Kam strom nemůže, nasaďte popínavku!

Nadace Via sídlí v pražských Dejvicích, v klasické městské zástavbě, kde není moc prostoru pro zeleň. A i když to je lokalita krásná, trávit zde léto je opravdu výzva. Budovy i ulice jsou rozpálené, stromů málo, stín minimální, a v naší kanceláři bez klimatizace teplota stoupá až ke 30 °C (kolegyně Adéla prováděla měření 😊). Letní horka trápí mnoho měst, a zároveň je velmi komplikované sázet v husté zástavbě stromy, které by prostředí ochladily. Stromy potřebují hodně prostoru pro své kořeny, a to je problém zajistit kvůli vedení různých inženýrských sítí, podzemním garážím nebo třeba parkovacím místům. A také se jim příliš nedaří v nádobách, potřebují být zasazené přímo do země. 

Měření teploty v Nadaci Via dne 14. 8. 2024 dosáhlo téměř 30 °C, (foto vlevo: Adéla Zichová, stupně Celsia jsou na stupnici vpravo). Jak velký vliv má zeleň ve městě ukázal test redakce Aktuálně.cz provedený v ulici Křižíkova v pražském Karlíně – jednu část ulice stíní stromy, druhou nikoli. Infračervený teploměr, který měří teplotu povrchu, ukázal rozdíl 26 °C (foto: Aktuálně.cz) 

Zajímavým řešením jsou proto popínavé rostliny, které mají mnohem menší nároky na prostor, ale zároveň velkou listovou plochu, takže mohou podobně jako stromy fungovat jako přírodní klimatizace v ulicích. Popínavky nejen že města chladí, ale také snižují hlučnost a prašnost, přinášejí do měst biodiverzitu a v některých případech i jedlé plody – pokud vysadíme třeba vinnou révu. Tvoří zajímavý estetický prvek a lákavý „zelený“ image, Ekocentrum Koniklec je označuje jako „živé umění na fasádě”. Navíc rostou mnohem rychleji než stromy, takže na výsledek nemusíme čekat dlouhé roky. 

A mohou být výhodné i finančně! Pokud se pnou po fasádě domů, pomáhají ušetřit náklady na spotřebu energií uvnitř budov – v létě snižují náklady na chlazení, a stálezelené rostliny (jako břečťan) mohou budovy izolovat i v zimě. Dle organizace Rethink Architecture mohou v létě snížit teplotu fasády o 7 až 9 °C, zatímco v zimě zvyšují teplo o 3 °C. Díky tomu mohou ročně ušetřit až 13 % nákladů na topení (článek Chladivé liány). Na exkurzi v Berlíně jsme se dozvěděli, že místní ústav fyziky, který má jak zelenou fasádu, tak běžnou stěnu, utratí každoročně téměř 13x více za údržbu a opravy okenních rolet (na stěnách, kde popínavky nepěstují), než za údržbu popínavých rostlin. Chrání také omítku, mimo jiné i před sprejery, a prodlužují životnost fasády (Jak uvádí spolek Bieno ve své příručce Jak na klima ve vnitrobloku). Přes všechny tyto výhody a přínosy se zatím o nich moc nemluví, a spíše se prosazuje (často marně) klasická výsadba stromů. 

Popínavky ve městě

Rozhodla jsem se, že prozkoumám, co roste v okolí naší Nadace. Jak už jsem psala, sídlíme v centru Prahy, takže jsem čekala, že moc popínavek neobjevím. Ale opak byl pravdou! Zde přináším několik příkladů, kterými se můžete inspirovat. 

Hned před naším vchodem stojí velký květináč s konstrukcí, po které se pne několik rostlin. Stojí zde asi 2 roky, takže porost ještě není kompletní, ale časem vznikne jakýsi zelený slunečník. Oblíbené jsou také lavičky, často na nich vidím někoho sedět. Podobný výrobek se prodává pod názvem ‚popínavý uliční strom”, ale něco jednoduššího by jistě šlo vyrobit i svépomocí. Konstrukci, která vypadá více jako opravdický strom, můžete obdivovat ve dvoře nové budovy DRN na Národní třídě, kousek od Národního divadla. Po kovové konstrukci se pne několik druhů, např. vistárie květnatá, břečťan popínavý nebo jasmín Mesnyův. 

