Staré Těchanovice mají díky včelařské tradici ve znaku včelu a úl. Včela je zároveň i symbolem České spořitelny – znázorňuje spořivost a pracovitost. Pomohlo to získat grant na obnovu alejí?
Filip Haferník se včelám díky dědečkovi věnoval od dětství a o své úly ve Starých Těchanovicích pečoval až do doby, než odešel do Ostravy na vysokou školu. „Včelám se musíte věnovat pravidelně, a to na dálku nešlo.“ Filip dodává, že za jeho mladých let se z jednoho úlu vytočilo 30 kg medu.
Starosta, co radí starostům
V Ostravě zůstal dlouhých šestnáct let, během kterých jezdil za rodiči na návštěvu. Před dvěma lety si ho ale obec přivolala zpět. „Před volbami do zastupitelstva sestavovali známí ze vsi kandidátku a chtěli pomoct. Jsem úřednická krysa, takže jsem jim pomohl s administrativou a nechal se tam zapsat taky. Vůbec jsem ale se zvolením nepočítal, už proto, že jsem de facto nebyl místní, jen jsem tu měl pořád trvalé bydliště.“ Po volbách, které vyhráli, se kolegové jednohlasně shodli, že starostou bude Filip.
„Stal se tak jeden z paradoxů mého života. Byl jsem do počtu a přišel jsem k tomu jako slepý k houslím, neboť kolegové dali důvěru mně.“ A co že to v té Ostravě coby neuvolněný starosta vlastně dělá za práci „Jsem poradcem pro starosty, místostarosty a hejtmany, pomáhám jim třeba se zákony a dotacemi.“
Ve Starých Těchanovicích se ale začal intenzivněji objevovat ještě o pár let dřív. Zemřel mu otec, a tak sem začal kvůli mamince jezdit častěji. „Býval jsem tu i během týdne, byl zrovna covid, takže jsem pracoval z home officu. Víc jsem chodil mezi lidi, bavil se s nimi a začali jsme přemýšlet, co by se tu dalo vylepšit.“
Komunitní život podle něj fungoval dobře, jen by prý snesl trochu víc kultury a vzdělávání. „Zorganizovali jsme proto nějaké workshopy a vzdělávací věci. Měli jsme tu třeba posezení s panem Zahnašem, který skvěle povídal o historii obce a její místní části nebo původních obyvatelích.“
Symbióza a med
A co ty aleje a včely? „Šel jsem ve šlépějích bývalého vedení obce. Lidé jsou tu nastaveni správným směrem, a když je třeba něco udělat, přijdou a pomohou. V minulosti tu už probíhala dosadba stromů a revitalizace veřejného prostranství, tak jsem si řekl, že by obci prospělo, kdyby se zase mohla potkávat u něčeho užitečného.“
Kolem obce vedou asi čtyři aleje, kde bylo třeba odstranit nebo ořezat starší sadbu a udělat dosadbu novou. „Včely se díky stromům nakrmí a opylují je. Bude tak fungovat symbióza přírody a lidé budou mít společnou aktivitu a med.“ Včelařů už prý v obci moc nezbylo.
„Když jsem byl malý, věnovalo se tu včelařství mnoho z nás. Dnes jsou tu tak dva, tři.“ Jednou si povídal se sousedem, který má včely také jako koníček a chtěl by se jim věnovat aktivněji. Slovo dalo slovo, a když se od místní akční skupiny dozvěděli o možnosti grantu Dokážeme víc, probrali to s ostatními sousedy a vymysleli spojení aleje a včel. Podali si žádost o grant a podařilo se jim uspět.
Lidé se k úlům bojí
Začali seminářem o tom, jak se starat o zeleň. „Přišla spousta lidí. Každý tu má zahrádku, vládla čilá diskuze. Na seminář o včelách přišla tak polovina posluchačů. Co se tady tak bavím, lidé mají ze včel přirozený respekt. Myslí si, že je budeme nutit vzít si oblek a jít stáčet med. Ale my jim chceme spíš ukázat, co včelařství obnáší. A pomáhat můžou i jinak, třeba vytvářet rámečky, do kterých pak budou včely klást med, natírat úly, apod.“
Filip také plánuje nakoupit silikonové formy, aby si místní z nespotřebovaného vosku mohli vyrobit svíčky.„Ty aktivity kolem budou postupně přibývat. Pokud se nestane něco mimořádného typu včelí mor, chceme se včelám věnovat dlouhodobě.“
Hned na prvním semináři se přihlásili lidé, kteří pomohli aleje prořezat a zkontrolovat, které stromy jsou suché. Nachystali také místa pro dosadbu a vytipovali místa pro zbrusu novou výsadbu. „Plánujeme ji udělat na podzim, aby stromky nenapínaly sílu do listů a plodů, ale mohly se starat jen o zakořenění.“
Po několika peripetiích také dostali základní včelí potřeby: úly, rámky, voskové mezistěny. „Řešíme také medomet, ale ten má čas. A s nedalekým včelařem jsme domluveni, že nám poskytne oddělky včelek – mladé roje, které do nových úlů dáme.“
Dotěrný jako včelka
Budou všechny čtyři plánované úly pohromadě? „Ano, chceme je mít na jednom místě na očích, kvůli případným vandalům. Včelky si ale najdou i stromy v těch ostatních alejích, budou v jejich perimetru. Mají průzkumnice, které jim předají informace, kde je potrava a voda.“
Filip Haferník bude rád, když se do práce kolem včel zapojí co nejvíce lidí. „Počítáme s tím, že vytahování rámků z úlu a točení medu obstaráme my s kolegou. Pak bychom ale chtěli rámky převézt o kus dál – včelky jsou někdy dotěrné a zjišťují, kam se ten med odváží. Aby si mohli zkusit vytočení medu i všichni ostatní.“
Když to vše klapne, že čtyř úlů kápne 120 kilogramů medu. „A v obci máme zhruba 65 domácností, takže každá dostane sklenku. Obec v minulosti včelařstvím vynikala, tak jí to můžeme tímhle způsobem vrátit.“
Projekt Aktivity pro podporu včelařství a zeleně byl podpořen grantovým programem České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. Výše grantu byla 100 000 Kč.
Článek vyšel v newsletteru dobro.dějky.
">
">
">