnou silou zastupitelé. Patří (spolu s Trboušany) k těm, kdo dokázali udržet po celou dobu nezměněný tým, což glosují slovy – my spolu fakt rádi pracujeme.
V Trboušanech, nejmenší obci prvního dvojročí, s největším počtem aktivních lidí ve spolcích, postupně proměňují Areál pod Lipami, tzv. Štouralov. Velký pozemek, kde pořádají většinu svých sousedských aktivit. V první etapě vystavěli nový muzikantský domek. Vytvořili si tak zázemí pro sportovce a mladou chasu. V další etapě budou upravovat i povrch starého hřiště a těší se na nové funkční prvky.
Jediným zástupcem Čech bylo v prvním dvojročí Město Dašice. Tam se pustili do proměny velkého prostoru, kde dřív také byla skládka (jako ve Starém Městě u Uherského Hradiště). S námi ukončili první ze tří etap prací na parku v části Velkolánské. Místní už mají k dispozici altán k sezení či tanci, sedací zídky, mlatové cesty a ohniště s grilem a s odkládacím stolem u něj. V Dašicích se do prací hodně zapojili pracovníci města, ne že by nebylo dost brigádníků, ale některé činnosti bylo potřeba svěřit odborníkům a k překvapení i smutku zastupitelů se do výběrového řízení nikdo nehrnul. Obec tak využila výhodu vlastních zdrojů.
Spolu s konzultanty a kolegy z Nadace Via jsme hodně zvědaví, jak se podaří proměny pěti obcím, které uspěly ve velkých grantech ve druhém dvojročí. Každý prostor má úplně jiné podmínky. Společné mají nadšení a odhodlání. A vypadají jako další soudržná parta. Držme jim palce!
Vzkazy pro ty z vás, kdo také chcete z/měnit společně užívaný prostor k lepšímu a zapojit do rozhodování i práce na proměně veřejnost:
Boskovice: Vytvořte si dostatečně velký tým a udržte si podporu obce. Je to časově náročné, než se na začátku zdálo, ale na konci je něco neuvěřitelného, co se vyplatilo.
Dašice: Prvotní představy jsou jednoduché a moc hezké. Realita je mnohem horší a často máte negativní pocity v průběhu celého procesu. Nakonec se ale vše v dobré obrátí a budete mít super pocit, jak to dopadlo.
Jablůnka: Běžte do toho, je za tím spousta práce, ale opravdu to stojí za to. Potkáte skvělé lidi a ten pocit po dokončení realizace je k nezaplacení.
Staré Město: Jděte do toho! I když narazíte na překážky, vše má řešení, jen jej najít. Radost lidí a dětí z dobře vykonané práce na konci je k nezaplacení.
Trboušany: Programy Nadace Via a České spořitelny jsou vhodným odrazovým můstkem pro řešení větších, komplexnějších projektů vztahující se a mající dopad na život v komunitě, měnící veřejné prostranství aj. Přidanou hodnotou programů je externí podpora konzultanta/facilitátora a expertní podpora v podobě seminářů a sdílení s ostatními týmy.
Vřesina: Trpělivost a vydržet!
Tento komentář vyšel také v newsletteru dobro.dějky.
