Léto si přímo říká o návštěvu našich podpořených, a tak jsme využili pracovního výjezdu komunitního týmu na Moravu a přinášíme report hned z několik míst, na kterých jsme se cestou zpět do Prahy zastavili.
A začali jsme hned v Tišnově, kde jsme před tím strávili několik teambuildingových dní v úžasném prostoru NaNebi. (Doporučujeme!) Ve městě najdete hned dvě místa, kde se sousedsky zahradničí, a manželé Ševčíkovi stojí za rozvojem komunitní zahrady Květnice. Stejně jako v případě druhé zahrady, i tohle místo získalo před dvěma lety posvěcení od města. Radnice tehdy zainvestovala do oplocení, vybudování studny a vypracování studie pro využívání asi 1 500 m2 plochy. Po volbách se situace sice trochu změnila a podpora města opadla, sousedské uskupení více než 15 rodin už ale zahradu drželo pevně ve svých rukách.
Založili záhony, zasadili stromy a začali plánovat, co dál potřebují, aby místo sloužilo nejen k pěstování, ale také pro sousedská setkávání. A v době naší návštěvy před sebou zrovna měli víkendovou brigádu, kde společnými silami postaví pergolu, domek na nářadí, ohniště a koutek pro děti – je zkrátka znát, že od místa chtějí víc, než jen okopat záhony, sklidit a jít si po svých.
Ve druhé tišnovské zahradě na nás čekal sympatický učitel Jiří Slavíček se synem Honzíkem. Pozemek mezi dvěma železničními tratěmi tu mají pronajatý od města za symbolickou cenu. Převzali ho před dvěma lety v podobě oraniště a je až neuvěřitelné, jak krásně se jim ho za tu dobu podařilo upravit a jak bohatou úrodu teď sklízejí. A to do té doby neměl nikdo z nich větší zkušenosti s pěstováním! Kromě společně využívané plochy mají k dispozici 18 parcel o velikosti 45 m², někteří si pronajímají parcely dvě. Dohromady na pozemku hospodaří asi deset převážně mladých rodin z nedalekých paneláků.
Z grantu si pořídili třeba zahradní domek na uskladnění společného náčiní. Ze střechy domku sbírají dešťovou vodu, protože studna na zahradě není dost vydatná. Aby se jim lépe hospodařilo a utužovalo sousedské vztahy, koupili si také drtič, lis na ovoce a pár ovocných stromků. Díky sérii akcí se navzájem lépe poznali a mají tu moc hezké vztahy.
Naše cesta ten den pokračovala do Čáslavi, kde už na nás čekala Klára Fidlerová zastupující místní spolek ne!smysl. Spolu s týmem dalších zapálených lidí tu oživují Dvorky – multižánrový kulturně komunitní festival. Jde o nabitý program od pátku do neděle, kdy se koná přes čtyři desítky aktivit až na deseti místech různě po městě. Lidem se otevřou dveře třeba do synagogy, muzea, pečovatelského domu nebo gymnázia, ožijí zahrady a vnitrobloky a těšit se budou moci na koncerty, divadla, workshopy, komentované prohlídky, autorská čtení, ale třeba i tomboly, táborák nebo brunch.
Poslední naše zastávka byla v Pardubickém kraji v obci Voleč. Žije tu necelých 400 obyvatel a my zamířili rovnou do budovy obecního úřadu za grantistkou Anitou Hegerovou. Ta se sem přistěhovala z Prahy před osmi lety a ačkoli sama přiznává, že zbavit se nálepky Pražačky je i po letech výzva, podařilo se jí velmi nenásilně a přirozeně vplout mezi místní, založit spolek Sedmikráska, domluvit si prostor jinak málo využívaného obecního sálu a kuchyňky a nabídnout okolním lidem svůj talent – tvoření s dětmi. Na její pravidelné aktivity se sjíždějí děti od 4 do 6 let dokonce z pěti okolních obcí! Spolek spolupracuje i s komunitním šatníkem v Lázních Bohdaneč (který shodou okolností také patří mezi naše podpořené), například při získávání přebytečného materiálu na tvoření. S dětmi tu připravují různé akce – den dětí, vánoční jarmark, výstavy. A Anita už přemýšlí, jak zapojit i faru, tatínky a rozjet toho mnohem víc.
">
">
">