Elena Müllerová se v Krašovicích ocitla náhodou. Hledala s partnerem pozemek v okolí Písku, zajásala, když našli jeden s výhledem na kostel sv. Jakuba, a roce 2019 se do osady se 133 obyvateli nastěhovali.
V Krašovicích ale nebyla ani hospoda, ani jiný prostor, kde by se sousedé mohli potkávat. „V létě 2022 mi v práci na intranetu vyskočil článek o grantu Dokážeme víc do 100 000 Kč na sousedské projekty. Hned mě napadlo, že by bylo super to využít,“ vypráví Elena. A tak zašla za starostou Čížové, pod kterou Krašovice spadají, a vysvětlila mu, že by tu ráda udělala obecní klubovnu z bývalé hasičárny.
„Řekla jsem panu starostovi, že si všechno vezmu na starost. Seženu peníze, ohlídám rekonstrukci a budu se o klubovnu starat. A ještě předtím obejdu všechny sousedy s anketou, jestli by tu klubovnu chtěli a co by v ní chtěli dělat.“
S kamarádkou Monikou tedy zazvonila u každého domu ve vsi, a protože ohlasy byly vesměs kladné, dostaly od obce nájemní smlouvu za 1 korunu ročně. „A pak jsme do ledna čekaly, jestli grant dostaneme. Říkaly jsme si, co s tou pronajatou klubovnou budeme dělat, pokud to neklapne,“ směje se Elena. Klaplo to, a pan starosta navíc k získaným 100 000 Kč vyčlenil z obecního rozpočtu na rekonstrukci stejnou částku. „Obec se postarala o opravu střechy, zaplatila instalace. Vypsala jsem termín první brigády, na kterou přišlo asi 18 lidí.“
Den jinak
Elena si přizvala na pomoc i kolegy z týmu. „První akci jsem vypsala v rámci Dne jinak, ale kolegové nakonec přijeli vícekrát a ve svém volném čase. Štukovali, bílili, montovali nábytek a pomáhali s organizací slavnostního otevření klubovny. Jsme fajn tým, věkově i osobnostně zajímavě namíchaný, rozumíme si i mimopracovně. Potěšilo mě, že mi pomohli.“ Kolegové navíc přijeli až z Prahy, kam Elena dojíždí a kde mají společně na starosti vzdělávání pro celou pobočkovou síť.
S dalšími brigádami ale chuť sousedů do práce upadala, až došlo na zlatý hřeb – pokládání dlažby. „Pan starosta slíbil, že pokládku zaplatí. Jedna paní z obce pak dohodila svého známého, hodinového manžela. Prý pracuje za 200 Kč na hodinu a zvládne nám to položit za jeden den. Paráda, říkala jsem si, to snad ani není možné, jaké máme štěstí. Pán přijel a podlahu nakonec pokládal 14 dnů.“
„Domluvili jsme se, že to udělá za 4 500 Kč. Pak si ale spočítal, že si za ty dva týdny nevydělá ani na jídlo a cestu, tak jsem mu přidala ještě tisícovku ze svého.“
„Když to bylo konečně hotové, vzala jsem na kontrolu práce pana místostarostu. A následně pak pár dalších chlapů, abychom přenesli skříň. Jak jsme ale na podlahu stoupli, dlažba pod námi začala praskat. Bylo to celé položené špatně.“
Elena už nechtěla riskovat další nepovedenou pokládku, navíc potřebovala zachránit dlaždice, které už zaplatila a dala do vyúčtování. Koupila si tedy brusku, na YouTube nastudovala návod a vrhla se do práce. „Celou dlažbu jsem ručně vyndala, část se mi opravdu podařilo zachránit. Odřezávala jsem opatrně spárovačku tím brusným kotoučem. Pak jsem si na YouTube nastudovala, jak dlažbu položit, a začala ji pokládat a spárovat správně. Byla jsem z toho vyřízená, fyzicky i psychicky, ale hecla jsem se. S pokládáním mi pak naštěstí pomohl kamarád soused.“
Ve stejnou dobu, kdy probíhala rekonstrukce klubovny, navíc Elena s partnerem rekonstruovala i chalupu na Šumavě. „Jela jsem na tři směny: práce, klubovna, chalupa. Obě rekonstrukce jsme dokončili zhruba ve stejnou dobu. Klubovna slouží lidem v obci, chalupu U Plafce pronajímáme.“
Káva, čaj, dřevo
Klubovna má dvě toalety a dvě místnosti – v jedné je pingpongový stůl a stolní hry, ve druhé kuchyňka a 16 míst k sezení. Slavnostní otevření proběhlo loni koncem října. „Bylo to fajn. Připravila jsem občerstvení, pan starosta měl proslov, kolega ze Spořky přijel zahrát na kytaru.“ Pokud chce klubovnu využít kdokoliv na akci pro veřejnost, neplatí nic. Když tu chce někdo uspořádat třeba oslavu narozenin, zaplatí 500 Kč. „Ty peníze jdou na kávu a čaj, které tu jsou pořád k dispozici, nebo na elektřinu.“
Topí se tu jen v kamnech a pan starosta udělal další vstřícný krok – umožnil Eleně brát dřevo z obecního lesa. „Pohrozila jsem chlapům, kteří pro něj jezdí, ať je ani nenapadne vzít si nějaké pro sebe. To bych si nedovolila.“ Stejně poctivě vykazovala každou účtenku za nákup materiálu na rekonstrukci, až zpětně zjistila, že kvůli grantu stačí evidovat jen věci nad 3000 Kč. „Dokládala jsem každou korunu a měla složku jako blázen,“ směje se Elena. „Ale chtěla jsem v tom mít pořádek.“
V klubovně už proběhlo rozsvícení vánočního stromku, workshop na výrobu vánočních věnců, 16 sousedů se tu sešlo na Silvestra, bude se tu konat turnaj v ping pongu pro děti a večery deskových her, maminka z Čížové tu plánuje udělat workshopy na výrobu tulipánů… Akce vždy propaguje i obec na svých stránkách a sociálních sítích.
„Jsem ráda, že funguje spolupráce s obcí. Je jedno, na které straně stojíte, když je vůle se domluvit, jde všechno. Pan starosta dělá svou práci dobře a zároveň vidí, jak Krašovice ožily.“
Ať to má přesah
Elena jednou neměla v práci dobrý den a potřebovala udělat něco, co za ní bude vidět. „A tak jsem zavolala do dětského domova v Písku, že bych chtěla v rámci rozsvícení vánočního stromku udělat charitativní akci, a jestli by něco potřebovali. Jenže jsem se omylem dovolala do speciální školy, která je s domovem spojená. A paní zástupkyně mi řekla, že by se jim také něco hodilo, protože mají status školy a ministerstvo jim žádné peníze na hračky nedá. Takže bylo rozhodnuto. Posbírali jsme nakonec plný pingpongový stůl her a hraček a dětem je odvezli. Rádi bychom pro ně uspořádali i nějakou akci v klubovně a také bych chtěla uspořádat sbírku, aby děti mohly jet na výlet do pražské zoo.“
Elena už přemýšlí o dalším grantu (na venkovní sezení) a pomáhá kolegyni s její žádostí. „Mně taky pomohla akce pro grantisty, když jsem v létě začala pochybovat, jestli to má smysl. Slyšela jsem zkušenosti ostatních a pochopila, že překážky jsou všude. A že musím vydržet.“
Projekt Rekonstrukce klubovny u kaple byl realizován díky grantovému programu České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. Uskutečnil se v roce 2023 a stál 100 000 Kč.
Příběh vyšel také v newsletteru dobro.dějky.