Popínavky na konstrukcích – vlevo s lampami a lavičkami v ulici Dejvická, vpravo ve dvoře budovy DRN na Národní třídě (foto: Klára Dušková)

Ale z Národní třídy zpět do Dejvic – v ulici Wuchterlova najdete příklad vistárie, která je zasazená přímo do země, a které stačí opravdu maličký prostor – doslova jen pár vyndaných dlažebních kostek. 

Košatá vistárie ve Wuchterlově ulici, roste přímo z chodníku (foto: Klára Dušková) 

Výlohu Libeřských lahůdek v Kafkově ulici zase zdobí loubinec trojlaločný. Zde je ale zasazený do truhlíku, nikoliv do země. 

Loubinec v Kafkově ulici, který roste v truhlíku (foto: Klára Dušková)

Drobnou rostlinkou v ručně vyrobené nádobě je vyzdobená keramická dílna na roku ulice Charlese de Gaulla. A zajímavé řešení ve formě velkých truhlíků osazených chmelem využila také městská část Praha 6, která tím oddělila komunitní prostor „Šesťák” s kavárnou a dřevěným podiem od rušného kruhového objezdu. 

Nádoby na popínavky mohou být i umělecké, jako v případě keramické dílny v ulici Charlese de Gaulla (vlevo). Vysoká zelená bariéra z chmele (vpravo) zase odclonila příjemný komunitní prostor od rušné silnice na Vítězném náměstí (foto: Klára Dušková)

A popínavky můžeme využít i na relativně neatraktivních místech – v Šabachově parku obrůstá loubinec pětilistý zastávku výtahu, v Českomalínské zase zdobí vjezd po podzemních garáží. Na podzim se jeho listy zbarví do atraktivní červené. 

I výtah nebo vjezd do garáží může být zelený! Loubinec v Šabachově parku a v Českomalínské (foto: Klára Dušková)

A na závěr jedna inspirace ze zahraničí, o které si můžete přečíst v článku od archSPACE – ve švýcarském Grenchenu nechávají popínavkami porůst 100 m dlouhý “baldachýn” tvořený nerezovou sítí, která by měla zastínit náměstí Marktplatz. 

Zelený baldachýn ve švýcarském Grenchenu (foto: Jakob Rope Systems)

Nezničí rostlina fasádu? To je asi první myšlenka, co nás asi napadne, pokud vidíme dům porostlý popínavkou. Některé rostliny se mohou pnout přímo po zdech, na které se samy přichycují terčíky nebo kořínky, to je například oblíbené psí víno (loubinec, přísavník). Samopnoucí rostliny zdivo neohrožují, pokud je povrch pevný a soudržný. K poškození může dojít, pokud je stěna popraskaná a ve spárách je vlhkost, nebo pokud omítka není pevně spojena se stavbou.  Některé rostliny, které mají takzvané „příčepivé” kořeny (např. břečťan popínavý), mohou zdi poškozovat postupně, protože tyto zvláštní kořeny se časem mění na kořeny normální, které mají větší objem. Riziko také hrozí u zateplených fasád. Izolace je připevněna pomocí speciálního kotvení, a může se stát, že hmotnost rostliny je příliš velká, takže ji kotvy neudrží. Fasáda se také může poškodit, pokud dojde k odstraňování rostlin – ty mohou při stržení zanechat na jejím povrchu zbytky svých popívaných orgánů (terčíky nebo kořínky). 

V těchto případech je proto vhodnější použití ovíjivých a úponkatých rostlin, které se pnou po různých podpůrných konstrukcích. Hodí se také na drátěné ploty. Do této skupiny patří třeba plaménky. Opora může být samonosná, ukotvená pomocí patek v zemi – pro představu něco na způsob klasické dřevěné pergoly. Nebo se pomocí kotev připevní přímo do zdiva a na kotvy se pak instalují lanka nebo třeba kari síť. Ale pozor, některé mohutné ovíjivé dřeviny, jako vistárie, potřebují skutečně bytelnou oporu, za pár let by dokázaly subtilnější konstrukci snadno zbourat. 

Grafika z příručky „Jak na klima ve vnitrobloku” (Bieno, z.s., autor Martin Vančát) 

Často se lidé také bojí, že popínavé rostliny poslouží jako pohodlný žebřík pro různé živočichy do bytů.  Studie zpracované na toto téma ale tuto obavu vyvrátily. Rostliny naopak mohou poskytovat domov hmyzím predátorům, kteří obtížný hmyz hubí. A hlodavci se při přemnožení do budov dostanou jinými cestami, i bez popínavek. Těmto obavám, včetně postupu výsadby a následné péče se ve své bakalářské práci podrobně věnuje Jan Waldhauser. 

