V jakém místě chceme žít? Nad touto otázkou se setkáváme na sousedských setkáních. První z nich proběhlo minulý týden v Moravské Nové Vsi.
Do restaurace Myslivna jsme pozvali místní hybatele i všechny občany, které zajímá, co se v jejich obci děje. V první části večera ve třech pracovních skupinách debatovali o tom, jak necelé dva roky po katastrofě povzbudit život v obci.
„Vztahy v obci se po katastrofě rozhodně utužily. Lidé museli trávit více času společně, pomáhat si navzájem. Projevila se obrovská solidarita,“ říká Jiří Fila, místostarosta Moravské Nové Vsi.
Proč rozhýbávat obec?
Vztahy v obci se po katastrofě rozhodně utužily. Lidé museli trávit více času společně, pomáhat si navzájem. Projevila se obrovská solidarita.
Návštěva Moravské Nové Vsi byla naším prvním sousedským setkáním. Jejich cílem je propojovat sousedy, zapojovat je do diskuze o dění ve veřejném prostoru a upevňovat tak vzájemné vztahy. A také povzbuzovat místní občany, aby se nebáli řešit, co je pálí. Z tohoto důvodu zveme i hosty, jejichž příběhy a zkušenosti mohou ostatní inspirovat.
„Něco takového potřebujeme nejen my v Moravské Nové Vsi, ale i ostatní obce. Je to cesta, jak zahrabávat příkopy, ukazovat situace, přivádět lidi ke stolu a vysvětlovat jim, že tohle je na nich. Že k tomu mohou přispět oni sami,“ říká Zlata Maděřičová z Jihomoravské komunitní nadace.
Jak to probíhalo?
Zástupci místních spolků spolu s radnicí nejprve vytipovali několik oblastí, které by bylo dobré podpořit. První oblast se týkala pojetí druhého výročí od tornáda, druhá oblast řešila další obnovu městyse a třetí lepší využívání odpadů.
Občané se rozdělili do tří pracovních skupin podle výše uvedených témat. Každá skupina měla dvacet minut na to, aby společně probrala, co by v rámci dané oblasti bylo pro obec nejlepší. Poté skupiny představili své nápady ostatním.
Po představení nápadů mohli všichni obyvatelé v sále hlasovat, kterou oblast by chtěli podpořit nejvíce. Vyhrálo první téma, tedy sousedské setkání ke dvouletému výročí. Místní aktivní lidé na něj získali dar ve výši 40 000 Kč od České spořitelny.
„Líbilo by se nám, kdyby lidé na událost nevzpomínali jako na něco špatného. Prostě se to stalo a všechny nás to nakonec posílilo. Negativní energie už bylo dost, pojďme se pochválit, jak jsme to společně zvládli.
A že jsme z toho vyšli jako vítězové,“ Jana Neduchalová z Moravské Nové Vsi.
O mezigeneračním dialogu, ježcích i bažině
V druhé části večera následovala debata s hosty: Yvonnou Gaillyovou, ředitelkou Ekologického institutu Veronica, Jasnou Flamikovou, zastupitelkou města Brna a Brna-střed a koučkou, a Pavlem Klvačem, sociologem z Drnovic.
Yvonna Gaillyová sdílela příběh vzniku ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech. Mluvila třeba o tom, že odpadní vody z celé vesnice čistí dvě nenápadná rákosová pole a malá vodní plocha. Nebo o tom, že místní domy jsou již od roku 2000 centrálně vytápěny z výtopny na biomasu, kde se spaluje odpadní dřevo z okolních pil a lesů. Díky tomu se výrazně zlepšila kvalita vzduchu v obci.
Yvonna zmínila i bio-moštárnu nebo sluneční energii, kterou v Hostětíně využívají již od roku 1997. V debatě, která po přednáškách následovala, hovořila i o dalších věcech: o mezigeneračním dialogu a solidaritě, nejlepším léku na environmentální žal nebo o tom, proč se nikdy nerozvedla.
Jasna Flamiková působila mimo jiné jako zastupitelka Brna a místostarostka městské části Brno-střed. Zavzpomínala na příběh revitalizace zanedbaného brněnského vnitrobloku, na jehož obnově se z velké části podíleli jeho sousedé. I když na první jednání se zastupitelstvem dorazili v poněkud bojovné náladě, protože jim kdosi řekl, že se má z vnitrobloku udělat parkoviště.
Výsledkem je park s místem pro grilování, výběhem pro psy i pláckem pro ježky a drobné živočichy, který si místní sami hlídají, protože je „jejich“. Jasna během debaty také prozradila, k čemu je skvělý Facebook a proč aktuálně pomáhá najít ostatním ženám cestu, na které jim bude dobře.
Pavel Klvač bydlí v Drnovicích u Vyškova, kde byl léta nejsilnějším spolkem místní fotbalový klub. V roce 1999 proto ještě jako student sociologie založil sdružení Drnka, jehož cílem bylo oživovat zdejší kulturu, společenské dění a přírodu. A začal s tím u místní bažiny, ze které se v osmdesátých letech stala skládka.
Společně se sousedy bažinu postupně vyčistili a pravidelně o ni pečují, takže tu dnes žijí chráněné žáby a čolci. Místní se tu také setkávají a Pavel sem dokonce vodí studenty v rámci ekologické poutě. Proč je podle něj důležitý kontakt s mladou generací, proč v obecním zastupitelstvu vydržel se skřípěním zubů jen čtyři roky a proč správný hybatel hýbe nejen svým okolím, ale i sám sebou?
Záznam debaty si můžete poslechnout v podcastu Přes plot nebo si jej pustit zde.
Text byl publikován na Dobro.dějky 22. 3. 2023.
">
">
">