Pokud se chcete podílet na zlepšení krajiny a životního prostředí celkově, je nejlepší začít u sebe doma. Přispějete tak alespoň malým střípkem do celkové mozaiky, a zároveň budete vzorem pro vaše sousedy, které můžete k podobným aktivitám inspirovat. Stačí se přitom držet několika jednoduchých tipů!
Voda je základ života, ale jak s ní hospodařit?
Snažte se co nejvíce vody zachytit a znovu využít. V případě dešťové vody můžete použít klasické sudy pod okapem, nadzemní i podzemní dešťové nádrže nebo můžete na zahradě vybudovat třeba jezírko, do kterého svedete vodu ze střechy a zpevněné části zahrady. Dešťovou vodu můžete chytat, i když bydlíte v několikapatrovém činžáku ve městě. Povedlo se to třeba na Praze 6, kde do vnitrobloku historických budov umístili sousedé z jednoho domu nádrže na dešťovou vodu, kam svádějí vodu ze střešních okapů. Vodu místní využívají k zalévání rostlin, kterými si zkrášlili prostor pro společné setkávání a grilování před domem.
Tady se to povedlo – činžák v historické zástavbě Prahy 6 má ve vnitrobloku umístěné nádrže na dešťovou vodu ze střechy.
Za zvážení také stojí pořízení zařízení pro recyklaci „šedé vody“. Šedá voda je označení pro odpadní vodu z domácností a dalších neprůmyslových budov, která (na rozdíl od tzv. černé vody) neobsahuje odpad z toalet. Šedá voda tedy vzniká především používáním koupelen, umyvadel a praček. Stejně tak pitnou vodu, která zbyde nedopitá třeba ve sklenicích nebo lahvičkách, je škoda jen tak vylít do dřezu. Zachycenou nebo recyklovanou vodu je ideální používat pro zalévání zahrady, ale i pokojových rostlin v domácnosti. Možností může být také „chytrá toaleta“, která má v sobě integrované umyvadlo. Voda po umytí rukou nejde rovnou do kanalizace, ale je svedena do nádrže a využita na splachování.
V létě je horko. Mohu přispět k ochlazení prostředí?
S postupující klimatickou změnou přicházejí zvláště v letních měsících stále vyšší teploty, v některých letech až extrémní. A situace ve městech a obcích je ještě horší, protože zastavěné území se díky použitým materiálům a nedostatku zeleně přehřívá rychleji než okolní krajina.
Ke snížení teploty můžete přispět tím, že budete zalévat pěstované plodiny na záhonech, ale i trávníky. A to ideálně právě využitím dešťové nebo recyklované vody – šetřete zdroje podzemní vody a snažte se nezalévat vodou ze studny. Závlahy nejen že podpoří růst rostlin, ale také přispívají k celkovému ochlazení okolí. Pokud to vaše situace dovolí, pořiďte si automatický závlahový systém (různé postřikovače trávníku nebo úsporná „kapková“ závlaha). Tento systém může být vybaven různými senzory půdní vlhkosti nebo čidly srážek, takže distribuce vody je efektivně řízena.
Na zahradě také nemusí být všude dokonale střižený anglický trávník, nechte některá místa neposekaná. Variantou je vysekat si pouze pěšinky vedoucí např. k záhonům nebo ke kůlně. Neposekaná tráva udržuje vyšší půdní vlhkost a ochlazuje okolí. Chladící účinek trávníku je tak velký, že teploty na povrchu trávníku za slunečního letního dne budou o 10 – 14°C chladnější než u betonu nebo asfaltu. Musí se ale jednat o rostoucí zelenou trávu, nikoliv nakrátko sečenou, která je v letních vedrech suchá a hnědá.
Zalévejte a méně sekejte. Vzrostlá tráva zůstává i v letních vedrech zelená a ochlazuje okolí. Na zahradě si proto můžete vysekat pěšinky pouze tam, kam potřebujete chodit.
Jak snížit negativní dopady staveb?
Beton, asfalt a další stavební materiály mají výrazně odlišné schopnostmi pohlcovat sluneční záření ve srovnání se zelení. Kvůli tomu se povrchy ulic a budov během slunečného dne rozpálí více než například louky a lesy, a v noci pak toto teplo uvolňují do okolí. Městům se proto přezdívá „tepelné ostrovy.“ Do zástavby tedy potřebujeme dostat co nejvíce zeleně a vody.
Nestavte proto zbytečně velké rozlehlé domy a zamyslete se také nad velikostí zpevněných ploch v zahradě, které využijete třeba jako parkovací stání nebo terasy. Pro tyto plochy využívejte namísto betonu a asfaltu raději propustné materiály, které umožní vsakování a následné vypařování vody. Výpar vody vede k ochlazení okolí, jde tedy o stejný princip jako u zalévání rostlin.
