“Nikdy tu nebudeme jako ve vnitrozemí nebo na Jižní Moravě, kde je obyvatelstvo stabilnější. Ale i tady u nás se dá něco vymyslet,” říká starosta obce Hradec-Nová Ves. Spolu s dalšími obyvateli se snaží rozhýbat místní komunitu.
Hradec-Nová Ves je obec s necelými čtyřmi sty obyvateli, která je ale historicky rozdělená na dvě části. „Kolem roku 1850 nás uměle spojili jako dvě samostatné osady, ale pořád nás odděluje les a železniční trať. A ani lidsky to nikdy úplně nefungovalo, náš vztah bych přirovnal ke vztahu Česka a Slovenska. Hezky to vystihuje příběh z historických záznamů obce, jak lidé z Hradce nechtěli chodit k sousedům na brigády v rámci akce Z. Jeden soused namítal, proč by měl chodit opravovat kulturák do Nové Vsi, když ho stejně využívat nebude? Všechny kamarády a vazby má v sousedním Širokém Brodě, kam děti z Hradce chodily do školy,“ popisuje starosta Hradce-Nové Vsi Pavel Stejskal, který se do obce na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor před třiceti lety přiženil.
Co s tím domem?
Ještě déle ale v centru Hradce naproti obecnímu úřadu stojí dům s číslem popisným 13. Celá desetiletí společně s přilehlou zahradou chátral a část plotu zasahovala do silnice. „Bydlela tu sama starší paní, která se o dům nemohla starat. Když ho kvůli špatnému zdravotnímu stavu musela opustit, nabídla nám ho s dcerou za přátelskou cenu 350 000 Kč. Věděla, že o něj obec má zájem,“ vzpomíná Pavel Stejskal.
„Koupili jsme ho, odstranili překážející plot, dům i pozemek vyklidili a vyčistili, zahradu zatravnili a z původních stromů nechali jen lípu a ořech. Také jsme odpojili přípojky mimo objekt, protože jsme dům původně chtěli zbourat.“
To bylo v roce 2020 a vyklizený dům pak obec pár dalších let používala jen jako sklad nářadí. Poté oslovila jesenického architekta Petra Žažu, se kterým již v minulosti spolupracovala, aby se na dům a pozemek přijel podívat. „Chtěli jsme to nějak uchopit. Prošli jsme společně objekt a poprvé padla myšlenka, že by možná stálo za to dům zachránit.“ Architekt připravil studii, jejíž součástí byl nejen návrh rekonstrukce domu, ale i jeho okolí – včetně terasy před domem.
Někdy v té době se také vedení obce dozvědělo o možnosti zažádat o grant Dokážeme víc. Přišla s tím Iva Šoltysová, manželka místostarosty, dobrá duše obce, a zároveň zaměstnankyně Spořky. „Díky tomu, že je manžel místostarosta, se doma bavíme o věcech kolem obce. Zároveň je pro mě přirozené zapojovat se do dění v obci – prostě jdu s manželem,“ směje se Iva Šoltysová.
Tak si tu zatím odpočineme?
Podali žádost („Tu vyplňoval pan starosta, je v tom fakt dobrý!“) o grant ve výši 500 000 Kč. Byli mezi desítkou finalistů, ale nakonec získali tzv. střední grant ve výši 100 000 Kč. „Ten větší grant jsme plánovali použít na rekonstrukci domu č. 13. Když jsme získali nižší grant, zaměřili jsme pozornost na pozemek kolem. Petr Žaža v návrhu nakreslil i terasu před domem společně s dětským hřištěm, což nás nasměrovalo. Uděláme tu terasu s mobiliářem, volně přístupnou všem, kteří si tu budou chtít popovídat nebo odpočinout,“ vzpomíná Pavel Stejskal s tím, že to nakonec vlastně dopadlo dobře. „Náš návrh na rekonstrukci domu leží už řadu měsíců na stavebním úřadu, a ještě ani nezačalo řízení. Takže i kdybychom velký grant získali, stejně bychom to nestihli zrealizovat, protože by nám chybělo povolení.“
O tom, jak bude posezení vypadat, mohli rozhodovat i občané obce. „Měli jsme sezení s architektem a naším pracovním týmem, kde proběhla diskuze nad prvními náčrty. Lidé mohli přijít se svými nápady a udělali jsme i obecní anketu. Tam ale padl třeba i návrh, ať žádné další lavičky neděláme, že už jich je ve vsi dost. Samozřejmě se nemůžete zavděčit všem, i do obecních aktivit se zapojuje jen to skalní jádro. Sudety si s sebou nesou určitou zátěž, nikdy tu nebudeme jako ve vnitrozemí nebo na Jižní Moravě, kde je obyvatelstvo stabilnější. Ale i tady u nás se dá něco vymyslet a já jsem upřímně rád i za tyhle menší aktivity,“ dodává Pavel Stejskal.
Kdo bude uklízet
Pracovní tým vyhlásil brigádu na přípravu pozemku před stavbou terasy, kterou spojil s akcí Ukliďme Česko. Zúčastnila se necelá dvacítka dobrovolníků, což Ivu Šoltysovou trochu namíchlo. „Brigáda se stejně jako jiné akce svolávala prostřednictvím obecního rozhlasu a zpravodaje. Doufala jsem, že přijde víc lidí, už jsem na výmluvy typu ,já to nevěděl´ nebo ,já měl něco jiného´ alergická. Dokonce jsem se setkala i s názorem, že si místní přece platí svoz odpadu, tak už nic uklízet nebudou. Nevím tedy, jak ty petky a papírky samy naskáčou do popelnic. Vždyť tu žijeme, tak ať to tu trochu vypadá, děláme to pro sebe,“ konstatuje Iva Šoltysová a dodává, že brigádníkům, kteří dorazili, alespoň poděkovala v obecním zpravodaji.
Během letošního března a dubna byla terasa včetně mobiliáře a dětského pískoviště hotová. Vzniklo tak posezení kryté před sluncem starým ořechem, při stavbě se využily i kameny zrecyklované z nedalekého zbořeniště. Je tu zídka, pískoviště, ptačí budka, zeleň. „Místo nejvíce využívají lidé z přilehlých bytovek. Je to tu docela frekventované, hned vedle je hobby centrum, kam jezdí nakupovat i lidé z okolních obcí. Místní tu také chodí na vlak a v létě tu projíždí hodně cyklistů. Takže si tu může kdokoliv odpočinout nebo popovídat se známým,“ doplňuje Pavel Stejskal a Iva Šoltysová dodává, že tam nejvíce vídá maminky s dětmi.
Místo lze využít i na menší obecní akce. Ty větší se zatím konají v budově bývalé školy v Nové Vsi, ale Hradec počítá s tím, že výhledově zrekonstruuje i celý dům č. 13. „Vzhledem k rozdělení obce chodí lidé na akce hlavně do té své části. Když budeme mít vlastní celoročně uživatelný prostor, oživí to místní život. Navíc ho bude možné využít i na další akce, oslavy narozenin, svatby nebo kroužky. Pokud ve vsi takový prostor chybí, tyhle aktivity se nekonají, nebo se přesouvají k sousedům, což je škoda,“ uzavírá Pavel Stejskal.
Projekt byl podpořen z grantového programu České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. Byl realizován v roce 2023 ve výši 100 000 Kč.
Článek vyšel také v newsletteru dobro.dějky.
">
">
">