Na Ukrajinu dál dopadají rakety a bomby. Možná trochu zapomínáme, protože jde už o třetí zimu, a náš mozek se rád vyhýbá nepříjemným představám.
A zvlášť v dnešních mrazivých dnech je nepříjemné a docela těžké si představit, že přijdu zvenku domů a nemám se jak zahřát nebo se schoulit s knížkou v teple obýváku. Výpadky elektřiny a tepla jsou ale pořád součástí života na Ukrajině.
Když jsme loni začátkem ledna přemýšleli o tom, jak lidem na Ukrajině v této situaci pomoct, ani nás nenapadlo, jak se situace vyvine. Z původního nápadu na skautskou sbírku s cílem posbírat svíčky a vosk po Vánocích pro výrobu zákopových svíček se ale stala aktivita s pravidelným rytmem, která si v našich diářích ukusovala čas až do května. Taky jsme nečekali, že se do pomoci zapojí stovky českých dobrovolníků mimo skaut a velké množství Ukrajinek a Ukrajinců, které naše společné úsilí udělá tak potěší a viditelně posílí.
Rukama nám prošly stovky kilogramů vosku a parafínu, tisíce plechovek a desítky metrů čtvrtečních kartonu. V polovině května jsme potom odeslali do ukrajinských měst naše poslední svíčky, jejichž počet se nakonec vyhoupl přes 18 tisíc.
Největší radost nám neudělalo tohle číslo, ale lidé, které jsme díky naší sbírce potkali. Pochopili jsme totiž, že práce se společným cílem a smyslem lidi dokáže spojit a usnadní jim překonávat jazykové i kulturní bariéry. Za těch několik měsíců jsme tak poznali vřelé Ukrajinky a Ukrajince, kteří se s vděkem do výroby zapojili a my se od nich dozvěděli, čím si prochází nejen oni, ale i jejich přátelé a rodiny. Ženy někdy přímo z dílny volaly svým mužům nebo příbuzným a ukazovaly jim naživo, co děláme. Jejich děti zase kreslily obrázky, které jsme přikládali do krabic se svíčkami a doufali, že někde někoho potěší. Navzájem jsme se učili slovíčka a věty a hledali si k sobě cestu.
Bylo skvělé sledovat i zápal českých dobrovolníků, z nichž část si sbírku našla na internetu, a někteří zkrátka šli kolem naší dílny v Holešovické tržnici a zaujalo je, copak uvnitř taková hromada lidí dělá a na co tam proboha potřebují veliké hrnce. Dveře si v naší dílně podávali náhodní kolemjdoucí, firemní dobrovolníci, stabilní návštěvníci i skautské oddíly, které si u nás během svých schůzek mohly vyzkoušet něco nového a dozvědět se o Ukrajině. Zákopové svíčky mají jednu velkou výhodu: podle návodu je dovede vyrobit úplně každý.
Teď je ale další zima – a na Ukrajině další válečná, těžká zima, ve které se budou Rusové snažit podkopat vůli Ukrajinců bránit svou zem stůj co stůj. A proto se znovu chystáme otevřít naši dílnu. Připadá nám důležité, aby lidé u nás, kde je zatím bezpečno a výpadky proudu jsou výjimečnou situací, nezapomínali, že nepříliš daleko celá země trpí a vzdoruje. Chceme vytvořit prostor, kde budou lidé chtít trávit společný čas a poznávat se navzájem, a samozřejmě vyrobit co nejvíce svíček v plechovce pro ty, kteří je potřebují. Protože světlo je nejlepší zbraní proti temnotě. Budeme rádi, když nám v tomhle úsilí vytvářet světlo a teplo pomůžete.
Informace, jak se zapojit, jak svíčky vyrobit i kam je přinést, najdete na webu akce Svíčky pro Ukrajinu.
Článek vyšel také v newsletteru dobro.dejky.
">
">
">