Pro střechy, zdi nebo parkoviště je vhodné využívat světlé barvy, které pohlcují méně slunečního záření než barvy tmavé a povrchy se tak díky tomu méně ohřívají. Např. bílá barva pohlcuje téměř čtyřikrát méně slunečního záření než červená.
Zvažte pořízení zelené fasády nebo střechy. Zelená střecha na střeše rodinného domu může být technologicky náročná a drahá, ale nemusí být, pokud ji uděláte v menším měřítku, třeba na střeše kůlny nebo pergoly nad terasou. Jednodušší variantou jsou zelené fasády, pro které můžete využít popínavé rostliny. Stačí vybudovat konstrukci, po které se budou rostliny pnout. Některé druhy ani žádnou konstrukci nepotřebují a šplhají rovnou po zdi, jako třeba psí víno (Loubinec pětilistý). Zeleň v zástavbě přispěje k ochlazení okolí, a může také snížit náklady na klimatizaci budov. Problematiku horka v zastavěném území hezky shrnuje epizoda Podcastu 2050.
Z hlediska životního prostředí je také třeba myslet na spotřebu energie – budujte proto šetrné stavby, které jsou úsporné, dobře izolované, s ekologickým vytápěním, případně využijte i obnovitelné zdroje energie – třeba solární panely na střeše. Spotřebiče do domácnosti vybírejte mimo jiné podle jejich energetické třídy, pouštějte je až když jsou plné (myčka, pračka), zhasínejte světla, nepřetápějte obytné místnosti….
Zelená střecha může být i na malé stavbě, třeba na kůlně (fotka od firmy Ecosedum). Pokud se vám do zelené střechy nechce, můžete zvážit zelenou fasádu. I celkem nezajímavý vjezd do garáží v Praze ozelenilo psí víno. Vjezd je navíc natřený světlou barvou, takže přispívá k ochlazení okolí dvojnásobně!
Můžu na zahradu přilákat živočichy a zajímavé druhy rostlin?
Ano, pozvěte je dál! Jak na to? Vytvořte ve své zahradě kousek divočiny. Nechte v rohu zahrady ležet hromadu větví, listí nebo posekané trávy, můžete ho také nechat zarůst křovím. Vytváříte tak cenné úkryty pro živočichy, které ocení třeba ježci, užovky nebo hmyz. Pokud chcete zároveň zahradu okrášlit, můžete využít oblíbené designové hmyzí hotely nebo krmítka. Dnes jsou dokonce k dostání krmítka pro ptáky se zabudovanou kamerou připojenou přes WiFi, která přenášejí videozáznam do aplikace v mobilu a automaticky také určují konkrétní druhy ptáků, kteří na krmítko přilétnou. A nemusíte krmit jen ptáky – existují i krmítka pro veverky, která mohou být zvláště atraktivní pro děti.
Podporujte také biodiverzitu rostlin a osázejte části zahrady lučním kvítím nebo zajímavými dřevinami (třeba původními druhy ovocných stromů). A jak už je uvedeno výše, nemusíte celou plochu zahrady sekat na krátko. Nechte luční kvítí vyrůst a vykvést, poskytujete tím potravu pro hmyz. Pečlivě ale vyberte luční osevní směs – některé běžně prodávané směsi sice obsahují hodně různých druhů, ale většinou nevhodných. Mohou v nich být přimíchané nepůvodní nebo dokonce invazní druhy rostlin a problémem bývá i jejich životnost. Často zůstávají pěkné jen jeden nebo dva roky, pak z nich však většina druhů vymizí. Pokud o založení lučního porostu uvažujete, doporučuji podívat se na web Českého svazu ochránců přírody louky.cz.
Do zahrady můžete umístit krmítko nejen pro ptáky, ale i pro veverky (fotka organizace Natura quo vadis). A na části zahrady si můžete založit louku s lučním kvítím, kterou budete sekat méně často než zbytek zahrady. Díky tomu bude vaše zahrada druhově pestrá.
Co s odpadem a jak předcházet znečištění okolí?
U odpadu platí pravidlo s názvem „3R“. Je to zkratka tří anglických slov „Reduce – Reuse – Recycle“. V první řadě bychom tedy měli redukovat množství odpadu, snažit se, aby vůbec nevznikl („Reduce“). Zvážit každou věc, kterou si kupujeme, jestli ji opravdu potřebujeme, a pokud ano, jestli ji musíme kupovat v obalu. Každá věc je totiž budoucí odpad. Takže otázky typu „Skutečně potřebuji další tričko?“, „Koupíme nový gauč, nebo ještě pár let poslouží ten stávající?“ jsou zcela na místě. Při nákupu potravin se hodí nosit si do obchodu látkové tašky nebo sáčky na ovoce a nevybírat takové zboží, které využívá zbytečné množství obalů (jako třeba spousta malých pytlíků bonbonů v jednom velkém pytli).
