Příběhy Ústecký kraj

Vytváříme tak trochu jiný dětský domov, vidí tvůrci komunitní zahrady DivyZná

16. 9. 2021
Marta Vokurka, Česká spořitelna

Nemusíte být superhrdina, abyste měnili svět. Můžete být třeba designérka interiérů nebo specialistka na výchovné poradenství s hlavou plnou snů. Nebo dobrovolník, který má hodinu času a rád pomůže smysluplnému projektu. Dokazuje to komunita, která vzniká okolo dětského domova v Krásné Lípě.

Společná idea dvou drobných žen tu nadchla desítky dalších lidí. Všichni společně tvoří lepší svět pro děti ze zdejšího Domova. A doufají, že budou do budoucna inspirací i pro další instituce. Sofie Wernerová, specialistka na výchovné poradenství a ředitelka Dětského domova v Krásné Lípě, má velkou touhu usnadnit místním dětem vstup do reálného života. Designérka Jana Vařechová Holoubková zase sní o tom, vytvářet přírodní terapeutické zahrady. Místa, kde by společnými silami a péčí vzkvétaly nejen rostliny, ale i lidské vztahy.

Díky propojení jejich úžasné myšlenky, neutuchajícího elánu a finanční podpory od Nadace Via a ČS vznikla první, a zcela unikátní, komunitní zahrada DivyZná. Do jejího budování se zapojují i desítky různých dobrovolníků, které tento krásný nápad oslovil. Jedinečný projekt, který zatím v Česku nemá obdoby, pomáhá bořit ploty i předsudky.

Nově vznikající komunitní zahrada DivyZná v Krásné Lípě nadchne už na první pohled. Různorodé záhony, blátivá kuchyňka, písečná duna i jezírko s živočichy pro nejmenší, houpací sítě a zašitá zákoutí pro teenagery. Pod povrchem se však skrývá mnohem více. Děti se zde uprostřed přírody učí pěstovat rostliny i mezilidské vztahy. Objevují kouzlo fyzické práce na čerstvém vzduchu i nerušeného odpočinku ve stínu stromů. Mohou zde přijímat návštěvy nebo organizovat veřejné zahradní slavnosti. A při tom všem na vlastní kůži poznávají, co mohou lidé dokázat, pokud se navzájem propojí.

Plot jako symbol

Běžný život dětí v Domově je poměrně izolovaný. Znají hlavně sebe navzájem, své vychovatele a pár dalších zaměstnanců. Jejich svět se řídí pravidly, příručkami a nařízeními. Stejně tak sešněrovaný je prostor, který mají děti k dispozici. Budova Domova a jedno umělohmotné hřiště na zahradě.

Symbolicky, jakoby naschvál, přímo za plotem začíná opravdový svět. Nespoutaná příroda plná barev, vůní a života. Také je tu turistická stezka, po níž zde, na kraji Českosaského Švýcarska, proudí v sezóně davy lidí. „Tam, kde končí náš plot, končí obrazně i ústavní výchova a začíná reálný život,“ vysvětluje ředitelka Domova, proč se právě zarostlý plácek za plotem rozhodli zvelebit. „Vnímám jako nesmírně důležité ukázat dětem, jak to venku vypadá. Aby jednou ve společnosti obstály.“

Vlastní kořeny

Abychom děti připravili na skutečný život, potřebují mít možnost porozhlédnout se i za zdi a plot našeho Domova. Zjistit, jak fungují mezilidské vztahy. Poznat přírodu. Naučit se, že když zasadí rajče a starají se o ně, vyroste jim a dá jim spoustu užitku,“ pokračuje mladá ředitelka. Právě o tom, jak se potraviny dostávají na talíř, mívají totiž děti v Domovech hodně zkreslené představy. „Žijí v zavedeném systému, který jim servíruje vše připravené. Nemají ani možnost se podílet na procesu či ho vidět nebo dokonce sami zažít a utvářet. Zahrada jim pomůže se realizovat a prožívat,“ doplňuje.

Zahrada DivyZná však má i další rozměr. „Děti, které nežijí v rodinách, se cítí vykořeněné. A to, že zde na zahradě mohou zasadit strom, který tu ty kořeny zapustí symbolicky i za ně, je pro ně ohromná terapie. Další desítky let tu ty kořeny a svůj strom budou mít. Budou se mít kam vracet a budou vědět, že tady je jejich domov. To jsou jistoty, bez kterých to pak, po skoku do reálného dospělého života, jde mnohem hůře,“ říká Jana.

