Adventní čas je obdobím zklidnění, rozjímání a také poděkování. Chtěl bych proto touto cestou vyjádřit svou hlubokou vděčnost Vám všem – dárcům, podporovatelům, spolupracovníkům i účastníkům našich programů. Práce Nadace Via by nebyla možná bez lidí, kteří věří v sílu spolupráce a propojení. Díky Vám můžeme každoročně realizovat stovky projektů, které přispívají k lepšímu životu v Česku a posilují sebevědomou, demokratickou a odpovědnou společnost. Dovolte mi s Vámi sdílet čtyři inspirativní příběhy lidí, kterých si vážím. Na každou adventní neděli jeden. Příběhy lidí, které jsme měli tu čest podpořit. Věřím, že Vám přinesou radost a povzbuzení v předvánočním období.
První adventní příběh: Romana Potužníková a Loděnický Parník
Romana Potužníková je pro mě příkladem ženy, která je mimo záři reflektorů hrdinkou každodennosti. V pohraniční vsi Loděnice by se mohla věnovat rodině a zahrádce jako většina sousedů, místo toho spoluzaložila prostor pro setkávání zvaný Loděnický Parník, který se stal středobodem vesnického života. Potkávání maminek a dětí, výuka angličtiny, dílny, zábavné kvízy, někdy kavárna a někdy taky komunitní hospůdka, bez které by to prostě na vsi nebylo ono. I když vydělat na tom v tak malé obci vskutku nelze, což ji ale netrápí. Během adventu se Parník i nedaleký zamrzlý rybník promění v místo předvánočního potkávání se, mikulášské nadílky a radosti z prostého být spolu.
Druhý adventní příběh: Lukáš Pulko a fotbal pro všechny
Lukáš Pulko hrál do svých 18 let první fotbalovou ligu, pak se zranil a s tím skončila také jeho kariéra. Fotbal mu ale přinesl jiný smysl. V Krásném Březně, na sídlišti, o kterém lidé mluví jako o vyloučené lokalitě, založil pro děti amatérský fotbalový klub Mongaguá. Navíc s podporou dárců Nadace Via otevřel komunitní centrum s místem pro začínající muzikanty či taneční lekce. Jeho snem je budovat další hřiště a fotbalové kluby pro děti, které to mají na startovní čáře těžší. Daří se mu to, dnes vznikají týmy Mongaguá v dalších vyloučených lokalitách a přinášejí dětem radost z pohybu, nová přátelství a směr v životě. Lukáš se stal pro mladé lidi vzorem.
Třetí adventní příběh: Katka Kurz a proměna Horní Stropnice
Katka Kurz to říká bez obalu: „Je to tu komunistický skanzen.” Osud ji zavál do Horní Stropnice, která leží v odlehlých Novohradských horách. Svým elánem a touhou měnit věci k lepšímu probourala hradby tvořené nedůvěrou. Najednou je tu letní kino a žije to. Katku jsem potkal na nadačním setkání, kdy na jedno místo zveme podobné lidi z celé republiky. Všichni jsou tady překvapeni, že i v jiných zapadlých koutech žijí podobní “blázni”. Lidé jako ona mění pohraničí k lepšímu. Prošla také programem, který díky dárcům Nadace Via vzdělává ty, kdo chtějí jít do komunální politiky. Jsem přesvědčený, že z ní brzy bude starostka, která promění jeden příhraniční skanzen v místo, kde je radost žít.
Čtvrtý adventní příběh: Kamil Kavka a síla pozitivního myšlení
Kamil Kavka napíše každý den jednu pozitivní zprávu o Jesenicku. Jeho stránky positivJE ukazují, že se v pohraničí děje mnoho dobrého. Kamil je taky spojka Nadace Via v regionu. Spolu s ním jsme v létě organizovali v Lánech setkání pana prezidenta Pavla s lídry odlehlých regionů. A byl to právě on, kdo mi volal, když k nim přišla povodeň. Slovo dalo slovo a bylo jasno: vytvoříme ve spolupráci se starosty na Jesenicku a Nadací Via sbírky pro každou z obcí. Druhý den už to jelo… Bělá, Vápenná… Přes 6 tisíc dárců poslalo na 20 milionů Kč. Díky dárcům a srdcařům jako Kamil budou letošní Vánoce pro řadu povodní zasažených lidí na Jesenicku strávené s nadějí, že žijí mezi lidmi, kteří je v tom nenechají.
Každý z těchto příběhů je připomínkou toho, jak velkou sílu má lidská vůle a odhodlání měnit svět kolem sebe. A pokud Vás tyto příběhy oslovily, neváhejte je podpořit. Společně dokážeme ještě více.
S přáním krásného adventu,
Zdeněk Mihalco
Ředitel Nadace Via