Garáže v Kodani ve čtvrti Nordhavn s dětským hřištěm a vyhlídkou na střeše (foto: Jan Řežáb)  

Jsme připraveni sázet – jak postupovat? 

Nalákal vás tento článek a chcete popínavky vysadit? Pokud budete sázet na své zahradě, můžete rovnou začít. Pokud se jedná o veřejný prostor – třeba ve sdíleném vnitrobloku, na ulici nebo v parku, bude dobré do projektu vtáhnout i ostatní. V případě vnitrobloku se domluvit se se sousedy, zda souhlasí, společně vybrat místo, domluvit se, zda se zvládneme o rostliny alespoň krátce po výsadbě postarat atd. Také je potřeba vyřídit formality – mít zajištěný souhlas vlastníka pozemku, případně záměr zkonzultovat i na úřadě, s památkáři, se správci komunikací apod. Výhodou oproti sázení stromů je, že na popínavky se nevztahuje zákonná povinnost mít souhlas vlastníka sousedního pozemku, pokud sázíme méně než 3 metry od hranice parcely.  

Také vás čeká několik rozhodnutí:  

1. Sázet přímo do země, nebo do nádoby? – Rostlinám zasazeným přímo do země se lépe daří, ale je potřeba, aby měly kolem sebe prostor (ideálně až 1 m² volné zeminy, ale stačí i mnohem menší). Není dobré je tedy sázet přímo ke zdi a pokud je povrch zpevněný, hodí se kousek vyříznout, nebo vyjmout pár dlažebních kostek. Výsadba do květináčů nebo truhlíků je možná jednodušší, ale rostliny potřebují více zalévat a přihnojovat. Nádoba by měla být co největší, běžné malé truhlíky nejsou vhodné. Rostliny v nádobách také dorostou do menších velikostí, což se může někdy hodit – jsou tedy i lehčí a nezatěžují tolik zeď nebo nosnou konstrukci. 
2. Pnutí po konstrukci, nebo přímo po zdi? Jak je uvedeno výše, pnutí přímo po zdi může přinášet určitá rizika, například u zateplené fasády. Na druhou stranu si ušetříme práci a peníze, protože nemusíme budovat konstrukci. I konstrukce ale může být úplně jednoduchá – třeba ústav fyziky v Berlíně natáhl pro popínavky lodní lana, protože návrhář byl zároveň jachtař. 
3. Jaký druh? Při výběru druhů se určitě hodí konzultace s odborníkem. Je třeba vzít v úvahu konkrétní stanoviště, nároky na péči, požadavky na vzhled (třeba stálezelené listy, dekorativní květy, jedlé plody) a dát pozor na to, abychom nevysadili nějaký invazivní druh. Seznam několika doporučených druhů najdete v příručce „Jak na klima ve vnitrobloku”, nebo se přímo můžete obrátit na odborníky ze spolku Bieno. 
4. Zvládneme se o rostliny starat? Při výběru je také potřeba zvážit nároky na následnou péči. Zamyslet se, co zvládneme zajistit vlastními silami, nebo jestli péči zajistí například obec v rámci údržby zeleně. Na některých místech může být potřeba rostliny více zalévat – u fasád mohou bránit římsy, stříšky nebo balkóny přímému dopadu srážek. Ideální je k rostlinám přivést vodu automaticky, pomocí prvků modro-zelené infrastruktury. V zimě je dobré chránit rostliny proti mrazu a zakrývat spodních 20–30 cm kmínku jedlovým nebo smrkovým klestím. Přihnojování a pravidelný řez záleží na druhu rostliny a typu stanoviště. 
5. Kdy budeme sázet? Popínavky je možné sázet víceméně kdykoliv od jara do podzimu. Je ale lepší vyhnout se velkým vedrům, mrazům a příliš mokré půdě. Před výsadbou se mají rostliny na několik hodin ponořit do vody, aby kořenový bal dobře nasákl vodou. 
6. Kde na to vezmeme? Peníze – jak se říká „až na prvním místě” 😊. Nadace Via vám nabízí finanční prostředky, které můžete využít jak na přípravu (konzultace s odborníkem nebo třeba plánovaní se sousedy), tak na samotnou realizaci (nákup sazenic, materiálu na konstrukci, občerstvení na brigády…). Ideální je využít náš program Místo, kde žijeme nebo Fond pro udržitelný život.  

Za konzultaci k článku velmi děkuji členům spolku Bieno, z. s.