Máme pro vás pár postřehů z největší knihovnické konference, které se vám mohou hodit v lecjakém oboru.
Více než čtvrtina Čechů navštíví aspoň jednou do roka knihovnu. Téměř tři čtvrtiny z nás přečtou alespoň jednu (jakoukoli) knihu za rok. Čteme čím dál tím méně, bez ohledu na věk. Ale návštěvnost knihoven (už) neklesá.
Co v knihovnách hledáme, když nás čtení tolik netáhne? Přiznáváme jim podstatnou roli ve vzdělávání. A taky jsme knihovny objevili jako místo, kde se dá dobře trávit volný čas. Třeba na sousedském pikniku, přespávačce dětských čtenářů, hraním her, nebo jen tak, hovorem s knihovníky. Pojďme je spolu objevit i jako semeniště inspirací.
Inspiratéka
Největší knihovnická konference Knihovny současnosti v bloku Hravá, otevřená a spolupracující knihovna sršela nápady pro mnohou profesi. Výrok Marcina Skrabky, že většina Poláků se knihovny bojí, protože tam jsou knihy, jsem si půjčila do titulku. Pobavil a ťal do živého zároveň. Marcin se ptal, která z knihoven má ve své nabídce stolní hry. Zvedl se les rukou. Následovala otázka, kdo tuto informaci má na homepage svého webu. Ani ruka.
Podle Marcina, který se Poláky snaží přivést k příběhům, do knihoven a nakonec i ke čtení, by úvodní stránka knihovny vůbec neměla cílit na čtenáře a návštěvníky. Ti už vědí, co se v knihovně moderní doby dá najít. Zaujmout musí zejména nečtenáře. Třeba zrovna nabídkou her. Pozvat je nejen k výpůjčce těch stolních, ale klidně pro ně připravit i hru ve městě. Ve Vratislavi k tomu využili příběh z pera populárního autora Marka Krajewského Vraždy z Breslau. Hráči dostali QR kód, který jim umožnil vstoupit do hry přímo v místech, kde se děj odehrává. Většina z nich knihu nejspíš nečetla, možná znala film. Hlavně se ale přišla pobavit a třeba i získat nějakou cenu. Marcin a jeho tým přípravou her otevírá knihovny těm, kdo se jich doteď báli.
Nakolik my známe dobře své cílové skupiny, tedy nejen ty, kteří už o nás vědí, ale i ty, koho bychom rádi vtáhli do svých aktivit? Mou oblíbenou pomocnicí je inkluzivní panda. Ale nikdy mě nenapadlo přemýšlet jako Marcin. Vsadit komunikaci na sociální bublinu, která sice teď nemá nebo nechce mít prospěch z našich aktivit, ale po pár dalších krůčcích by chtít a mít mohla.
Zmarem k úspěchu
Ladislava Zbiejczuk Suchá mimo jiné upozornila na využití imaginace pro strategické plánování. Představit si a popsat, co nejhoršího by se mohlo stát s vaším projektem, organizací. Využít obraz zmaru, který by vás mohl potkat (třeba vinou živlů, válek nebo mimozemšťanů), k tomu abyste se poctivě zamysleli nad kroky, které musíte udělat, aby se vaše dystopická vize nenaplnila. Pokud si představíte knihovnu jako maják na okraji, který hlídá, aby se nikdo neztratil, bránu do světa samostatného myšlení nebo třeba adaptér, který spojuje lidi, bude se vám plánovat pozitivní budoucnost snadněji.
Laďka byla členkou poroty ve třech ročnících ocenění Bibliotheca inspirans. Ne náhodou tak na konci svého vstupu upozornila na další ročník této ceny. Protože v příštím ročníku nás zajímá, jak si samy sebe představují knihovny v budoucnosti. Jak vidí vzájemné propojení lidského a technologického potenciálu, který vytváří nové světy a upevňuje vztah. Moc se těšíme na jejich komiksy, povídky a jiné netradiční kreativní přihlášky!
Poznámky z konference sepsala, data z průzkumu Čtenáři a čtení využila Andrea Studihradová.
">
">
">