Majestátný zámek, který podle pověsti obklopovaly husté šípkové keře. Proto také dostal jméno Rosenthal, tedy Údolí růží. Celé stovky let v něm žila nejvyšší šlechta, a dokonce se zde narodila budoucí královna. Pak ovšem usnul. Místní se ho stranili a desítky let do něj nikdo nevkročil.
Že tuhle znáte? Nemyslíme si. O záchranu se totiž nezasloužil princ s ostrým mečem, ale tři drobné dámy. S ohromným zápalem a odhodláním. V roce 2019 probudily zámek Rožmitál, jak zní český název Rosenthalu, k životu. Nádherná gotická stavba s raně renesančním palácem se díky nim stává opět pulzujícím centrem města.
Když na konci září 2020 míříme do Rožmitálu pod Třemšínem na amatérské divadelní představení České nebe, je zde, i přes chladné a deštivé počasí, úplně narváno. Většina diváků, přestože nejsou z daleka, prochází branami zámku poprvé v životě. Upoutá je výjimečná atmosféra nádvoří i celé 700 let staré památky. A také nadšení a přátelský přístup organizátorek, díky kterým si zde každý host připadá spíš jako na návštěvě u příbuzných. „Vlastně celý můj život byl zámek zavřený. Lidé ve městě jej už začali přehlížet. Je skvělé, že je opět otevřený,“ shodují se návštěvníci.
Z veřejné skládky kulturním centrem
„Zámek desítky let chátral. Nejprve se na něm podepsal minulý režim, a pak malý zájem a špatná finanční situace dalších majitelů,“ potvrzuje Kristýna Machová, jedna ze zakladatelek spolku Rožmitálský zámek. Na obtížné domluvě se současným americkým majitelem také ztroskotaly všechny předchozí snahy obce o záchranu zámku. Prolomit ledy se podařilo až paní Evě Heyd. „Pod záštitou organizace Czech National Trust jsme poslali majiteli otevřený dopis podepsaný přibližně 3700 lidmi,“ popisuje obyvatelka (zhruba čtyř a půl tisícového!) Rožmitálu pod Třemšínem. „A ukázalo se, že se domluvíme. Po usilovném jednání nám majitel svěřil klíče a povolil nejen základní opravy celého areálu, ale i otevření zámku pro veřejnost,“ líčí Eva Heyd.
Opravy leží na bedrech dobrovolníků, kteří se na zámku scházejí prakticky každý víkend. Práce mají stále nad hlavu. „Přes 40 let tu byla skládka. Místa, která nebyla zanesená odpadky, byla zarostlá křovím a nálety stromů. Postupně jsme vše vyčistili, opravili jsme rozvody vody a elektřiny a ve spolupráci se statiky zajistili bezpečnost celého zámku,“ vypráví třetí z odvážných žen, Lucie Voříšková.
Do kina i na brigádu
V roce 2019 se zámek opravdu otevřel veřejnosti. A to v plné parádě. Od té doby zde probíhají nejen tradiční komentované prohlídky zámku, ale i mnoho kulturních a společenských akcí. Koncerty, letní kina, přednášky, divadelní představení, lekce jógy apod. Scházejí se na nich místní i obyvatelé okolních obcí. „Lidé ale nepřicházejí jen za zábavou. Někdy přijdou i celé rodiny s nabídkou pomoci a stráví tu den pracemi na úpravách areálu,“ raduje se Lucie Voříšková.
Veškerý výtěžek z akcí i prohlídek vrací spolek zpět do zámku. Výraznou finanční pomocí pak byl grant, který v rámci projektu Dokážeme víc poskytla spolku Rožmitálský zámek Česká spořitelna spolu s Nadací VIA. „Peněžní injekce nám nesmírně pomohla. Mohli jsme do začátku koupit vybavení, které pro pořádání akcí potřebujeme, například světla, ozvučení, projektor nebo třeba sekačku na trávu,“ pochvaluje si Kristýna Machová.
Práce a nadšení spolku Rožmitálský zámek nutně naplní návštěvníka obdivem. Dobrovolníci zde plní sny nejen sobě, ale i mnoha místním obyvatelům. A dost možná plní i sen v úvodu zmíněné rodačky, české královny Johany. Ta se totiž celý život snažila sjednotit českou společnost. (Jistě, asi ve větším měřítku a ne přímo ve svých komnatách. Ale to už bezmála 600 let po její smrti nezjistíme.) Pokud vás zajímá, co se právě na zámku děje, sledujte jeho webovky.
A jak projekt vnímá Petr Chotívka?
Vždycky mě štvalo, jak zámek, místní dominanta chátrá, soukromý majitel o něj léta nejeví zájem. Žiju v nedaleké Březnici. K Rožmitálu mě poutá hodně blízký vztah, protože tam mám mnoho přátel. Zejména v divadelním spolku, který máme „dohromady“. A spolu teď obnovujeme i zámek!
K projektu obnovy místního zámku jsem se dostal v podstatě náhodou. Vždy jsem ho obdivoval a bylo mi líto, když jsem sledoval, jak chátrá. Přes přátele jsem se seznámil s paní Evou Heyd, které se nějakým způsobem podařilo přimět majitele aspoň k tomu, aby jej „svěřil“ spolku Rožmitálský zámek a místním aktivistům. Jejich horlivost mě prostě nadchla. Když se naskytla možnost grantu, po pečlivém zvážení, koho v našem regionu podpořit, jsem se rozhodl právě pro Rožmitálský zámek.
Každý rok v červnu probíhají v Rožmitále městské slavnosti Den s českou královnou Johankou. Hlavní program se koná v zámeckém parku, a přesto byl zámek léta stranou, zavřený, opuštěný… A najednou začal žít. Když loni vyjel královský průvod branou z nádvoří, byl to pro mě silný zážitek.
Zámek se stal centrem, které propojilo činorodé lidi. Vzniklo další místo, kde se odehrávají různé aktivity místních i přespolních. Třeba letní kino na nádvoří nebo vynikající výstava a program k loňskému výročí listopadové revoluce. Fáze projektu, kterou grant pokrýval, už je v tuhle chvíli ukončená. Vybavení, které spolek za peníze z grantu pořídil, umožnilo třeba uskutečnit zmiňovanou výstavu, ale slouží i pro další akce, takže jsem nad míru spokojený.
Projekt Zpřístupnění Rožmitálského zámku (Středočeský kraj) byl podpořen z grantového programu České spořitelny „Dokážeme víc“ ve spolupráci s Nadací Via. Realizován byl v roce 2019 a grant byl udělen ve výši 80 000 Kč.
">
">
">