V České republice studovalo v roce 2023 prezenčně přes čtvrt milionů studentů vysokých škol. Ačkoliv jich nejvíce připadalo na Prahu, nejvíce v poměru ku obyvatelům jich má Olomouc. V průběhu semestru je zde každý sedmý obyvatel student, což se výrazně podepisuje na charakteru obce. Města ale z přítomnosti školy a studentů mohou těžit i jinak než jen kulturním životem, například jihlavská škola podpořila studentské projekty, které se snažily zlepšit život ve městě jako například plánem podpory zaměstnání bývalých vězňů. V Olomouci pak tamější univerzita pomáhala třeba s protipovodňovými opatřeními či řešením přemnožení komárů. Naopak s absencí veřejné vysoké školy se potýkají Karlovy Vary. Ty dlouhodobě čelí odlivu obyvatel, přičemž jedním z hlavních faktorů jsou právě studenti dojíždějící do dalších měst, kteří se po ukončení studia nevracejí zpět.
V roce 2023 studovalo prezenčně v Česku 253 000 studentů vysokých škol. Více než dvě pětiny jich připadaly na Prahu a další pětina pak na Brno, vyplývá to z údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V pořadí pak následuje Olomouc s 18 000 studenty.
V Olomouci je každý sedmý obyvatel student, v Praze každý třináctý
V přepočtu studentů na obyvatele vede právě Olomouc. Na jednoho obyvatele zde připadá 0,17 studentů – anebo naopak na jednoho studenta zde připadá 6 obyvatel.
Obdobně si stojí i Brno, kde studenti tvoří přibližně osminu obyvatel. V Praze, kde sice studuje nejvíce lidí, pak studenti představují třináctinu populace, což znamená, že navzdory svému nejvyššímu počtu studentů nedosahuje Praha takového studentského charakteru jako zmíněná Olomouc či Brno.
Jak popisuje olomoucký primátor Miroslav Žbánek, vysoký podíl studentů na obyvatelích města je skutečně znát. „Ve studentské sezóně je ten fakt, že je Olomouc univerzitním městem, v ulicích dosti patrný. A není to jen v odpoledních hodinách, kdy končí výuka, ale také o víkendech, kdy jsou studenti vidět v ulicích, v parcích nebo nově na náplavce. Mimo to se počet studentů v Olomouci projevuje také na velkém zájmu o kulturní a společenský život, který je v tom akademickém roce skutečně rušný, a prakticky nám spíše chybí termíny na pořádání akcí. V Olomouci je mnoho klubů, divadla a další místa setkávání a ten zájem o jejich program je skutečně velký. Naopak o prázdninách zase vnímáme, že odliv studentů je citelný a na životě ve městě je to poznat.“
Obyvatelé Karlových Varů opouštějící město za studiem urychlují odliv obyvatel
Studenti naopak takřka absentují v Karlových Varech, kde chybí veřejná vysoká škola. To má na celý kraj celou řadu negativních dopadů, přičemž jedním z těch nejvýraznějších je odliv lidí do jiných částí České republiky. „Vysoká škola by byla šancí pro mladé lidi, aby nemuseli odcházet za studiem pryč. Zároveň by na ní mohli studovat i lidé, kteří jsou již v pracovním procesu a chtějí si doplnit vzdělání. Mohlo by to pomoci změnit trend odlivu lidí z Karlovarského kraje a zlepšit vzdělanostní strukturu obyvatel. Pokud by se vysokou školu podařilo vymyslet tak, aby byla moderně pojatá a zajímavá pro mladé lidi, mohli bychom v Karlovarském kraji mít něco, co jinde není, což by jednoznačně přispělo k pozitivní image kraje. Rozhodně se ale nebavíme o vybudování nějaké ‚venkovské‘ druhořadé školy,“ říká Markéta Hendrichová z projektu MAP Karlovarsko IV, který se snaží zlepšit úroveň vzdělávání a výchovy v regionu.
Úbytek obyvatel trápí Karlovy Vary dlouhodobě. Zatímco v roce 2004 v nich žilo necelých 52 tisíc obyvatel, letos je to 49 tisíc, jak uvádí portál Obyvatelé Česka . V Olomouci se pak během stejného období počet obyvatel prakticky nezměnil a v Brně stoupl o více než 30 tisíc obyvatel.
Obyvatelé Karlovarského kraje nejčastěji dojíždějí studovat do Prahy, kde v roce 2023 studovalo 46 % studentů s trvalým bydlištěm v Karlovarském kraji. Následují Plzeň a Ústí nad Labem. Do vzdáleného Brna pak dojíždí studovat 4 % a do Olomouce 3 %.
V Jihlavě studenti navrhli projekt na začlenění bývalých vězňů, v Olomouci univerzita pomáhala s protipovodňovými opatřeními
Vysoké školy nepřispívají regionu jen tím, že by zastavovaly odliv obyvatel, případně lákaly obyvatele nové. Přítomnost studentů se promítá do kulturního života ve městě, potažmo regionu, a současně přináší finance do města.
Jak ukazuje zkušenost z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, studenti mohou rozvoji města pomáhat i svými projekty. Jihlavská vysoká škola v roce 2018 zahájila projekt, v němž podpořila studentské podnikatelské záměry s potenciálem zlepšit život ve městě. Mezi nápady se objevil projekt na podporu vězňů po výkonu trestu nebo iniciativa vytvořit ve městě studentský klub.
Škola a studenti tak mohou pomoci městu a regionu řešit jeho konkrétní problémy, jako třeba v Olomouci ochranu před povodněmi nebo třeba přemnožené komáry. „Úzce spolupracujeme s fakultou geoinformatiky, s přírodovědeckou fakultou, a to na těch aktuálních tématech, která nás trápí. Teď v nedávné době to bylo například hubení komárů nebo péče o krajinu a nakládání se zemědělskými pozemky, studenti se zapojují i do koncepčních návrhů nebo měření například v souvislosti s protipovodňovou ochranou města apod. Dvakrát ročně se scházíme s vedením univerzity, abychom byli vzájemně průběžně informováni o rozvojových projektech města a univerzity a věděli tak o projektech, na kterých budeme participovat. Jsou to projekty nejen vědecké a rozvojové, ale také kulturní, jako například AFO, nebo popularizace vědy, kde velkou úlohu hraje Pevnost poznání Olomouc,“ říká Žbánek.
V neposlední řadě studenti pomáhají svému městu i jako dobrovolníci. Jak totiž dodává Žbánek: „Všechny nedávné krize, ať už covid nebo příliv ukrajinských uprchlíků, nám pomohlo zvládnout právě dobrovolnické centrum Univerzity Palackého.“