Pokud něco nového opravdu potřebujeme pořídit, nebo naopak nějaký starší kus vyhodit, je ideální využít bazar nebo second hand. Naplňujeme tak pravidlo „Reuse“ – věci využíváme opakovaně. Některé bazary, jako například Sue Ryder, využívají zisk z prodeje bazarových věcí na charitativní účely (Sue Ryder podporuje domovy pro seniory). Věci, které doma vyřadíte, můžete do bazaru odnést, a jiné si naopak koupit. A až posledním krokem, pokud věc nejde znovu využít, je recyklace („Recycle“) – takže odpad správně třídit a vynášet do příslušného kontejneru.
Speciální kategorií je bioodpad, který je nejlepší kompostovat. Pokud situace dovolí, vybudujte si vlastní nebo komunitní kompost. Ve městech používejte popelnice na bioodpad nebo si pořiďte vermikompostér pro domácí kompostování za pomoci žížal. Žížaly do kompostu často lidé zdarma nabízejí, takže to je i příležitost poznat nové sousedy. Kompost vracejte zpátky do půdy – je skvělým hnojivem, které zvyšuje podíl organické hmoty v půdě. A čím více je v půdě organické hmoty, tím lépe se vsakuje voda.
Odpad v domácnosti ale vzniká také ve spojení s vodou – v koupelnách, na toaletách, ve dřezu. Domácnosti připojené na kanalizaci to mají celkem jednoduché, odpadní vodu vyčistí čistírna. Pokud ale nejste připojeni na kanalizaci, buďte zodpovědnými občany a hlídejte správnou funkci svého zařízení. Nechte pravidelně vyvážet jímky a zajistěte dostatečné těsnění, aby nedocházelo k prosakování splašků. V případě domovní čistírny se o ni správně starejte dle pokynů výrobce a nezapomeňte na provedení řádných revizí. Odpadní voda totiž může životní prostředí významně znečistit. Vhodné je také používat šetrné ekologické prostředky na mytí nádobí, praní, sprchové gely nebo šampony.
Také při práci na zahradě se snažte nepoužívat chemikálie, jako herbicidy nebo umělá hnojiva. Snažte se plevel odstraňovat ručně a jako hnojivo používat kompost. Všechny použité chemické látky přispívají ke znečištění půdy a povrchových i podzemních vod.
Můžete si v obci zřídit malý sousedský bazar, tak jako to udělal spolek ZAzemí ve Frýdštejně. Je volně přístupný a otevřený 24 hodin denně, takže kdykoliv do něj můžete věci přinést, a jiné si zase odnést domů. Zajímavý může být také komunitní kompostér, který můžete se sousedy sdílet. Pomoct vám může organizace Kokoza.
Jak jste na tom u vás doma?
Je spousta věcí, které můžeme doma nebo na zahradě pro přírodu udělat. Určitě něco z toho děláte už nyní! Zkuste si projít naše desatero a spočítat si, kolik věcí už máte splněno:
- Zachytávám dešťovou vodu – třeba do sudu na zahradě a zalévám s ní
- Využívám pitnou nebo šedou vodu – třeba na splachování toalety nebo na zalévání pokojových rostlin
- Nechávám trávu růst – nesekám vše nakrátko
- Snažím se nepřehřívat okolí – můj dům má světlou barvu, nebo ho ochlazuji pomocí popínavých rostlin, zelené střechy, případně ho mám zastíněný stromy
- Šetřím energii – mám zateplený dům s dobře těsnícími okny, zhasínám, méně topím…
- Mám na zahradě kousek divočiny – třeba hromadu větví, hmyzí hotel, krmítko pro ptáky nebo veverky
- Alespoň někdy nakupuji v bazaru nebo second handu
- Kompostuji bioodpad – používám (vermi)kompostér nebo hnědou popelnici na bioodpad
- Mám dům připojený na kanalizaci nebo nechávám pravidelně vyvážet jímku, která je také dobře utěsněná, takže neprotéká
- Na zahradě nepoužívám chemická hnojiva – raději využívám kompost
- Odpověděli jste „ANO“ alespoň 7x? Gratuluji, příroda vám poděkuje! Zkuste se zaměřit na těch pár věcí, které ještě můžete zlepšit.
- Odpověděli jste „ANO“ alespoň 4x? Jste na dobré cestě, ale prostor pro zlepšení tu je. Zkuste si vybrat jeden z bodů, který uvedete do praxe co nejdříve.
- Odpověděli jste „ANO“ maximálně 3x? Nezoufejte, určitě najdete cestu, jak vaše skóre zlepšit! Zkuste začít nějakou drobností, ideálně hned dnes…
">
">
">