Sem, do nových prostor za plotem, si děti také budou moct zvát své blízké. „To je i hlavní myšlenka této zahrady. Aby si do dní děti mohly zvát návštěvy. Ať už stávající hostitele, nebo ty, co postupně přibudou. Když budou rádi zahradničit, je to jen plus,“ směje se Jana.

Hostitelé jsou dobrovolníci, kteří nahrazují dětem v ústavu rodinu a přátele. Naváží s nimi vztah, věnují se jim ve volném čase, zajímají se o jejich školní nebo sportovní úspěchy, podporují je v jejich zájmech. „Hostitelé mohou vzít dítě k sobě na víkend na návštěvu, s sebou na dovolenou nebo třeba jednou za měsíc do kina. Máme hostitele, kteří chodí fandit dítěti na zápasy nebo si jdou spolu jednou týdně zaběhat,“ popisuje ředitelka. Důležité podle ní je, aby si hostitelská rodina s vybraným dítětem opravdu lidsky sedla.

Na jedné vlně

Komunitní zahrada DivyZná vzniká postupně. A samotné budování je pro děti radost. Ty menší se zapojují s neskrývaným nadšením. Teenageři si udržují standardní odstup. Nicméně návštěvy dobrovolníků, kteří sem jezdí se zahradou pomáhat, jsou svátkem pro všechny. Včetně paní ředitelky. „Většina věcí je v současné době o penězích. Ale bez lidí, kteří nám dobrovolně pomáhají, bychom tak velký projekt nikdy nezvládli,“ říká Sofie.

Po materiální stránce děti v domovech nedostatkem netrpí. To, co jim zpravidla chybí, je intenzivnější kontakt s okolním světem a s místní komunitou. „Zahrada, která bude plná života, může děti mnohému naučit. Společné zahradničení má velký socializační i terapeutický potenciál,“ doplňuje Jana.

Právě ona má na úspěchu zahrady největší podíl. Sama v  Krásné Lípě tráví hodiny a hodiny. Ve volném čase tu navrhuje „motokrosovou dráhu“ pro jahodníky, blátivou kuchyňku pro nejmenší děti ale i relaxační zónu pro teenagery. Organizuje vysazování stromů, dohlíží na bagrování vodních ploch. „Jedno jezírko je na pozorování živočichů. To druhé budou mít děti u opravdu velkolepého pískoviště na hraní, a současně to bude současně suchý biotop pro další podporu druhové rozmanitosti zahrady,“ popisuje. Oči jí svítí nadšením, když líčí, jak budou s dětmi stavět hmyzí hotel, zdobit sloupy pro houpací sítě nebo venčit žížaly z  kompostérů. „Věřím, že nejen hezký interiér, ale i kreativní a inspirativní prostor v zahradě, bude děti i dospělé inspirovat a budou chtít v něm pobývat a trávit tak více času bez obrazovek,“ doufá.

Nohy v holinách, hlavy v oblacích

Mezi dobrovolníky, kteří přijeli Domovu pomoct, jsou i zaměstnanci z České spořitelny. Více než desítka lidí z celého Ústecka tu celý den seká kopřivy, připravuje záhony a pomáhá dětem sázet keříky. „Bez ochotných nadšených lidí a jejich propojení by to u nás opravdu nešlo. O to víc si těchto manažerů v holinách, teplákách a rukavicích vážím, že si na nás našli čas,“ zmiňuje Sofie. 

A společně s lidmi z banky už plánuje, jak děti naučit finanční gramotnosti. „Kvalitní vzdělání je pro tyto děti nejvíc. Pokud se dostanou na školy, mohou s námi v Domově zůstat až do 26 let. A mít tak zázemí, které v tomto věku potřebují,“ vysvětluje ředitelka.

Projekt Úprava místa pro komunitní setkávání obyvatel s dětmi z dětského domova v Krásné Lípě (Ústecký kraj) byl podpořen z grantového programu České spořitelny „Dokážeme víc„. Byl realizován v roce 2022 za 60 000 Kč.

Sdílejte článek
Sdílejte článek
Chci se o regionech dozvídat víc